19 Ad 11/2025 – Krajský soud v Ostravě

19 Ad 11/2025- 32 - text  5 19 Ad 11/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně: M. V. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2025, o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 22. 10. 2024, č. j. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %. Žalobkyně namítala, že posuzující lékař učinil závěr o její invaliditě, aniž by podrobněji zkoumal její zdravotní stav. Na jednání nebyla přizvána. Posuzující lékař nezhodnotil její celkovou výkonnost, její pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k dalším onemocněním. Její denní aktivity jsou značně omezeny, není schopna vykonávat pracovní činnost v plném rozsahu. U kolen jí byla doporučena výměna kloubu, trpí onemocněním trávicího traktu, včetně žaludku i jícnu. Posudkový lékař dle žalobkyně nevzal v úvahu, že se její stav oproti stavu v roce 2021 zhoršil. Vedle omezení denních aktivit, ji trápí únava, nevyspalost, ztráta energie, problémy s příjmem potravy a pohyblivostí. 2. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Citovala příslušnou právní úpravu, závěry posudků posudkových lékařů, které považuje za objektivní. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla, aby s ohledem na námitky žalobkyně byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. 3. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 28. 8. 2024 podala žalobkyně žádost o invalidní důchod. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 22. 10. 2024, č. j. X byla žalobkyni žádost zamítnuta s odůvodněním, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 10. 2024 není invalidní, neboť její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %. Při posouzení jejího zdravotního stavu dne 14. 10. 2024 dospěl posuzující lékař k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně neodpovídá invaliditě žádného stupně. Dle posuzujícího lékaře rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Dle posuzujícího lékaře dopad na pracovní schopnost je, ale objektivně se jedná o lehkou poruchu, která neodpovídá žádnému stupni invalidity. 4. Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 10. 2024 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 12. 2. 2025. Námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 22. 10. 2024 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu dne 30. 1. 2025. Posuzující lékařka dospěla ke shodnému závěru s lékařem na prvním stupni, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila na horní hranici při zohlednění dalšího onemocnění a profese 20 %. Dle posuzující lékařky v klinickém obraze u žalobkyně dominuje postižení více úseků páteře, omezení pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu. Některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. Na postižení kolenního kloubu přihlédla v celkovém posouzení zdravotního stavu. Dle posuzující lékařky zdravotní stav žalobkyně nevede k invaliditě. Nejedná se u ní o středně těžké funkční postižení páteře s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, nejde o poškození nervů, svalové atrofie ani o poruchu hybnosti končetin. Nejde o závažné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení. Posuzující lékařka uzavřela, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. Z posudku PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 1. 8. 2025, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že se žalobkyně osobně k posudkové komisi dostavila a byla při jednání vyšetřena přítomnou neuroložkou MUDr. F. H. Dalšími členy posudkové komise byl předseda MUDr. et MUDr. V. H. a tajemnice Bc. G. K. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a z vyšetření při jednání posudkové komise a posudkové hodnocení. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je vertebrogenní algický syndrom s podílem bolestí kolenních kloubů při artróze na udávaných subjektivních obtížích. Dle posudkové komise je zřejmý jednoznačný podíl obezity na celkové výkonnosti. Dle dokumentace je BMI 34,7. Posudková komise hodnotila shodně s posuzujícím lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu se závěrem, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková komise hodnotila v kapitole XIII., oddílu E, položce 1, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnila. Posudková komise konstatovala, že bolestivý syndrom páteře při degenerativních změnách páteře dle komplexní zdravotní dokumentace i přešetření žalobkyně jednoznačně odpovídá pouze lehkému funkčnímu postižení. Další onemocnění žalobkyně jsou dobře kompenzována nastavenou terapií. Artróza kolenních kloubů má nyní pouze lehký dopad na funkci kloubů a končetin, pohyblivost a celkovou výkonnost. Posudková komise také prostudovala a zohlednila nověji přiložené lékařské zprávy, které dle ní nepřinášejí posudkově nové významné skutečnosti. Dle posudkové komise není zřejmé zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. 6. Na nařízené ústní jednání na den 26. 8. 2025 se žalobkyně nedostavila, neúčast předem neomluvila. Soud v souladu s ust. § 49 odst. 3 s.ř.s. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. 7. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 23/2018 – 37). 8. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení