20 Az 20/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 20/2025- 24 - text  8 20 Az 20/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: V. D. D. státní příslušnost Vietnamská socialistická republika pobytem Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty č.p. 234, 739 51 Vyšní Lhoty zastoupen Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem sídlem Vrázova 1324/40, 703 00 Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2025, č. j. OAM-539/BA-BA01-HA15-2025, o udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobce Mgr. Ing. Tomáše Tillmanna, advokáta, se určuje částkou ve výši 5 070 Kč a bude mu vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2025, č. j. OAM-539/BA-BA01-HA15-2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce dne 12. 5. 2025 v České republice požádal o mezinárodní ochranu. Tuto žádost podal v úzké časové návaznosti na rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 6. 5. 2025, č. j. KRPA-146065-16/ČJ-2025-000022-ZSV, a na rozhodnutí o zajištění dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ze dne 6. 5. 2025, č. j. KRPA-146065-18/ČJ-2025-000022-SV. V tomto správním řízení žalobce výslovně uvedl, že si chce v České republice najít práci a že v případě návratu do vlasti mu nic nehrozí. Žalovaný pak rozhodnutím ze dne 13. 5. 2025, č. j. OAM-539/BA-BA01-BA06-Z-2025, rozhodl o zajištění žalobce a dobu trvání zajištění stanovil do 29. 8. 2025. 3. Žalobce dne 21. 5. 2025 poskytl údaje k žádosti o mezinárodní ochranu. Uvedl, že je bez náboženského přesvědčení, není a nikdy nebyl politicky aktivní. Je ženatý a má dvě děti, které žijí společně s manželkou. Z Vietnamu vycestoval 28. 7. 2024 letecky do Číny a odtud do Maďarska. Dne 10. 2. 2025 jel na návštěvu do České republiky, kde byl kontrolován a dostal výjezdní vízum do 12. 2. 2025. Pas u sebe neměl. Hned 13. 2. 2025 se vrátil do Maďarska, kde zůstal do dubna 2025, a poté odjel automobilem do České republiky. Dne 5. 5. 2025 byl opět kontrolován a zadržen. Vízum v Maďarsku měl platné do 2. 10. 2024. Cítí se zdráv, bez žádných omezení. Není a nebyl nikde trestně stíhán či odsouzen. Jako důvod žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že si ve Vietnamu půjčil hodně peněz s vysokým úrokem. Při vycestování do Maďarska mu bylo slíbeno, že tam bude mít pobyt a práci, což nebyla pravda. O mezinárodní ochranu v České republice požádal z důvodu, že doufá, že zde bude mít legální pobyt a bude zde moct pracovat a vydělávat peníze ke splácení dluhu ve Vietnamu. 4. Do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 22. 5. 2025 žalobce uvedl, že Vietnam opustil dne 28. 7. 2024, u sebe měl cestovní pas a vízum do Maďarska. Jednalo se o pracovní vízum, které zařídila pracovní agentura. Důvodem pro opuštění vlasti byl velký dluh, proto se rozhodl jet do zahraničí za prací a vydělat si více peněz. Uvedl, že má problém se do Vietnamu vrátit, neboť není schopen tam splatit dluhy, a proto bude jeho život ohrožen. Z tohoto důvodu žádá o mezinárodní ochranu. Obává se, že bude ublíženo fyzicky jemu i jeho rodině. Rodině zatím nic nehrozí, neboť se lichvář domnívá, že žalobce v cizině vydělává peníze, které pak lichváři vrátí. Tohoto nebezpečí se obává, jelikož již u něj doma byli a vyhrožovali mu (ústně) zabitím. Na policii to nesměl nahlásit, neboť by situaci zhoršil. Pokud by dluh splácel, nebezpečí by mu nehrozilo. Do Maďarska se vrátit nechce, neboť tam není žádná práce. O mezinárodní ochranu dříve nežádal, jelikož o této možnosti nevěděl. 5. Ve správním spise se nachází opis z evidence rejstříku trestů žalobce bez záznamu. 6. Žalovaný v rámci správního řízení shromáždil tyto podklady: Vietnam, Informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 21. 1. 2025, č. j. 100348-6/2025-MZV/LPTP, Půjčky, úvěry a lichva, a dále Vietnam, Informace OAMP ze dne 4. 6. 2024, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav k červnu 2024. 7. Napadeným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. V odůvodnění vysvětlil, že tvrzeným důvodem žádosti o mezinárodní ochranu je toliko legalizace pobytu žalobce na území České republiky, kde chce pracovat, aby si vydělal peníze na splacení dluhu ve vlasti. Návrat do Vietnamu odmítal kvůli obavám z jednání svých věřitelů. