25 Af 2/2025 – Krajský soud v Ostravě

25 Af 2/2025- 54 - text  6 25 Af 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci žalobce: M. L. zastoupen daňovým poradcem Ekonomické služby Přerov s.r.o. sídlem Velká Dlážka 542/4, 750 02 Přerov proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 11. 2024, č. j. 35467/24/5100-41453-713401 a č. j. 35468/24/5100-41453-713401, ve věci zajištění daně takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2024, č. j. 35467/24/5100-41453-713401 (dále jen „Rozhodnutí 1“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeny zajišťovací příkazy Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 16. 10. 2024, č. j. 3645284/24/3200-80542-810008 a č. j. 3645415/24/3200-80542-810008. Dále se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2024, č. j. 35468/24/5100-41453-713401 (dále jen „Rozhodnutí 2“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeny zajišťovací příkazy správce daně ze dne 16. 10. 2024, č. j. 3644939/24/3200-80542-810008, č. j. 3645049/24/3200-80542-810008, č. j. 3645187/24/3200-80542-810008 a č. j. 3645225/24/3200-80542-810008. Zajišťovacími příkazy, které byly potvrzeny Rozhodnutím 1 byla zajištěna daň dosud nestanovená, zatímco u Rozhodnutí 2 daň dosud nesplatná. 2. Žalobce namítl, že žalovaný měl ve dvou případech slabé důvody pro naplnění podmínky pravděpodobnosti budoucího stanovení daně. Dále namítl, že žalovaný měl jednoznačně slabé a nedostatečné důvody pro fikci, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi, aby mohl vydat zajišťovací příkazy. 3. Konkrétně k důvodům svědčícím budoucímu stanovení daně uvedl, že ve čtyřech případech (Rozhodnutí 2) je daňová povinnost předmětem odvolacího řízení a rozhodnutí o stanovení daně nenabylo právní moci. Žalobce poukázal na skutečnost, že sám žalovaný připouští, že důvody pro naplnění podmínky pravděpodobnosti budoucího stanovení daně jsou slabší v případě Rozhodnutí 1. Žalobce namítá, že dostatečně vyvrátil pochybnosti orgánů finanční správy týkajících se přijatých zdanitelných plnění v hodnotě do 10 000 Kč. Žalobce v průběhu předcházejícího řízení dostatečně vysvětlil, co je předmětem jeho ekonomické činnosti. Důvodem nepředložení dokladů je skutečnost, že tyto byly zničeny při havárii. 4. K důvodům svědčícím o budoucí nedobytnosti daně uvedl, že žalovaný ani správce daně neprovedli majetkovou analýzu žalobce ve vztahu k budoucímu vývoji žalobce. Stav na bankovním účtu žalobce v době vydání zajišťovacích příkazů převyšoval hodnotu zajištěné daně. Žalovaný nedostatečně vyhodnotil skutkový stav ohledně majetkové situace žalobce a vůbec nehodnotil jeho schopnosti v budoucnu splácet daňové závazky ze své ekonomické činnosti. Převod nemovité věci na svého syna žalobce odůvodnil tím, že tento postup byl domluven již dlouho před samotným zahájením kontrolních postupů ze strany správce daně, a to prostřednictvím dohody o vyrovnání nemovitého majetku ze dne 25. 12. 2017, kterou žalobce přikládá jako přílohu žaloby. K účasti žalobce ve společnosti Betkolor Industry s.r.o. (dále jen „Betkolor“) uvedl žalobce, že žalovaný neprovedl podrobnější účetní a finanční analýzu této společnosti. Úvaha správce daně o kumulaci finančních prostředků na bankovních účtech je zcestná. Z analýzy bankovních účtů žalobce nelze prokázat riziko toho, že žalobce nebude schopen daň uhradit. Žalovaný porovnává trendy podnikatelské činnosti žalobce za roky 20192023 prostřednictvím podaných řádných přiznání DPH a přiznání DPFO. Dle analýzy žalovaného, je údajně trendem podnikatelské činnosti žalobce stagnace, a tedy jeho podnikání nelze považovat za stabilní a spolehlivý zdroj příjmů. Žalobce upozorňuje, že obecně nelze žádnou podnikatelskou činnost označit za stabilní. Je to přímo v rozporu s charakterem podnikání jako takovým, navíc subjekty podnikající v jakékoliv právní formě nemohou ovlivnit vnější vlivy, které mají nepochybně velký vliv na celkový finanční výsledek ve zdaňovacím období např. zvýšení daní, prudké zdražení vstupů (energií), světová pandemie atd. Z hlediska posuzování potencionální nedobytnosti daně nesmí být opomíjena historie podnikání žalobce, jeho dlouhodobý přístup k plnění daňových a jiných veřejnoprávních povinností či jeho součinnost a spolupráce se správcem daně nejen v průběhu kontrolních postupů správců daně, po jejichž ukončení by mělo dojít k případnému stanovení daňové povinnosti. 