5 Afs 147/2004 — Nejvyšší správní soud

25 Ad 8/2022- 39 - text  10 25 Ad 8/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci žalobce: Ing. M. Č. zastoupen advokátem Mgr. Peterem Harmečko sídlem Macharova 302/13, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Kárná komise II. stupně zřízená v Ministerstvu vnitra sídlem Jindřišská 34, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2022 č. j. MV-204975-6/SR-2021, ve věci služebního poměru takto: I. Rozhodnutí Kárné komise II. stupně zřízené v Ministerstvu vnitra ze dne 21. 3. 2022, č. j. MV-204975-6/SR-2021 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Petera Harmečko, advokáta, se sídlem Macharova 302/13, 702 00 Ostrava. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 31. 5. 2022 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2023, č. j. MV-204975-6/SR-2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí kárné komise I. stupně zřízené ve Finančním úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 26. 8. 2021, č. j. 3387396/21/3200-00061-802069 (dále „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání kárného provinění, kterého se dopustil jako státní zaměstnanec vykonávající službu ve Finančním úřadu pro Moravskoslezský kraj – sekce Územní pracoviště Ostrava III – odbor kontrolní – Oddělení kontrolní I tím, že: a. dne 29. 1. 2018 ze služebního telefonu a ve služební době kontaktoval úřední osobu, kontrolního zaměstnance zařazeného na Sekci Územní pracoviště Frýdek-Místek, která vedla daňové řízení s daňovým subjektem BMC servis, s.r.o., DIČ: CZ03295249, se sídlem Fryčovice 745, 739 45 Fryčovice (dále „BMC“), jehož jednatelem byla manželka účastníka řízení, s požadavkem na sdělení informací ohledně současného stavu probíhající daňové kontroly a návrhem neformální schůzky s úřední osobou mimo služební úřad, čímž zaviněně ve formě úmyslu porušil služební kázeň ve smyslu § 87 zák. č. 234/2014, o státní službě (dále „zákon o státní službě“), neboť porušil povinnosti vyplývajícímu mu z § 15 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále „zákon o FS“), z § 77 odst. 1 písm. c), f), i) a o) zákona o státní službě a z čl. 3 odst. 3 Služebního předpisu č. 13/2015 náměstka ministra vnitra pro státní službu, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců (dále „služební předpis 13/2015“), b. ve dnech 3. 8. 2018 a 27. 8. 2018 opakovaně zneužil postavení státního zaměstnance ve správním úřadu, když zneužil zaměstnavatelem přidělených přístupových práv do Automatizovaného daňového informačního systému (dále jen „ADIS“) a v rozporu se svými zákonnými povinnostmi, interními akty řízení a zcela v rozporu s rozsahem a obsahem vlastní služební činnosti a se svěřenými kompetencemi a úkoly, v ADIS neoprávněně vyhledal, nahlédl a seznámil se s dokumenty (a v nich obsaženými informacemi) vedenými v elektronickém spisu daňového subjektu BMC, tedy zaviněně ve formě úmyslu porušil služební kázeň ve smyslu § 87 zákona o státní službě, neboť porušil povinnosti mu vyplývající z § 77 odst. 1 písm. c), f) i) a o) zákona o státní službě, dále z čl. 9 odst. 1 Směrnice č. 25/2013 generálního ředitele – Pořizování, evidence a vyřazování majetku, ve znění platném do 31. 5. 2019 (dále „Směrnice č. 25/2013“) a z čl. 3 odst. 3 služebního předpisu 13/2015, c. dne 24. 9. 2019 v 13:25:00 hod. ve služební době vytvořil v aplikaci MS WORD žádost o prodloužení lhůty k předložení důkazních prostředků v rámci probíhající daňové kontroly daňového subjektu BMC, která byla dne 24. 9. 2019 v 13:56:14 hod. doručena zástupcem daňového subjektu BMC správci daně, tedy zaviněně ve formě úmyslu porušil služební kázeň služební kázeň ve smyslu § 87 zákona o státní službě, neboť porušil povinnosti mu vyplývající z § 77 odst. 1 písm. c), f) i) a o) zákona o státní službě, dále z čl. 9 odst. 1 Směrnice č. 2/2019 generálního ředitele – Pořizování, evidence a vyřazování majetku (dále „Směrnice č. 2/2019“) a z čl. 3 odst. 3 služebního předpisu 13/2015, těmito spáchal kárné provinění státního zaměstnance podle § 88 odst. 1 zákona o státní službě. Za kárná provinění bylo žalobci uloženo podle § 89 odst. 1 a 2 písm. d) zákona o státní službě kárné opatření propuštění ze služebního poměru. Zároveň byl žalobce povinován nahradit náklady kárného řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o: a. zrušení prvostupňového rozhodnutí v části výroku I. odrážce třetí a zastavení kárného řízení, neboť spáchání skutku v tomto bodě nebylo prokázáno; b. změně výroku I. prvostupňového rozhodnutí tak, že v odrážce první došlo v rámci kvalifikace skutku k vypuštění § 77 odst. 1 písm. c), f) a o), ponecháno zůstalo pouze písm. i), a v rámci odrážky druhé došlo k v rámci kvalifikace skutku k vypuštění § 77 odst. 1 písm. f) a o), ponecháno zůstalo písm. c) a i); c. změně výroku o uloženém kárném opatření, kdy nově bylo žalobci podle § 89 odst. 1 a 2 písm. b) ve spojení s § 89 odst. 4 zákona o státní službě uloženo kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 3 kalendářních měsíců; ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Žalobní body a vyjádření žalovaného 4. Žalobce nesouhlasil s tím, že by spáchal mu vytýkaná kárná provinění, a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, a to spolu se zrušením prvostupňového rozhodnutí. Leitmotivem celé žaloby je diskriminace žalobce v rámci služebního úřadu. 5. Žalobce v části svých námitek brojil proti vedení dokazování a provádění důkazů v kárném řízení. Žalobce vytkl správním orgánům, že neprovedly výslechy navržených svědkyň Ing. G. a Ing. P., ačkoliv podle jeho názoru měly potvrdit snahu o zastrašení žalobce. Z tohoto důvodu bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, byla krácena žalobcova práva a postup kárné komise je tak projevem libovůle. 6. Dále žalobce vytkl správním orgánům neprovedení výslechu Bc. Š. K neprovedení výslechu došlo z důvodu zastavení řízení, neboť předmětný skutek není kárným proviněním. Skutečným důvodem však podle žalobce byla obava z toho, že vyplavou na povrch nekalé praktiky na finančním úřadě. Pokud došlo k zastavení kárného řízení bez dokazování, nemělo být ani zahájeno. 7. Kárná komise se žádným způsobem nevyjádřila k tomu, z jakého důvodu nedoplnila podklady k vydání rozhodnutí o písemnosti z kontroly společnosti BMC. Přitom podle § 50 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „s. ř.“) je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Dané písemnosti by přitom prokázaly, že svědek Ing. B. ve svědecké výpovědi 12. 3. 2019 lhal. Z toho důvodu je rozhodnutí kárné komise nepřezkoumatelné. 8. Žalovanému vytkl i vedení výslechu Ing. Š., Ph.D. Kárná komise zcela rezignovala na svou povinnost vést dokazování. Před samotným započetím výslechu měla kárná komise krátkou poradu, co bylo obsahem se lze pouze domnívat. Svědecká výpověď prokázala, že je žalobce finančně diskriminován. 9. Žalobce vytkl, že mu nebylo přiznáno právo vyjádřit v řízení své stanovisko, čímž došlo k porušení § 36 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „s. ř.“), před vydáním rozhodnutí mu nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům, jak předpokládá § 36 odst. 3 s. ř. 10. V další skupině námitek žalobce brojil již konkrétněji proti kárnému provinění, jehož se měl dopustit tím, že kontaktoval úřední osobu Ing. B., který vedl daňovou kontrolu u společnosti BMC. Žalobce vytkl právní posouzení žalovaného, který uvedl, že žalobce vystupoval v „dvojroli“, kdy kromě toho, že měl ponoukat svědka B. k neformálním schůzkám, je ještě navíc sankcionován za to, co je současně dovoleno. Uvedená konstrukce je podle žalobce nelogická, vetchá a nedává smysl. K takovému posouzení žalovaný dospěl poté, co byl nucen konstatovat, že se žalobce tím, že dělal manželce odborného konzultanta, ničeho nedopustil. 11. Žalobce se vyjádřil taktéž k samotné svědecké výpovědi Ing. B., které vytkl, že je nepravdivá. Zpochybnil svědkem uváděné skutečnosti, které podle jeho názoru neodpovídají skutečnosti. Na podporu svých tvrzení předložil čestné prohlášení svého právního zástupce a listiny z daňového řízení společnosti BMC. Upozorňoval, že jediným účelem společného hovoru se svědkem Ing. B. byla konzultace týkající se mlčenlivosti advokáta plynoucí z ustanovení § 255 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „daňový řád“), s jehož aplikací neměl nikdo na územním pracovišti zkušenost. 12. Žalobce se dále vyjádřil ke svědecké výpovědi Ing. Š., ze které podle žalobce vyšlo najevo, že žalobce byl vystaven neetickému jednání ze strany představených, že došlo k neoprávněné manipulaci s