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobci nesvědčí žádný z azylově relevantních důvodů pro udělení mezinárodní ochrany. Skutečnost, že žalobce chce v České republice zůstat a pracovat, jelikož má ve vlasti velký dluh, svědčí o tom, že se žalobce jednoznačně snažil na území České republiky setrvat a zlegalizovat pobyt. Pro účely legalizace pobytu není možné zneužívat specifický institut mezinárodní ochrany. Ani ohrožení života soukromými věřiteli nezakládá důvod pro udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce se ani neobrátil na státní orgány o pomoc. Tuto možnost však žalobce má, což plyne z informací Ministerstva zahraničních věcí. Mezinárodní ochrana může být žadateli poskytnuta teprve v případě, kdy mu byla ochrana ze strany státních orgánů odepřena. Tím, že žalobce domovské státní orgány o pomoc ani nepožádal, neprokázal, že by mu pomoc odepřely. Žalovaný tak obavy z věřitelů vyhodnotil jako účelově použité, s cílem vyvolat u žalovaného domněnku o azylově relevantních důvodech. Žalovaný neshledal důvody pro udělení azylu dle § 13, ani dle § 14 a § 14a, § 14b zákona o azylu. III. Obsah žaloby 8. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce včasnou žalobou, v níž navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 9. Nejprve v obecné rovině namítal, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech a následně shrnul skutkový stav. 10. Konkrétně pak uvedl, že nesouhlasí se závěry žalovaného ohledně pouhého zlegalizování pobytu. Namítl, že se žalovaný zabýval pouze jedním aspektem případu – zhodnocením bezpečnostní a politické situace ve Vietnamu. V napadeném rozhodnutí chybí posouzení dopadů na život žalobce, pokud bude navrácen do komunistické země. Žalobce má za to, že žalovaný nedostatečně prošetřil situaci a jeho případ neposoudil individuálně. Nevzal do úvahy, že žalobci a jeho rodině již lichváři přišli vyhrožovat zabitím, pokud dluh nesplatí. Návrat do vlasti je tak pro žalobce nebezpečný. Řešením situace s věřiteli není ani vnitřní přesídlení. Odkázal na několik článků a reportů o Vietnamu a uvedl, že žalovaný čerpal ze zpráv, které nejsou aktuální. Navrácením žalobce do vlasti by žalobce musel čelit nejen svým věřitelům, ale také nefunkčnímu systému ochrany dlužníků. 11. Žalobce měl za to, že by jeho návratem do vlasti došlo k porušení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv. IV. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 7. 2025 navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. 13. Uvedl, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzenými důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je legalizace jeho pobytu v České republice. Žalobní námitky nedokládají namítaná porušení zákonných ustanovení. Vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci a má za to, že přijaté řešení odpovídá konkrétním okolnostem případu. K tomu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dále poukázal na souvztažnou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Azylový příběh žalobce v tomto případě pronásledování ani vážnou újmu nedokládá. Skutečnost, že v zemi původu žalobce je komunismus a demokracie je potlačena, samo o sobě nedokládá pronásledování žalobce. Rovněž zprávy, že kvůli nedostatku důkazů nelze lichvu řádně stíhat, nelze považovat za důkaz, že by právě jemu chyběly důkazy či že by stát odmítl pomoci. K tomu zopakoval, že občané Vietnamu mají možnost obrátit se s žádostí o pomoc na příslušné státní orgány. V. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud v Ostravě přezkoumal napadené rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“, ve spojení s § 32 odst. 9 zákona o azylu) a ve věci rozhodoval bez jednání, neboť pro to byly splněny zákonem stanovené podmínky (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 15. Žaloba není důvodná. 16. Podle § 12 zákona o azylu se cizinci udělí azyl, je-li a) pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování