62 Az 23/2024 – Krajský soud v Ostravě

62 Az 23/2024- 48 - text  6 62 Az 23/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci žalobkyně: M. C. O. I. státní příslušnost Nigerijská federativní republika proti žalovanému: Ministerstvo vnitra poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2024, č. j. OAM-186/DS-D03-K03-2023, ve věci mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 10. 5. 2024 podanou Městskému soudu v Praze, který ji následně postoupil podepsanému soudu z důvodu místní nepříslušnosti, přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. 2. Podle žalobkyně byla v řízení o udělení mezinárodní ochrany zkrácena její práva. Připomněla, že zemi původu opustila z důvodu obav z provedení ženské obřízky vůči ní a vůči dceři. Má za to, že žalovaný se rizikem provedení ženské obřízky zabýval nedostatečně, když její obavy bagatelizoval. Přehlédl zejména, že riziko provedení ženské obřízky může žalobkyni kvalifikovat pro udělení mezinárodní ochrany, kdy žalobkyně jako neobřezaná žena ve společnosti, kde je po ní obřízka vyžadována, splňuje znaky určité sociální skupiny. V žalobě žalobkyně upozornila na rozhodnutí francouzského Národního azylového soudu v obdobné věci. 3. Žalovaný se v případě žalobkyně nezabýval vůbec možností, že by žalobkyně jako neobřezaná žena mohla ve státě Edo platit za určitou sociální skupinu, což by ji mohlo kvalifikovat pro udělení mezinárodní ochrany formou azylu. 4. Žalobkyně zdůraznila, že z celkového jejího jednání je zřejmé, že se cítila nucena podniknout celou řadu kroků pro ro, aby jednání svého manžela unikla. Nejprve se odstěhovala do Gambie, kde žila několik let, i tam ji ale manžel a jeho milenky obtěžovali, vyhrožovali ji telefonáty, posílali jí výhružné zprávy, volali její matce. Následně se od otce dozvěděla, že si má dávat velký pozor, neboť ji exmanžel v Gambii dále hledá. Rovněž v místě, kde bydlela, jí hledal nějaký muž. Žalobkyně se cítila pod značným tlakem, cítil a se nucena odcestovat do Evropy. 5. K argumentaci žalovaného, že v Nigérii je obřízka trestná, žalobkyně uvedla, že i ze zpráv shromážděných žalovaným vyplývá, že se obřízka v Nigérii nadále praktikuje. Žalobkyně nemá důvěru v orgány země původu. Z podkladů žalovaného vyplývá, že i přesto, že je obřízka trestná, nadále se praktikuje, v roce 2021 bylo obřezáno 8,2 % dívek ve věku 0-14 let. Závěr žalovaného, že není možné dospělé ženě proti její vůli obřízku provést, je v rozporu s obsahem spisu. Žalovaný rovněž zcela přehlédl psychické obtíže, na které žalobkyně upozorňovala. Nepřesvědčivý je podle žalobkyně argument žalovaného, že žalobkyně nejspíš nepociťovala obavy z obřízky natolik palčivě, když v zemi původu ponechala svou nezletilou dceru, když žalobkyně detailně vysvětlila, že pro vycestování dcery neměla finanční prostředky. Dcera v Gambii nestuduje, nikam nechodí, schovává se u její známé. Žalovaný se dále vůbec nezabýval skutečností, že se žalobkyně mohla v ČR stát obětí obchodování s lidmi, pročež platila za zranitelnou osobu. 6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že má za to, že vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu. Zdůraznil, že pro posouzení věci je vždy zásadní výpověď žadatele o azyl a žalovaný nemá za úkol domýšlet další skutečnosti namísto žadatelky. Ve vztahu k problematice obřízky uzavřel, že v Nigérii se jedná o praktiku zakázanou a trestnou ve všech státech Nigérie, včetně toho, kde žila žalobkyně. Za důležité považoval, že žalobkyně z Gambie odjížděla již v době, kdy jí její bývalý manžel nevyhrožoval, a i za jejího pobytu v Nigérii se provedení obřízky u své osoby vyhnula „pouze“ jejím odmítnutím, aniž by zmínila jakékoli závažné následky, a to za situace, kdy v etniku Edo dochází k obřízkám výrazně častěji. Jediným zdrojem výhružek byl její bývalý manžel, kterého od roku 2017 neviděla. Žalovaný nepovažoval za podložené obavy, že by jí mohl bývalý manžel vyhledat na celém území země původu či Gambie. Dále se žalovaný vyjádřil k otázce posouzení žalobkyně jako tzv. zranitelné osoby podle zákona o azylu a při důrazu na skutková zjištění dospěl k závěru, že žalobkyni nelze pod tento pojem zařadit. Zjištění z obsahu správních spisů 7. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně dne 27. 7. 