65 A 32/2024 – Krajský soud v Ostravě

65 A 32/2024- 42 - text  7 65 A 32/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudce Mgr. Pavla Telce a soudkyně JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: V. V. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Kamilem Jelínkem, Ph.D. sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc za účasti: I. obec P. sídlem P. 23, X P. II. J. P. III. L. P. oba bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2024, č. j. KUOK 23623/2024 ve věci společného povolení stavby, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Obecní úřad V. B. na základě žádosti žalobce rozhodnutím ze dne 16. 3. 2023, č. j. MUVB/2023/298 podle § 94p zákona č. 183/2006 Sb., zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023, vydal společné povolení pro stavbu Novostavba-vícegenerační rodinný dům, vnější rozvody sítí, přípojky voda + kanalizace na pozemcích par. č. X a XA, k. ú. a obec X (dále jen „záměr“). Jedním z podkladů bylo souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování (Magistrátu města Olomouce) ze dne 22. 6. 2020, aktualizované dne 20. 6. 2022. 2. Proti společnému povolení brojili odvoláním mj. osoby zúčastněné na řízení. Na základě jejich odvolání žalovaný požádal nadřízený orgán dotčeného orgánu na úseku územního plánování (Krajský úřad Olomouckého kraje) o potvrzení či změnu závazného stanoviska dotčeného orgánu. Krajský úřad Olomouckého kraje závazným stanoviskem ze dne 31. 7. 203, č. j. KUOK 79842/2023 (dále jen „závazné stanovisko KUOK“) změnil prvostupňová závazná stanoviska tak, že záměr žalobce shledal podle § 96b odst. 3 stavebního zákona nepřípustným z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací, konkrétně s územním plánem obce P. (dále jen „ÚP P.“). Na základě toho žalovaný napadeným rozhodnutím změnil společné povolení tak, že žádost žalobce o jeho vydání zamítl. 3. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a namítá, že závazné stanovisko KUOK je: - nepřezkoumatelné, protože se v něm dotčený orgán vůbec nevyjádřil k námitkám žalobce obsaženým v jeho vyjádření k podaným odvoláním ze dne 10. 5. 2023. Žalobce se přitom v tomto podání vyjádřil také k požadavku etapizace a souladu záměru s charakterem zástavby. - nepřezkoumatelné, protože dotčený orgán nesoulad s požadavkem etapizace upraveným v ÚP P. odůvodnil prostým konstatováním, že stávající komunikace k záměru neskýtá řádné parametry pro obsluhu nově budované lokality s výstavbou rodinných domů a že dosahuje v nejužším místě šířky 2,8 m. Dotčený orgán nevysvětlil, jaké parametry by z jeho pohledu měla mít dostatečná komunikace. ÚP P. neobsahuje definici dostatečně dimenzované komunikace. Šířka komunikace přitom odpovídá § 20 odst. 4 a odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „vyhláška č. 501/2006). - nezákonné, protože samotná výška záměru neznamená, že jej nelze realizovat pro rozpor s charakterem zástavby. Argumentace umístěním takto vysokého domu uprostřed zástavby rodinných domů je nepřípadná, protože záměr žalobce je rodinným domem ve smyslu § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006. ÚP P. nereguluje výšku staveb v plochách smíšených obytných. V kapitole 6.3 ÚP P. je uvedeno, že nové rodinné domy mohou mít nanejvýš dvě nadzemní podlaží s možností využití podkroví, což záměr splňuje. Dotčený orgán považuje záměr žalobce de facto za bytový dům, což je zjevné z textu odůvodnění závazného stanoviska. Záměr nikterak nevybočuje mezi objekty v příslušné části obce. V dané části se nachází hned několik objektů s vyšší výškou hřebene a hloubkou. Vyšší jsou sice bytové domy, ale nachází se zde i rodinné domy s vyšší hloubkou, než má záměr žalobce. Výška hřebene nemůže být jediným argumentem závěru o nesouladu záměru s charakterem zástavby. 4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a zopakoval závěry uvedené v napadeném rozhodnutí. Dále odkázal na str. 11 a 12 odůvodnění ÚP P., kde jsou uvedeny rozměry komunikací a nově navržené by jim měly odpovídat. Dle žalovaného předmětný územní plán sice nestanoví výšku zástavby, ale přesto musí záměr odpovídat charakteru zástavby rodinných domů, když je rodinným domem. Nelze odkazovat na bytové domy. Dotčený orgán neuvedl, že je záměr žalobce bytovým domem, jen porovnával rozměry a objem staveb. 5. Žalobce v replice zopakoval svou argumentaci a upozornil na to, že žalovaný argumentuje skutečnostmi, které nejsou obsaženy v odůvodnění závazného stanoviska KUOK ani v napadeném rozhodnutí. Odůvodnění přitom nelze doplnit prostřednictvím vyjádření k žalobě. B. Posouzení věci krajským soudem 6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl bez jednání. 7. Podle § 149 odst. 7 věty první a druhé správního řádu platí, že jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků. 8. Z citovaného ustanovení vyplývá, že správní orgán, který vede řízení, je povinen zaslat nadřízenému správnímu orgánu dotčeného orgánu také vyjádření účastníků řízení. Z přípisu ze dne 6. 6. 2023, č. j. KUOK 63755/2023 vyplývá, že žalovaný nadřízenému orgánu vyjádření žalobce k podaným odvoláním ze dne 10. 5. 2023 nezaslal. Tím zatížil řízení procesní vadou. Ta má však za následek zrušení rozhodnutí jen v případě, že mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí (§ 75 odst. 3 s. ř. s.). Tímto následkem má být dle žalobce nepřezkoumatelnost závazného stanoviska KUOK z důvodu nevypořádání námitek žalobce. S tím krajský soud nesouhlasí. 9. Žalobce v tomto podání uvedl, že územní studie nepředstavuje podklad pro rozhodování v území. Rozhodující je dle něj soulad zámětu s ÚP P. Pouhá skutečnost, že výška hřebene 11,5 m přesahuje výšku hřebene okolních staveb, neznamená, že záměr nelze realizovat. Argumentace umístěním takto vysokého domu mezi rodinné domy je dle žalobce nepřípadná, protože záměr je rodinným domem. Dále uvedl, že záměr je napojen na komunikaci na pozemku parc. č. XA ve vlastnictví obce P. a je tak dostatečně napojen na síť komunikací. Tvrzení o nárustu dopravy je dle žalobce obecné. Následně se žalobce vyjádřil k otázce odstupových vzdáleností a ke změně poměrů v okolí záměru (narušení soukromí). 10. Krajský soud podání žalobce hodnotí jako velmi obecné vyjádření k podaným odvoláním. Zda lze odpovědi na toto vyjádření nalézt v závazném stanovisku KUOK, krajský soud posoudí společně s dalšími námitkami žalobce, protože se jejich obsah prolíná. 11. Ustanovení § 96b odst. 3 stavebního zákona stanoví, že v závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Jestliže shledá záměr přípustným, může stanovit podmínky pro jeho uskutečnění. 12. Podle § 149 odst. 2 správního řádu platí, že závazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. 13. K přezkumu závazných stanovisek soudy existuje konstantní judikatura NSS. Z ní vyplývá, že věcný přezkum odborných závěrů závazného stanoviska není možný (např. rozsudky NSS ze dne 12. 2. 2014, č. j. 3 As 81/2013-38 nebo ze dne 14. 3. 2018, č. j. 1 As 386/2017-49). To ale neznamená, že by závěry závazného stanoviska byly imunní vůči soudnímu přezkumu. Platí však, že správní soud stejně jako při přezkumu jiných odborných otázek sám nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů závazného stanoviska. Takové posouzení náleží orgánu, který má pro takové posouzení odborné znalosti. Soudní přezkum neznamená nekritické převzetí závěrů závazných stanovisek. Správní soud, aniž by závazné stanovisko hodnotil po odborné stránce (k tomu nemá odborné znalosti), se musí zabýva