9 Azs 5/2009 — Nejvyšší správní soud

18 Az 17/2020- 35 - text  6 18 Az 17/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobců: a) A. S. b) O. S. c) Y. S. d) M. S. všichni státní příslušnost Ukrajina všichni toho času pobytem Pobytové středisko Havířov, Na Kopci 5, 735 64 Havířov-Dolní Suchá žalobci c) a d) zastoupeni žalobkyní b) jakožto zákonnou zástupkyní všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Beatou Kaczynskou sídlem Masarykovy sady 76/18, 737 01 Český Těšín proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020, č. j. OAM-1156/ZA-ZA11-LE26-2019 a o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020, č. j. OAM-1155/ZA-ZA11-LE26-2019, o udělení mezinárodní ochrany takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odměna advokátky Mgr. Beaty Kaczynské se určuje částkou 24.732 Kč, která ji bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020, č. j. OAM-1156/ZA-ZA11-LE26-2019 a rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020, č. j. OAM-1155/ZA-ZA11-LE26-2019 žalované Ministerstvo České republiky zastavilo řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobcům podle ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) pro nepřípustnost těchto žádostí podle ust. § 10a písm. e) téhož zákona. V odůvodnění svých rozhodnutí žalovaný uvedl, že žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kterou podal žalobce a) a žalobkyně b) jménem svým a jménem nezletilých žalobců c) a d) dne 21. 12. 2019 jsou v pořadí již druhými žádostmi. Důvody uváděné v těchto žádostech spočívající v tom, že se žalobce a) v červenci 2019 měl dozvědět, že jej na Ukrajině hledají příslušníci praporu, a to kvůli účasti v referendu o odtržení samozvané Doněcké lidové republiky od Ukrajiny v roce 2014 hodnotil žalovaný jako skutečnost, o které se měl žalobce a) zmínit již v rámci předchozího řízení ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný tuto skutečnost navíc považoval za značně nevěrohodnou, jelikož žalobce a) nebyl schopen si ani vzpomenout, kdy k tomuto referendu mělo dojít, a pokud by se toto referendum skutečně pořádalo a žalobce by byl z tohoto důvodu ohrožován ukrajinskými nacionalisty, pak s těmito skupinami nepřišel do kontaktu od roku 2014 do srpna 2018, kdy vycestoval z Ukrajiny. Žalovaný tak dospěl k závěru, že takto tvrzená nová skutečnost nemůže představovat novou skutečnost ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o azylu, tj. skutečnost, která nebyla bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů udělením národní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a zároveň svědčí o tom, že by žalobci mohli být vystaveni pronásledování či nebezpečí vážné újmy podle zákona o azylu. 2. Žalobci proti uvedeným rozhodnutím podali včasné žaloby, ve kterých vytýkali žalovanému porušení ust. § 3 zákona č. 35/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Své žaloby nijak konkrétně nezdůvodnili a v podaných žalobách požádali, aby jim pro řízení o jejich žádostech o udělení mezinárodní ochrany byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 16. 4. 2020, č. j. 18 Az 17/2020-21 krajský soud jejich žádostem vyhověl a zároveň ustanovenou právní zástupkyni vyzval k doplnění žalob žalobců. Podáním ze dne 24. 4. 2020 právní zástupkyně žalobců doplnila jejich žaloby tak, že žalobci uvedli skutečnosti, které vůbec v předchozím správním řízení neuvedli, tj. obavy, které o nich vyvolaly informace získané od bratra žalobce a) z července 2019 a ze kterých vyplývá, že tento žalobce je hledán příslušníky skupiny AZOV v souvislosti s jeho dřívějšími aktivitami při organizaci referenda. Tyto informace odůvodňují obavy žalobce a) a žalobkyně b) jako jeho manželky i jejich dětí z hrozící vážné újmy v případě návratu na Ukrajinu. Úkolem žalovaného ve správním řízení bylo opatřit si dostatek podkladů pro posouzení, zda tyto důvody naplňují předpoklady uvedené v ust. § 11 a) odst. 1 zákona o azylu. Žalovanému žalobci vytýkají, že neshledává důvody pro provedení pohovoru se žalobcem a) za situace, kdy následně vyhodnotil tvrzení tohoto žalobce jako nevěrohodná, resp. smyšlená. Podle žalobců nebyly splněny podmínky ust. § 23 odst. 2 zákona o azylu, dle něhož se ve správním řízení pohovor neprovádí v případě, byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany a není-li pohovor nezbytný ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Podle jejich názorů bylo tedy v zájmu zjištění stavu věci provedení pohovoru nezbytné. Žalobci se proto domáhali zrušení napadených rozhodnutí žalovaného a), vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žalob žalobců jako nedůvodných. 