2023 požádala o udělení mezinárodní ochrany. Při poskytnutí údajů k její žádosti uvedla, že je národnosti Auchi, vyznává křesťanství, je rozvedená a nemá žádní politické přesvědčení. Dále uvedla, že má dceru, roč. 2010, st. př. Nigérie, se kterou žila od roku 2019 v Gambii a dcera je tam stále. Ve vlasti byla naposledy v roce 2019, tehdy se s dcerou přestěhovala do Gambie. V roce 2022 se vydala letecky z Gambie do Španělska, pak tranzitovala do Prahy, kde se dostala do rukou zlým lidem, kteří jí chtěli prodávat na sex; proto uprchla do Německa, kde požádala o azyl. Z Německa ale byla vrácena zpět do ČR. 8. Ke zdravotnímu stavu uvedla, že má deprese a občas pohlavně krvácí, má problémy se spánkem, je ve stresu. Pokud se týče důvodů žádosti o mezinárodní ochranu, uvedla, že její exmanžel chce jí a dceři udělat ženskou obřízku, což odmítá. 9. V pohovoru ke své žádosti dále doplnila, že má vysokoškolské vzdělání v oboru obchodní správa. Rozváděla se od roku 2017 do roku 2019 u soudu v Lagosu. 10. Dcera je nyní v Gambii, kde studuje, je tam u jedné rodiny, kde žili, nechala ji tam do výchovy, než se vydala do ČR. Do ČR přijela bez dcery kvůli penězům, neměla peníze na cestu pro dva. Je to také žalobkyně, komu exmanžel vyhrožuje, dceři až taj nic nehrozí. Exmanžel je schopen ji hledat po celé Africe. Viděla jej naposledy někdy kolem roku 2017, je to promiskuitní muž, nechává volat své milenky, aby jí vzkazovali jeho výhružky. Jiné problémy, než s mužem v Gambii neměla. O exmanželovi nemá informace, kdysi žil ve státě Edo. 11. K dotazu, zda by žalobkyně mohla žít na jiném místě v Nigérii, kde ji exmanžel nenajde, uvedla, že exmanžel jí může vyhrožovat kdekoliv, žila tam na několika místech, Afriku celkově nepovažuje pro sebe za bezpečné místo. S exmanželem naposledy mluvila v roce 2019; v Gambii v letech 2019-2022 neměla žádné problémy; s životem tam nepokračovala, protože by se tam náhle mohl objevit exmanžel. Nepotkala ho tam, jen jí zavolali na mobil a řekli jí, že si ji tam může najít. Gambie je blízko Nigérie, Afrika pro žalobkyni není bezpečná. 12. Pokud se týče ženské obřízky, manžel to po žalobkyni vyžadoval, ale ona odolávala. V 10 letech dcery chtěl nechat udělat obřízku jí. O svých problémech řekla tehdy jen v její náboženské komunitě, nikomu jinému. K dotazu, jak by ji mohl manžel donutit k obřízce bez jejího souhlasu uvedla, že tam, odkud pochází exmanžel, to můžou udělat jen tak, když chtějí. 13. Ve správním spise jsou založeny následující informace o zemi původu: - Informace MZV ČR ohledně situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti - Informace OAMP – Bezpečnostní a politická situace v zemi - Informace OAMP – Boko Haram, aktuální situace a pole působnosti, nábor nových členů, potlačování Boko Haram - Informace Finské imigrační služby – Nigérie - Postavení žen, porušování jejich práv a jejich zákonná ochrana - Informace Norského centra informací o zemích původu – Nigérie - Mrzačení ženských pohlavních orgánů. 14. Následně dne 19. 4. 2024 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Uzavřel v něm, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce je obava z návratu do Nigérie, kde ji manžel vyhrožoval, aby jí tak donutil k podstoupení obřízky, a to i u její nezletilé dcery. Poté, co dospěl žalovaný k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu, zabýval se podrobně tím, zda u žalobkyně nejsou naplněny podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Za tím účelem si obstaral doplňující zprávy k otázce možného nebezpečí ženské obřízky ve vztahu k žalobkyni a její dceři; jednak v podobě informace Finské imigrační služby: Postavení žen, porušování jejich práv a jejich zákonná ochrana z května 2023 a informace Norského centra informací o zemi původu (LANDINFO) : Mrzačení ženských pohlavních orgánů ze srpna 2023. 15. Z těchto informací vyplynulo, že téměř ve všech státech Nigérie platí zákon zakazující ženskou obřízku a všechny formy násilí v soukromém a veřejném životě a stanoví za to tresty odnětí svobody nebo pokutu. Informace o četnosti mrzačení pohlavních orgánů žen a dívek obřízkou se liší v závislosti na metodách jejich získání v době, kdy se prováděl výzkum. O mrzačení ženských pohlavních orgánů však nejsou k dispozici žádné reprezentativní výzkumy. Nejvíce se odhaduje, že k mrzačení obříz