20 Ad 46/2024 – Krajský soud v Ostravě

20 Ad 46/2024- 36 - text  8 20 Ad 46/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobkyně: K. H. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 10. 2024, o invalidním důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 15. 7. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek uvedených v § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť žalobkyně podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) nebyla invalidní. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí podala námitky, neboť měla za to, že naplňuje podmínky pro přiznání invalidity. Žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 10. 2024, č. j. X(dále jen „napadené rozhodnutí“), námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), domáhala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 3. Žalobkyně nesouhlasila s napadeným rozhodnutím a navrhovala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 4. Žalobkyně v žalobě namítala, že nesouhlasí s posudkem o invaliditě ze dne 25. 9. 2024, neboť posudkový lékař nesprávně posoudil její zdravotní stav, nesprávně ho zařadil do položky přílohy vyhlášky a nezvýšil míru poklesu dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) z důvodu dalších onemocnění. Míra poklesu pracovní schopnosti byla určena nesprávně. K tomu uvedla, že se její zdravotní stav zhoršuje, má značně sníženou úroveň sociálního fungování a výkon některých denních aktivit ji značně omezuje. Je velmi často unavená, vyčerpaná a zapomíná. Vše je pro ni fyzicky i psychicky náročné. Má velké bolesti páteře, horních a dolních končetin, musí užívat léky proti bolesti, na tlak, srdce a v rámci psychiatrické léčby. Onemocnění jí znemožňují najít si zaměstnání. Je přesvědčena, že se v jejím případě jedná o středně těžké postižení, nikoliv o lehké postižení. Míra poklesu pracovní schopnosti by tak měla být zvýšena o 10 %. Požádala o nové posouzení zdravotního stavu. Napadené rozhodnutí je nesprávné a nedostatečně odůvodněné. Žalovaná nevyhodnotila, zda posudek splňuje zákonné požadavky, nevypořádala se s odlišným posouzením zdravotního stavu a rozhodla tak na základě neúplného, nepřesvědčivého a nedostatečně odůvodněného posudku. 5. Měla za to, že její zdravotní stav odpovídá minimálně horní hranici položky 5c, kapitoly V. vyhlášky o posuzování invalidity III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná se ve vyjádření nejprve zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a na posudky lékařů k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Uvedla, že neshledala proběhlé řízení za nesprávné, posudkové řízení za neobjektivní a nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech. Podkladový posudek má všechny náležitosti vyžadované vyhláškou a splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Ve věci navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“). IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 7. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 8. Dne 23. 5. 2024 žalobkyně podala žádost o invalidní důchod. 9. Lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) posoudil zdravotní stav žalobkyně a vydal posudek ze dne 11. 7. 2024 se závěrem, že žalobkyně není invalidní. Pokles pracovní schopnosti hodnotil dle kapitoly V., položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity ve výši 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určil lékař organický psychosyndrom. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšil procentní hodnotu o 10 %, celkově tak pokles pracovní schopnosti žalobkyně stanovil na 30 %. 10. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím žádost žalobkyně zamítla. 11. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila dne 19. 7. 2024 námitkami s tím, že její zdravotní stav neodpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V., položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, nýbrž odpovídá totožné kapitole, avšak položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Měla za to, že její zdravotní stav zdůvodňuje přiznání invalidního důchodu v prvním stupni invalidity. 12. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat posudek o invaliditě ze dne 25. 9. 2024. Posudkový lékař IPZS dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Konkrétně je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu anxiózně depresivní symptomatologie, osobnost simplexní, obj. kompletně orientovaná, nepsychotická, nesuicidální. Z komorbidit chron. bolestivá dysfunkce krční a bederní páteře, bez neurologického deficitu. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 20 %. Lékař hodnotil dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně ve shodné kapitole jako posudek ze dne 11. 7. 2024, ale podle odlišné položky. Posudkový závěr lékaře v prvním stupni vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. V námitkách nebo v průběhu řízení o námitkách nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem připojeným k námitce anebo uplatněným v průběhu řízení o námitkách. Lékař námitkového řízení také prostudoval lékařské nálezy uplatněné v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data ani po datu vydání napadeného rozhodnutí. Posudkový lékař dospěl k závěru, že závěr posudku z 11. 7. 2024 lze potvrdit. Vyjádřil se také k námitce žalobkyně a zkonstatoval, že ani přezkumem zdravotního stavu nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, které by vedlo k invalidizaci žalobkyně. 13. Na základě posudku o invaliditě ze dne 25. 9. 2024 vydala žalovaná dne 22. 10. 2024 žalobou napadené rozhodnutí, proti kterému žalobkyně brojí žalobou. 14. Krajský soud nechal vypracovat posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě (dále jen „posudek PK MPSV“). Posudková komise zasedala dne 28. 3. 2025 ve složení předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností v oblasti neurologie a tajemnice. Žalobkyně byla na jednání přítomna. 15. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci, zdravotní dokumentaci a další lékařské zprávy. V posudku komise shrnula průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí a také námitky žalobkyně uplatněné v žalobě. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobkyně. Na straně 6-7 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení. Žalobkyně byla při jednání vyšetřena neuroložkou. 16. PK MPSV považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu organický psychosyndrom lehkého stupně, vzniklý v. s. na podkladě mnohočetných demyelinizačních ložisek vaskulární etiologie (embolizace) při foramen ovale apertum (nitrosrdeční komorový zkrat). Foramen ovale bylo uzavřeno při nekoronární intervenci dne 28. 3. 2024. Posudková komise uvedla, že žalobkyně je hemodynamicky stabilní, z kardiálního hlediska asymptomatická. Po stránce psychické se jedná o simplexní osobnost na organickém terénu. Intelektové schopnosti jsou průměrné, s převahou verbálních schopností nad schopnostmi performačními. Celkové IQ = 93. Psychomotorické tempo je zpomalené. Pozornostní složky jsou v širší normě, exekutivní