— Nejvyšší správní soud

25 Ad 6/2023- 43 - text  8 25 Ad 6/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci Žalobce: por. Mgr. M. Z. zastoupen Mgr. Petrem Kaustou, advokátem sídlem Čs. Legií 1719/5, 702 00 Ostrava proti žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje sídlem 30. dubna 24, 702 00 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2023, č. j. KRPT-46049-104/ČJ - 2019-0700KR, ve věci náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění takto: I. Rozhodnutí Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje č. j. KRPT-46049-104/ČJ - 2019-0700KR ze dne 4. 4. 2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobce na náhradě nákladů řízení 15 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Petra Kausty, se sídlem 30 čs. Legií 1719/5, Ostrava – Moravská Ostrava. Odůvodnění: Žalobní body a stanovisko žalovaného: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, specifikovaného výše, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí náměstka ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku ve věcech služebního poměru (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 12. 1. 2023, č. j. KRPT–46049-96/č j–2009–0700HS, jímž byla žalobci poskytnuta náhrada za bolest ve výši 82 500 Kč a náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 675 000 Kč v souvislosti se služebním úrazem, který žalobce utrpěl dne 18. 2. 2019. 2. Podle žalobce postupoval žalovaný při stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění nezákonně. 3. Žalobce nesouhlasil s posouzením přiznaných náhrad podle vyhlášky č. 277/2015 Sb. Vyhláška je v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20. Podle žalobce má být postupováno podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Žalobce dále vytknul žalovanému, že revizní znalecký posudek, ze kterého vycházel při svém rozhodnutí, nebyl proveden řádně a v souladu se zadáním žalovaného, který však tento nedostatek v rámci správního řízení neodstranil. Navrhl, aby soud nechal zpracovat znalecký posudek nový. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že spornou otázkou celé věci je nikoliv samotný nárok na odškodnění, ale výše náhrady. Ve argumentaci žalobce je podle žalovaného logický rozpor. Žalobce požaduje neaplikovat vyhlášku č. 277/2015Sb., s poukazem na to, že jde o podzákonný předpis, dovolává se však jiného rovněž podzákonného předpisu. Žalobcem odkazovaný nález Ústavního soudu podle žalovaného neřeší právě projednávanou otázku služebního úrazu. Žalovaný následně polemizoval s žalobcem stran odlišností mezi pracovněprávním a služebněprávním vztahem. 5. U nařízeného jednání oba účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali. Posouzení krajským soudem: 6. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Zjištění ze správního spisu: 7. Žalobce dne 18. 2. 2019 utrpěl služební úraz. Šlo o zlomeninu na pravé noze, vzniklou pádem – klopýtnutím na schodech při pronásledování poškozeného. 8. Dne 27. 2. 2019 bylo zahájeno o posouzení odpovědnosti Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje za škodu na zdraví a o náhradě za ztrátu na služebním příjmu. Dne 6. 5. 2019 rozhodl správní orgán prvého stupně tak, že zranění žalobce je pro účely rozhodnutí ve věci náhrady škody služebním úrazem a Česká republika - policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje odpovídá za vzniklou škodu v plném rozsahu. 9. Dne 8. 4. 2020 žalobce požádal o přiznání náhrady za škodu na zdraví. Pro stanovení odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění bylo v řízení zpracováno několik posudků a odborných vyjádření. Na základě žádosti žalobce zpracoval posudek dne 31. 3. 2020 MUDr. I. F., specialista v oboru soudního lékařství a stanovení odškodnění úrazů. Aplikoval vyhlášku č. 277/2015 Sb. a ztížení společenského uplatnění ohodnotil 4500 bodů po 250 Kč za jeden bod, bolestné ohodnotil 609 body při stejné ceně bodu. 10. K předloženému posudku se negativně vyjádřila členka komise k projednávání škody na zdraví. Správní orgán prvého stupně proto požádal o vypracování znaleckého posudku Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Ten podal posudek dne 6. 1. 2020. Rovněž aplikoval vyhlášku č. 277/2015 Sb., bolestné ohodnotil 300 body a ztížení společenského uplatnění ohodnotil 1500 body. Na základě námitek žalobce Institut provedl dvě doplnění znaleckého posudku, dne 27. 7. 2021 a 1. 11. 2021, nicméně ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění nezměnil. 11. Žalobce s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021 sp. zn. II. ÚS 2925/20 požádal o zpracování znaleckého posudku dle doporučené metodiky Nejvyššího soudu. Argumentoval nespravedlivým a neústavním rozlišením mezi hodnotou bodu podle vyhlášky č. 277/2015 Sb., a hodnotou stanovenou obecnou občanskoprávní úpravou. Následně doložil znalecký posudek MUDr. Bronislava Sedláčka, který ohodnotil ztížení společenského uplatnění celkem 2 600 body. 12. Správní orgán prvého stupně požádal o revizní znalecký posudek znalecký ústav Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Vyzval ústav, aby bolestné a ztížení společenského uplatnění v návaznosti na výše uvedený nález Ústavního soudu ohodnotil podle metodiky Nejvyššího soudu. Znalecký ústav zpracoval posudek dne 5. 9. 2022. Uvedl, že není oprávněn hodnotit bolestné a ztížení společenského uplatnění podle doporučené metodiky Nejvyššího soudu. Aplikoval vyhlášku č. 277/2015 Sb., bolestné ohodnotil 375 body, poníženo podle § 4 odst. 3 písmeno b) vyhlášky na 300 bodů a ztížení společenského uplatnění ohodnotil 2700 bodů. 13. Dne 12. 1. 2023 rozhodl správní orgán prvého stupně tak, že žalobci přiznal náhradu za bolest odpovídající bodovému ohodnocení 330 bodů a náhradu za ztížení společenského uplatnění odpovídající bodovému ohodnocení 2700 bodů, při ceně bodu 250 Kč za bod podle vyhlášky č. 277/2015 Sb. 14. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím tak, že je zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. K žalobním bodům: 15. Mezi účastníky je spor o hodnotu jednoho bodu, ze které se celková náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění počítá. 16. Postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů je upraven vyhláškou č. 277/2015 Sb. S ohledem na datum vydání napadeného rozhodnutí (4. 4. 2023) je relevantní znění této vyhlášky účinné do 30. 6. 2023, ze kterého žalovaný vycházel. 17. Podle §7 odstavce 1 této vyhlášky, výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení uvedeného v lékařském posudku. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, hodnota jednoho bodu činí 250 Kč. 18. Druhý odstavec tohoto ustanovení byl od 1. 7. 2023 novelizován vyhláškou č. 143/2023 Sb. Od 1. 7. 2023 je účinná právní úprava, podle které hodnota bodu činí 1% průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za 1 až 3 čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. Podle přechodného ustanovení vyhlášky č. 143/2023 Sb. platí: pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky č. 277/2015 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 19. Z uvedené legislativní změny je tak patrné významné odchýlení od dřívějšího ohodnocování, které zmiňuje i důvodová zpráva k vyhlášce č. 143/ 2023 Sb. V ní se mimo jiné uvádí: návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška číslo 277/2015 Sb. o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, reaguje na nařízení vlády č. 451/2022 Sb. ze dne 21. 12. 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a zatížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb. ze dne 27. 06. 2016, kterým se mění nařízení vlády číslo 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení sp