18 Ad 6/2025 – Krajský soud v Ostravě

18 Ad 6/2025- 35 - text  11 18 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: D. D. zastoupen opatrovnicí Mgr. M. D., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2025 č. j. MPSV-2025/14898-923, o příspěvku na péči takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2025 č. j. MPSV-2025/14898-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 7. 6. 2024 č. j. 258965/2024/OOI, kterým bylo rozhodnuto přiznat žalobci příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od prosince 2023. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný potvrdil. 2. Žalobce uvedl, že žalovaný uznal, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládne celkem čtyři základní životní potřeby: b) orientace, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity a j) péče o domácnost. Dle názoru žalobce však nezvládá další základní životní potřeby: a) mobilita, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání, obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby. 3. Již v odvolání žalobce namítal, že důvody nezvládání nejsou fyzického charakteru, ale jsou způsobeny duševním onemocněním. Posudková komise MPSV (dále jen „PK“ nebo „posudková komise“) však jeho námitky neakceptovala. 4. K základní životní potřebě mobilita namítal, že nezvládá: pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu; otevírat a zavírat dveře; nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je. Mobilitu nezvládá především z následujících důvodů, je ovlivněno mozkové centrum řídící pohyb, psychosomatické stavy, žalobci chybí vnitřní pokyn mozku k vykonání potřebného následujícího kroku, potřebného k ukončení úkonu, vliv schizofrenie na kognitivní funkce a logické uvažování, plánování, organizaci, řešení problémů, flexibilní myšlení, chyba motorického řízení – mozek nepošle správný příkaz svalům. 5. K základní životní potřebě komunikace uvedl, že nezvládá: vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení; chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv; vytvářet rukou psanou krátkou zprávu; používat běžné komunikační prostředky. Jako stěžejní důvody nezvládání této životní potřeby zdůraznil: nemluvnost, kognitivní poruchy spojené se schizofrenií mohou ovlivňovat udržování konverzace a porozumění složitým informacím, rozpor se znaleckým posudkem, míra kognitivních funkcí žalobce v oblasti chápání obsahu je omezená, není schopen rukou napsat sdělení, poznámky, text tak, aby byly čitelné, kombinace kognitivních, motorických a psychotických symptomů mu znemožňuje používat některé běžné komunikační prostředky. 6. Žalobce dále nezvládá základní životní potřebu stravování. Nezvládá: vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny; rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji; najíst se a napít; dodržovat stanovený dietní režim. Uvedené nezvládá, neboť žalobce nemá dostatečné duševní kompetence a trpí kognitivním deficitem, takže není sám schopen nachystat si „hotové“ jídlo a naservírovat si ho. Konzumuje potraviny ve stavu a ve velikosti a přímo z obalu, v jakém byly zakoupeny a vloženy např. do lednice. Má potíž s vyhodnocováním toho, co je nutno tepelně upravit. Napít se nemá potřebu, pokud by nebyl kontrolován, byl by dehydratovaný. Rozpor s psychologickým posudkem. Žalobce trpí závažnými kognitivními poruchami a těžkým narušením exekutivních funkcí, které znemožňují adekvátní příjem potravy. 7. K základní životní potřebě oblékání a obouvání namítal, že nezvládá: vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem; manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. Zákládní životní potřebu obouvání a oblékání nezvládá, neboť psychologické vyšetření jasně popisuje kognitivní poruchy a těžké exekutivní deficity, které mu znemožňují samostatně se oblékat a obouvat odpovídajícím způsobem. Žalobce má narušené základní hygienické a sociální návyky. 