17 Ad 29/2024 – Krajský soud v Ostravě

17 Ad 29/2024- 40 - text  10 17 Ad 29/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci žalobce: P. H proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2024 č. j. MPSV-2024/105151-923, ve věci příspěvku na péči, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2. 5. 2024 č. j. MPSV-2024/105151-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobní námitky: 1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 3. 7. 2024 domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky (dále jen „úřad práce“) ze dne 3. 1. 2024, zamítající jeho návrh na změnu výše příspěvku na péči. Podle žalovaného i úřadu práce byl žalovaný z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopen zvládat šest základních životních potřeb posuzovaných podle § 9 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“) a je podle § 8 odst. 2 tohoto zákona považován za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, středně těžká závislost. 2. Žalobce ve správním řízení a v žalobě a jejím doplnění namítl nesprávné posouzení základních životních potřeb oblékání a obouvání a tělesná hygiena. 3. Žalobce namítl, že posudek, ze kterého žalovaný vyšel, neodpovídá ani povaze zdravotního postižení (úplná slepota levého oka a praktická slepota pravého oka) a neodpovídá ani závěrům sociálního šetření. 4. Ohledně základní životní potřeby oblékání a obouvání uvedl, že zvládá pouze dvě dílčí aktivity podle přílohy 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., (dále jen „vyhláška“), a to oblékat se a svlékat se a obouvat se a zouvat se. Žalobce nerozezná rub a líc, ani že je oblečení ušpiněné. V ostatních aktivitách vyžaduje pomoc manželky. Žalobce poukázal na poškození svých periferních nervů, což mu ztěžuje až znemožňuje orientaci hmatem. Posudková komise vycházela ze situace, kdy je žalobce doma, ale vše se komplikuje, když je žalobce mimo své domácí prostředí. 5. U výkonu základní životní potřeby tělesná hygiena posudková komise neuvážila, že aby vše bylo na svém místě a připraveno k použití nevidomou osobou, musí to připravit pečující osoba (manželka). Žalobce nezvládne ostříhat nehty a holit se, umýt dokáže pouze přední část těla. Kontrolu vyžaduje i hygiena zubní. Pomoc potřebuje i v domácím prostředí, v cizím prostředí je zcela odkázán na pomoc pečující osoby. 6. Žalobce zdůraznil, že podle judikatury správních soudů nezvládnutí, byť jen jedné aktivity znamená, že posuzovaný nezvládá celou základní životní potřebu; odkázal na § 2a vyhlášky a na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 25. 4. 2019. č. j. č. j. 8 Ads 271/2018–34. 7. Dále namítl, že žalovaný provádí „rošádu“ s uznáním a následným neuznáním základních životních potřeb. Posudkový lékař totiž původně obě základní životní potřeby jako nezvládnuté posoudil dne 28. 2. 2023 (nikoliv jak píše posudková komise 12. 11. 2012), čehož si posudková komise zřejmě nedopatřením nevšimla. 8. Žalobce nebyl přizván k jednání posudkové komise. Ta měla k dispozici žalobcovu zdravotní dokumentaci, rezignovala však na posouzení následků žalobcova diabetu a transplantace ledvin a slinivky břišní, spočívající v postižení periferních nervů, snížené imunitě, postižení prstů obou rukou, které jsou po mnoha zákrocích z důvodu postižení lupavého prstu bolestivé a méně funkční, což omezuje žalobcův úchop a ovlivňuje například vstup a výstup z vany, nebo i držení slepecké hole. 9. Žalobce za až nemravný považoval závěr o své adaptaci na postižení. Adaptace neznamená, že žalobce nepotřebuje konstantní pomoc druhé osoby. Stanovisko žalovaného: 10. Žalovaný ve vyjádření odkázal na napadené rozhodnutí. Posouzení krajským soudem: 11. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce pobírá příspěvek na péči od července 2007, kdy mu byl přiznán pro závislost v II. stupni (středně těžká). Žalobce byl slepý na levé oko a postupně z důvodu diabetické retinopatie ztrácel zrak na pravé oko (poprvé se takto vyjádřil posudkový lékař dne 12. 11. 