25 Af 12/2023 – Krajský soud v Ostravě

25 Af 12/2023- 152 - text  11 25 Af 12/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Zory Šmolkové ve věci žalobce: CEVA Ground Logistics Czech Republic s.r.o. sídlem Sokolovská 668/136d, 186 00 Praha 8 zastoupen advokátkou JUDr. Valerií Vodičkovou sídlem Vodičkova 40, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti žalovaného ze dne 23. 1. 2023, č. j. 5396/2023-900000-311, ve věci sazebního zařazení zboží, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2023 se žalobce domáhal zrušení výše specifikovaného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 21. 4. 2022, č. j. 13031-11/2022-570000-11, dodatečný platební výměr na dovozní clo ve výši 41 043 Kč. Žalobce jako nepřímý celní zástupce společnosti BG Technik cs, a.s. podal celní prohlášení, v němž navrhl zařadit zboží, tj. výrobky označené jako „ELECTRIC MOBILITY SCOOTER – ST098“ s obchodním označením SELVO 4250, do sazebního zařazení podpoložky 8713 90 00 kombinované nomenklatury (vozíky pro invalidy) se sazbou dovozního cla ve výši 0 %. Podle celního úřadu předmětné vozíky náleží do podpoložky 8703 10 18 kombinované nomenklatury (vozidla pro přepravu osob obecně) se sazbou dovozního cla 10 %. 2. Žalobce v podané žalobě uvedl námitky, které krajský soud rozdělil do následujících skupin: 1) Prováděcí nařízení Komise (EU 2021/1367) ze dne 6. 8. 2021 (dále také jen „Nařízení“), není pro žalobce závazné a použitelné, nevztahuje se na případ žalobce. Celní úřady doslova vytvořily situaci, kdy žalobce již nemá prostor k tomu, aby uvedl jakékoliv rysy a charakteristiky umožňující využití vozíků SELVO osobami se zdravotním postižením, neboť při tvorbě Nařízení došlo k přepisu charakteristik zboží deklarovaného žalobcem tak, aby veškeré prvky, dokonce i ty, které výslovně určují využití zboží pro invalidy, byly uvedeny v Nařízení a zcela tak vyloučily podřazení zboží do podpoložky 8713 kombinované nomenklatury (dále jen „KN“). Jelikož Nařízení není pro případ žalobce použitelné, dopustil se žalovaný jeho aplikací nesprávného právního posouzení věci, což žalobce považuje za důvod zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. Nařízení je rozporné s Úmluvou OSN o ochraně a podpoře práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením a s rozsudkem Soudního dvora EU ve věci Invamed Group Ltd., sp. zn. C-198/15. Komise při vydání Nařízení překročila svěřenou pravomoc, neboť zcela formalisticky a neproporcionálně změnila obsah a dosah sazebního čísla KN 8703. Nařízení je rovněž v rozporu se zásadou subsidiarity, neboť Nařízení není schopno zajistit účinnější úpravu, nežli je již obsažena v jednotlivých členských státech a v něm obsažená kritéria a vlastnosti zboží jsou příliš konkrétní a podrobné, čímž zcela znemožňují, aby členský stát posoudil zařazení zboží samostatně. Nařízení nesplňuje povinný atribut obecnosti, neboť obsahuje zcela identický popis zboží SELVO 4800. Komise při vydání Nařízení porušila zásadu loajality vyjádřenou v čl. 4 odst. 3 SEU, neboť toto Nařízení přijala pouze na základě neúplného stanoviska Výboru pro celní kodex a neseznámila se s argumenty vnitrostátních soudů, které podporovaly závěr žalobce. Pro žalobce v této oblasti proto vznikl stav právní nejistoty. 2) Žalovaný se nesprávně vypořádal s námitkami žalobce vůči Nařízení. Jestli nebyl žalovaný způsobilý se vypořádat s námitkami žalobce vůči Nařízení, měl předložit Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku týkající se platnosti a zákonnosti Nařízení. Žalobce tak navrhl soudu, aby předložil předběžnou otázku týkající se platnosti a zákonnosti Nařízení. 3) Žalobce namítl, že i kdyby bylo možné nařízení Komise (EU) č. 2021/1367 aplikovat na vozík SELVO 4800, není možné jej aplikovat na vozík SELVO 4250, neboť parametry tohoto typu vozíku neodpovídají výše citovanému nařízení, když vozík SELVO 4250 je menší, lehčí a pomalejší než vozík SELVO 4800. 4) Závěr žalovaného o zařazení zboží do podpoložky 8703 10 18 je právně nesprávný a nezákonný. Žalovaný vytvořil na základě subjektivních, ničím nepodložených domněnek z deklarovaného zboží žalobce zcela jiné zboží tak, aby ho mohl následně zařadit do jiné kategorie a odůvodnit to vývojem a výsledky expertních jednání orgánů EU ve věci sazebního zařazení zboží. Toto jednání žalovaného je projevem nepřípustné libovůle a překročení mezí správního uvážení, což má za následek nezákonnost rozhodnutí a je důvodem pro jeho zrušení. 5) Žalovaný nesprávně vykládá a chápe výraz „invalidé“, vyložený Soudním dvorem EU, zejména v rozsudku Invamed. Na základě tohoto výkladu žalobce namítl, že výklad pojmu invalida ve vztahu k podpoložce 8713 KN je širší než v českém právu, a je proto nutné vozík SELVO, který je určen pro užití osobami s omezenou možností chůze, do podpoložky 8713 KN zařadit. 6) Při posuzování účelu výrobku není podle Soudního dvora EU ve věci Invamed zohledňováno možné použití výrobku, ale pouze použití předpokládané. Nebylo tak nutno vyloučit jeho použití neinvalidními osobami. Výklad žalovaného tomuto závěru odporuje. 7) Aplikace nařízení Komise (ES) č. 718/2009 je zcela vyloučena, neboť nařízení se týká pouze zboží, jež má charakteristiky tam uvedené, neboť toto nařízení nedopadá na deklarované zboží, které je předmětem sporu v této věci. 8) Bez ohledu na existenci nařízení Komise (EU) č. 2021/1367 se zboží žalobce zařazuje dle dosavadní judikatury do čísla 8713 KN a celní orgány včetně žalovaného jsou povinny toto zařazení respektovat. Zařazením deklarovaného zboží v rozporu s dosavadní judikaturou se žalovaný dopustil nezákonného postupu a porušení subjektivních práv žalobce, je to projevem porušení zásady rovnosti a legitimního očekávání, což má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. 9) Je nepochybné, že vozík SELVO je vozidlo sloužící lidem se zdravotním postižením, a je proto nutno ho zařadit do podpoložky KN 8713. Pochybnosti celních orgánů jsou založeny na vědomě nesprávném právním posouzení věci, což je důvod pro zrušení rozhodnutí pro jeho nezákonnost. 10) Tím, kdo určuje účel zboží, není Komise EU, Výbor pro celní kodex ani celní úřady, ale jsou to právě vnitrostátní orgány a jimi vydané dokumenty a konečně samotný charakter a způsob využití zboží. Žalovaný se nemůže z vlastní vůle rozhodnout neakceptovat dokumentaci vydanou jinými orgány veřejné moci. 11) Celní úřad i žalovaný se dopustili ve správním řízení řady zásadních procesních pochybení, zejména porušili právo na spravedlivý proces. Šlo o porušení práv žalobce v nezanedbatelné míře, což má za následek nesprávnost a nezákonnost napadených rozhodnutí. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Má za to, že napadená rozhodnutí byla vydána v souladu se zákonem a vznesené námitky nejsou důvodné. Argumentací žalobce, která se opakuje v žalobních námitkách, se žalovaný velmi podrobně zabýval v napadených rozhodnutích, na něž odkázal. 4. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) napadená rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 5. Správní soudy v minulosti při svém rozhodování zaujaly jednotné stanovisko a vozík SELVO 4800 (který je větší variantou předmětného vozíku SELVO 4250) zařadily pod podpoložku 8713 10 00 KN (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2018, č. j. 22 Af 78/2016–40, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 Afs 125/2018-38 či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2020, č. j. 5 Af 12/2017-172). Braly přitom v úvahu zejména účel použití předmětného vozíku a jeho speciální rysy k ulehčení handicapu, jež ho významně odlišují od běžných vozidel pro přepravu osob. Soudy vycházely ze závěrů plynoucích z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 26. 5. 2016, Invamed Group a další, C-198/15, dále ze skutečnosti, že rozhodnutím Ministerstva dopravy o schválení technické způsobilosti vozidla č. 9172 ze dne 24. 4. 2014 byl předmětný vozík zařazen do kategorie „Ostatní vozidla, Invalidní vozíky“; když ze základního technického popisu vyplývá, že vozík je určen výhradně pro držitele průkazu TP, ZTP, ZTP/P, tedy osoby s postižením, čemuž odpovídá také účel použití. Vozík SELVO 4800 navíc splnil zákonem stanovené podmínky pro zdravotnický prostředek, o čemž svědčí rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv, které bylo vydáno v souladu se zákonem č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích. Soudy připustily, že vozík SELVO 4800 se svým vzhledem liší od obecné