8. Žalobce nezvládá ani základní životní potřebu tělesnou hygienu. Jako stěžejní důvody nezvládání této životní potřeby uvedl poruchu exekutivních funkcí –není si schopen sám od sebe uvědomit nutnost pravidelné hygieny, nevnímá svůj pach ani stav svého těla. Ztráta hygienických návyků – po hospitalizaci došlo k téměř úplnému vymizení pravidelné hygieny. Rituální chování – přehnaná ústní hygiena, ale současně ignorování tělesné čistoty. Zavádějící vnímání reality – odmítá hygienu pod dohledem a považuje se za dostatečně čistého i ve chvíli, kdy zapáchá. 9. K základní životní potřebě výkon fyziologické potřeby namítal, že ji nezvládá z těchto důvodů: Porucha vnímání tělesných signálů – není vždy schopen rozpoznat, kdy má jít na WC. Nesprávné hygienické návyky po vykonání potřeby – nepoužívá hygienické pomůcky, místo toho se osprchuje. Nezvládání následné péče o prádlo – po osprchování si vezme zpět stejné spodní prádlo, přestože je viditelně znečištěné. Exekutivní dysfunkce – není schopen si zapamatovat a aplikovat základní hygienické postupy. 10. Posudková komise nesprávně ignorovala výstupy sociálního šetření, které naopak objektivně potvrzuje závažnost omezení žalobce při zvládání základních životních potřeb. Tím došlo k zásadnímu pochybení v posuzovacím procesu. 11. Žalobce taktéž namítal extrémní nepoměr mezi zdravotními náklady a přiznaným stupněm závislosti. Podrobně popsal své reálné náklady na péči. 12. Závěrem žalobce konstatoval, že žalovaný nedostatečně odůvodnil své rozhodnutí. Posudková komise se nevypořádala s argumenty v odvolání a nebyly zohledněny důkazy (psychiatrické zprávy), jde tedy o porušení zásady úplného a objektivního posouzení zdravotního stavu žalobce. 13. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Shrnul průběh správního řízení, citoval z posudku PK MPSV a z napadeného rozhodnutí, odkázal rovněž na příslušnou právní úpravu. Žalovaný konstatoval že z posudku je zřejmé z čeho posudková komise při jeho vypracování vycházela, jak podklady a jí samotnou zjištěné skutečnosti hodnotila. Posudek dle žalovaného lze považovat za úplný, celistvý a přesvědčivý. Z dokumentace žalobce vyplývá, že rozumové schopnosti jsou v pásmu průměru, kognitivní funkce jsou narušeny zejména v oblasti exekutivních schopností a pozornosti, jinak je orientovaný, kooperující, řeč je adekvátní, nemá smyslové ani tělesné postižení. Aktuální stav se jeví na medikaci kompenzovaný. Náhled je ve formální rovině, bludná rezidua trvají, aktuálně nemají zásadní vliv na jednání žalobce. V rámci druhé hospitalizace byl žalobce léčen v otevřeném režimu. 14. Krajský soud v souladu s § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. Ze správních spisů zjistil krajský soud následující skutečnosti. Rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne 7. 6. 2024 č. j. 258965/2024/OOI byl žalobci přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od prosince 2023. Podkladem rozhodnutí byl posudek posudkové lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu, podle něhož se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je paranoidní schizofrenie – stav po 2. hospitalizaci v PNO, 1. hospitalizace v PNO od července 2022 do prosince 2023. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce není schopen zvládat čtyři základní životní potřeby, a to b) orientace, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity a j) péče o domácnost a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Správní orgán I. stupně uvedl, že žalobce splňuje podmínky § 4 zákona o sociálních službách a podle § 8 odst. 2 uvedeného zákona je považován za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. – lehká závislost. 16. Součástí spisu je záznam ze sociálního šetření pro účely řízení příspěvku na péči ze dne 22. 3. 2024, v němž je uvedeno, že rozhovor byl veden s matkou žalobce, která je jeho opatrovníkem. Žalobce je příjemcem invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity, je svobodný. Není schopen udržovat a navazovat sociální vztahy. Po dlouhodobém pobytu v PN Opava je v domácí péči. Dle opatrovníka léčba nepřinesla očekávané zlepšení, změnili psychiatra. Následně se matka žalobce ke každé konkrétní základní životní potřebě a uvedla, co a jak žalobce zvládá