5. Žalobce uzavřel, že správce daně tak neměl silné důvody pro vydání Zajišťovacích příkazů. Dle žalobce naopak nedostatečně vyhodnotil situaci a neprovedl žádnou analýzu žalobce směrem do budoucnosti. Žalobce poukázal na bod 7 žaloby, ze kterého vyplývá, že žalovaný tyto silné důvody měl mít (minimálně v případě Rozhodnutí 1). 6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí. Žalobce neprokázal, jakou ekonomickou činnost fakticky vykonává. Dále neuvádí, z jakého konkrétního důvodu mají transakce v hodnotě do 10 000 Kč včetně DPH souvislost s jeho ekonomickou činností. Neobjasňuje, proč nečiní nákupy za vyšší cenu. Zjištění o nepoměru transakcí v hodnotě do 10 000 Kč vůči ostatním plněním ve vyšší hodnotě je pak jedním z vícero důvodů pro naplnění předpokladu budoucího stanovení daně. Hlavním důvodem je nepředložení daňových dokladů a z toho vyplývající neprokázání nároku na odpočet daně. V zajišťovacích příkazech i napadených rozhodnutích byla provedena úvaha o možnostech žalobce generovat zisk. Byl zde zmíněn kontinuální pokles uskutečněných i přijatých zdanitelných plnění od začátku provádění kontrolní činnosti správcem daně. žalobcem odkazovaná Dohoda o vyrovnání nemovitého majetku se synem žalobce byla uzavřena na sklonku roku 2017, zatímco k samotnému převodu došlo až v polovině roku 2024, a to po zahájení kontrolní činnosti správcem daně. Žalobce se tak zbavuje svého majetku. Prostředky na bankovních účtech žalobce neskýtají dostatečnou jistotu pro výběr nesplatné či nestanovené daně, neboť pohyby na účtech jsou převážně tvořeny přeposíláním peněžních prostředků mezi účty žalobce a jejich podstatná část je vybírána v hotovosti. Pokud jde o podíl ve společnost Betkolor, správce daně ani žalovaný nijak nehodnotili jednání žalobce ve vztahu k zásadě péče řádného hospodáře. Ze zjištěných skutečností pouze dovodili, že ani vlastnictví podílu ve společnosti Betkolor neznamená jakoukoliv záruku uhrazení budoucí daně, neboť sama společnost Betkolor není v dobré hospodářské kondici. Žalovaný je přesvědčen, že dosavadní plnění daňových povinností žalobcem nebo neexistence daňového nedoplatku nejsou takovými skutečnostmi, které by mohly obavu správce daně o vymahatelnost v budoucnu stanovené daně rozptýlit. Ani Nejvyšší správní soud bezproblémovou daňovou minulost daňových subjektů nevnímá jako absolutní důvod pro nevydání zajišťovacích příkazů, ale pouze jako nutnou součást hodnocení rizik budoucího výběru daně. Jak je zřejmé ze zajišťovacích příkazů, správce daně žalobcem namítané okolnosti týkající se plnění daňových povinností zohlednil. 7. Žalobce v replice ze dne 6. 4. 2025 k otázce jeho ekonomické činnosti odkázal na protokoly o místním šetření a ústním jednání, včetně odpovědi na otázky správce daně z protokolu o ústním jednání, kde správci daně opakovaně vysvětloval, co je předmětem jeho ekonomické činnosti. Žalobce není povinen činit nákupy za vyšší cenu než 10 000 Kč. Žalobce provádí ekonomickou činnost, kterou je výroba modelů a forem pro výrobky z betonových směsí a poradenství k této činnosti. Žalobce provádí nákupy materiálu ke své ekonomické činnosti tak, aby nemusel skladovat velké množství materiálu, protože ani nemá k dispozici prostory k uskladnění velkého množství. Dále provádí nákupy tak, aby jej to v daném okamžiku výrazně finančně nezatížilo. Žalobce se při nákupu nezaměřuje na to, aby hodnota jeho nákupu byla do 10 000 Kč, jak se snaží domýšlet žalovaný. Žalobce nakupuje ten materiál, který potřebuje v daném okamžiku. Pokud hodnota jeho nákupů je do 10 000 Kč, nelze mu to klást k tíži. Žalobce konstatuje, že převod nemovitosti na jeho syna byl dlouhodobým záměrem. Syn si v době podpisu dohody „zařizoval život“ v Praze a nebyl schopen řešit údržbu a opravy nemovitosti. Žalobce měl v té době zdravotní problémy a chtěl provést zmiňovaný převod nemovitosti. Proto došlo k převodu nemovitosti až v roce 2024. 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) napadená rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1