4. Krajský soud vycházel z napadených rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2020, č. j. OAM-1156/ZA-ZA11-LE26-2019 a č. j. OAM-1155/ZA-ZA11-LE26-2019 a z připojených správních spisů žalovaného týchž čísel jednacích, z připojených spisů zdejšího soudu sp. zn. 63 Az 16/2019 a 63 Az 17/2019, a poté dospěl k závěru, že žaloby nejsou důvodné. V řízení o žalobách žalobců vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadená rozhodnutí přezkoumal v rámci uvedených žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). 5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojených správních spisů žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že nynější žádost o udělení mezinárodní ochrany podal žalobce a) dne 21. 12. 2019. Při poskytnutí údajů k této žádosti žalobce a) dne 2. 1. 2020 uvedl, že se politicky nikdy neangažoval, ale v roce 2014 se zúčastnil referenda, které prováděla Doněcká lidová republika, když se chtěla oddělit od Ukrajiny. Měsíc si přesně nepamatuje, bylo to v roce 2014, asi na jaře. Žalobce pracoval pro oddělení od Ukrajiny. Na dotaz, jaký je jeho důvod žádosti o udělení mezinárodní ochrany, uvedl, že tyto důvody jsou stejné, jak uváděl již při minulé žádosti a přidaly se k tomu i jiné skutečnosti spočívající v jeho účasti na referendu. Kvůli tomu jej hledají příslušníci skupiny AZOV. Neví, proč je 4 roky nehledali, a teď jej začali hledat. Není v žádné evidenci, není nikde registrován, ale asi to na něj někdo řekl. Z jejich skupiny, která vedla referendum, jsou 2 lidé ve vězení a 3 lidé jsou neznámo kde. Jeho bratr byl zastaven na block postu, jsou si velmi podobní a mají stejná příjmení. Poté viděli, že to není žalobce a pustili ho. Stalo se to asi v červenci 2019 a bratr mu to pak zavolal. Žalobce neví, co se všechno může stát, pokud se vrátí na Ukrajinu. Myslí si, že hledají takové lidi jako on, aby je pak mohli vyměnit za své zajatce, protože v Doněcku jsou zajatí lidé z Ukrajiny a naopak. Válka na Ukrajině stále pokračuje a nic se tam nezměnilo od té doby, co odjel. Všechny jeho důvody žádosti o mezinárodní ochranu souvisejí s bezpečnostní situací na Ukrajině a válkou. 6. Z obsahu správního spisu žalobkyně b) krajský soud zjistil, že rovněž podala žádost o mezinárodní ochrany dne 21. 12. 2019. Tato žalobkyně v rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu uvedla dne 2. 1. 2020, že důvody této žádosti má stejné jako při žádosti minulé. O mezinárodní ochranu žádají kvůli bezpečnostní situaci na Ukrajině a válce. K tomu se nyní přidaly i další důvody, kdy se v červenci 2019 dozvěděli od manželova bratra, že manžela, tedy žalobce a), hledají jako separatistu, který se zúčastnil referenda. Hledá ho nějaké vojenské seskupení asi AZOV. Kvůli tomu zadrželi manželova bratra na block postu v Doněcké oblasti na území pod kontrolou Ukrajiny. Propustili ho, až když zjistili, že to není manžel žalobkyně b) a jeho bratr. Bojí se o manžela, když hledají jeho, týká se to celé rodiny. Ona sama se žádného referenda neúčastnila. 7. Součástí správního spisu žalovaného ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce a) je i fotokopie fotodokumentace ve věci jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V ní bylo zjištěno, že první žádost podal tento žalobce dne 30. 9. 2018, přičemž jako důvody této žádosti uváděl obavu válečného konfliktu probíhajícího na východě Ukrajiny a s ním související zhoršenou bezpečnostní situaci v městě bydliště, obavy z nevraživosti kvůli svému původu a také Doněcké důvody spojené s problémy se zajištěním bydlení a především potřeba aktualizace svého pobytu na území České republiky za účelem zajištění lepší budoucnosti dětem. O této žádosti rozhodl žalovaný dne 22. 2. 2019 tak, že žalobci žádnou z forem mezinárodní ochrany neudělil. 8. Z obsahu připojeného správního spisu ve věci žádosti žalobkyně b) krajský soud dále zjistil, že tato žalobkyně podala první žádost o udělení mezinárodní ochrany rovněž 30. 9. 2018. Jako důvody své i n