2012, kdy uváděl zachovalý zrak vpravo v rozsahu 0,05). Podle právní úpravy v roce 2007 byl žalobce závislý na pomoci jiné osoby při úkonech péče o vlastní osobu (mj.) péče o ústa, vlasy, nehty, holení a výběr oblečení, rozpoznávání jeho správného vrstvení. 13. Stupeň žalobcovy závislosti byl posuzován opakovaně. Dne 12. 11. 2012 v řízení z moci úřední byl žalobce uznán neschopen zvládat základní životní potřeby orientace, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. 14. V řízení o žádosti o změně výše přiznaného příspěvku na péči z 27. 3. 2017 byl žalobce posouzen dne 19. 7. 2017 se závěrem, že nezvládá základní životní potřeby orientace, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. V odvolacím řízení, kdy žalobce namítl nezvládnutí mobility a stravování, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí dne 11. 3. 2019 neuznala nezvládání základních životních potřeb oblékání a obouvání a tělesná hygiena, naopak nově za nezvládanou považovala základní životní potřebu komunikace a stravování, takže žalobce byl shledán nezvládajícím základní životní potřeby orientace, komunikace, stravování, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Sporné potřeby oblékání a obouvání a tělesná hygiena nebyly uznány z důvodu dlouhodobé adaptace žalobce na své zdravotní postižení. 15. Žalobce požádal o změnu výše přiznaného příspěvku na péči z důvodu zhoršení zdravotního stavu dne 12. 12. 2022. O žádosti úřad práce rozhodoval opakovaně. Poprvé žádost zamítl dne 3. 4. 2023. Vyšel z posudku posudkového lékaře OSSZ Karviná z 28. 2. 2023, podle kterého žalobce z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá bez pomoci jiné osoby celkem šest základních životních potřeb, a to orientace, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Závěry sociálního šetření podle úřadu práce posudku odpovídají. Nedošlo tak ke změně. Žalobce v odvolání namítl nesprávné posouzení zvládání základních životních potřeb mobilita, komunikace a stravování. Žalovaný dne 4. 5. 2023 odvolání vyhověl a první rozhodnutí úřadu práce zrušil, neboť základní životní potřeby komunikace a stravování byly úřadem práce oduznány, aniž by se k nim posudkový lékař vyjádřil a úřad práce přesto na základě jeho posudku rozhodl, aniž by požádal o jeho doplnění. 16. Podruhé úřad práce rozhodl dne 18. 7. 2023 tak, že žádost o změnu příspěvku opět zamítl. Vyšel z posudku posudkového lékaře OSSZ Karviná z 23. 6. 2023, podle kterého žalobce z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá bez pomoci jiné osoby opět celkem šest základních životních potřeb, a to orientace, komunikace, stravování, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. K základním životním potřebám oblékání a obouvání a tělesná hygiena, které původně za nezvládané považoval a nyní nikoliv, se nevyjádřil. Vyjádřil se pouze k mobilitě, u které uvedl výčet postižení, které k neschopnosti ji zvládat mohou vést. Úřad práce závěry posudku do svého rozhodnutí přenesl bez dalšího. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, ve kterém namítl neodůvodněné oduznání již uznané neschopnosti zvládat základní životní potřeby oblékání a obouvání a tělesná hygiena. Poukázal na libovolné střídání/směnu uznávaných a oduznávaných základních životních potřeb. Za výsměch svému zdravotnímu stavu považoval názor o jeho zlepšení v budoucnu. Žalovaný dne 4. 10. 2023 rozhodnutí úřadu práce opět zrušil z důvodů neodůvodněné „směny“ nezvládání jednotlivých základních životních potřeb, a tedy rozporuplné posudkové hodnocení, které úřad práce neodstranil. 17. Potřetí úřad práce rozhodl dne 3. 1. 2024, tentokrát na základě posudku a jeho doplnění z 30.11.2023. Posudkové zkoumání tentokrát vedlo opět k závěru o nezvládání šesti základních životních potřeb, a to orientace, komunikace, stravování, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Posudkový lékař tentokrát konstatoval, že závěry sociálního šetření z 3. 1. 2023 nejsou v souladu se zjištěnými údaji o zdravotním stavu a funkčních poruchách ohledně zvládání základních životních potřeb mobilita, oblékání a obouvání, výkon tělesné hygieny samostatně. Zopakoval své vyjádření ke zvládání základní životní potřeby mobili