65 A 58/2024 – Krajský soud v Ostravě

65 A 58/2024- 50 - text  7 65 A 58/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: Ing. V. B., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Stanislavem Kutnarem sídlem Pionýrská 495, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti: I. V. B. bytem X II. O. V. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2024, č. j. KUZL 40559/24, ve věci vyřazení místní komunikace z kategorie místních komunikací, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal 14. 10. 2021 žádost o vyřazení pozemní komunikace označené v pasportu místních komunikací obce V. pod evidenčním číslem X, situované na pozemcích parc. č. XA, XB, XC a st. XD, vše v k. ú. X. Tato komunikace byla zařazena do kategorie místních komunikací rozhodnutím Obecního úřadu V. ze dne 17. 7. 2014, č. j. 194/2014. 2. Obecní úřad V. (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 21. 3. 2023, č. j. OÚ/0330/2023 rozhodl o nevyřazení uvedené části komunikace X z kategorie místních komunikací. Žalobou napadeným rozhodnutím následně žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně zamítl a toto rozhodnutí potvrdil. II. Argumentace stran Žaloba 3. Žalobce se domáhal zrušení jak napadeného rozhodnutí žalovaného, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Předně namítal, že rozhodnutí Obecního úřadu V. ze dne 17. 7. 2014 o změně kategorie pozemní komunikace, které se týkalo zařazení posuzované komunikace do kategorie místní komunikace, je nicotné kvůli vnitřnímu rozporu textové a grafické části rozhodnutí a nedostatečnému odůvodnění. Toto rozhodnutí pak uvádí, že grafická část je nedílnou součástí, avšak je vytištěna na jeden list A4 bez zřetelného měřítka, což ztěžuje určení, zda je souladná s textovou částí. Žalobce zjistil, že grafická část vyznačuje komunikaci o délce cca 250 m, zatímco skutečný povrch je zpočátku asfaltobetonový, ale od vzdálenosti cca 70 m je zpevněn kamenivem. Pokud by byla pravdivá textová část, Obecní úřad V. by se dopustil chyby v grafické části, a naopak. Namítal také, že rozhodnutí o změně kategorie pozemní komunikace nebylo předmětem žádného souvisejícího řízení, které by přiznalo právo třetí osobě. První řízení, které by mohlo přiznat takové právo, bylo až stavební řízení, ve kterém se žalobce dozvěděl o vadnosti rozhodnutí. Proto neexistuje důvod, proč by mělo být chráněno vadné rozhodnutí. V souvislosti s tím žalobce dále namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, když se žalovaný zcela nevypořádal s podstatou námitky žalobce týkající se nicotnosti rozhodnutí o změně kategorie pozemní komunikace a ustrnul pouze v závěru, že pasport místních komunikací má evidenční charakter, nikoliv normativní. Žalobce tak trval na tom, že rozhodnutí je nicotné a vnitřně rozporné, a žádal o vyřazení komunikace X z kategorie místních komunikací. 4. Dále žalobce tvrdil, že komunikace X nesplňuje zákonné znaky místní komunikace a že obec V. se k vlastnictví této komunikace nikdy nehlásila. Žalobce naopak své vlastnické právo k pozemkům a stavbě, přes které vede posuzovaná komunikace, prokázal. Žalobce také uvedl, že komunikaci užívá omezený okruh osob, vlastníci sousedních pozemků určených k plnění funkcí lesa, a nebylo prokázáno, že by ji užívala veřejnost. V takovém případě mají dle něj přednost instituty soukromého práva. Žalobce také upozornil na existenci alternativní trasy pozemní komunikace XE, která plně pokrývá potřeby vlastníků sousedních pozemků. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný se ve svém vyjádření s argumentací žalobce neztotožnil a navrhl zamítnutí žaloby. Zopakoval přitom své závěry z napadeného rozhodnutí a poukázal na to, že pokud již jednou došlo k pravomocnému správnímu rozhodnutí o zařazení cesty do kategorie místních komunikací, je předmětná cesta místní komunikací i v případě, nejsou-li naplněny další dva materiální znaky místní komunikace (dopravní význam a vlastnictví). Z teorie materiální právní moci vyplývá, že do doby odklizení vydaného vadného rozhodnutí je toto platné a závazné. Jelikož pak uplynuly lhůty pro zahájení přezkumného řízení, lze označit rozhodnutí o zařazení cesty do kategorie místních komunikací za již nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí však neznamená jeho nicotnost. Žalovaný zdůraznil, že princip právní jistoty a presumpce správnosti správních aktů chrání dobrou víru adresátů v akty orgánů veřejné moci. Žalobce měl využít řádné opravné prostředky, pokud nesouhlasil s rozhodnutím, což neučinil. Veškeré úkony, které navazují na rozhodnutí o změně kategorie pozemní komunikace, pak jsou učiněny v dobré víře, na základě oprávněného legitimního očekávání a právní jistoty. K namítanému vnitřnímu rozporu původního rozhodnutí z r. 2014 uvedl, že grafická část není závazná, jelikož výrok rozhodnutí na ni neodkazuje. Replika žalobce 6. Žalobce se ve své replice vyjádřil tak, že dobrou víru třetích osob lze brát v úvahu ke stavu, který zde je ke dni vydání napadeného rozhodnutí. K datu vydání napadeného rozhodnutí však nebyl žádný subjekt, který by na základě původního vadného rozhodnutí Obecního úřadu V. ze dne 17. 7. 2014 nabyl jakákoliv práva. Tento stav, kterým žalovaný argumentuje, vznikl až po vydání napadeného rozhodnutí, resp. dokonce po podání žaloby. Podstata námitky nicotnosti spočívá v tom, že rozhodnutí je v části pozemní komunikace X vnitřně rozporné a není zřejmé, jak má být vykládáno. Dokonce sám orgán, který rozhodnutí vydal, neví, jak jej má vykládat, když se drží tvrzení, že je závazná grafická část, tedy délka komunikace cca 250 m. Žalobce navíc upozornil, že tvrzení žalovaného, že grafická část rozhodnutí není závazná, se objevuje nyní poprvé. Žalovaný se v minulosti pouze vyjádřil, že pasport místních komunikací má evidenční charakter, ale nikoliv tak, že by příloha rozhodnutí z r. 2014 nebyla závazná. Žalobce přitom není oprávněn rozhodovat o tom, která z textové či grafické části je pravdivá, proto by v řízení mělo být jasně určeno, jaká je povaha grafické části rozhodnutí, tedy zda je závaznou přílohou rozhodnutí či nikoliv. Replika žalovaného 7. V dalším vyjádření žalovaný uvedl, že žalobce přehlíží, vůči jakému rozhodnutí jeho žaloba vlastně směřuje. Neustále opakované snahy žalobce brojit vůči rozhodnutí o změně kategorie pozemní komunikace označil za čistě účelové, nemající oporu v reálných podkladech. Rozhodnutí, kterým žalobce argumentuje je pravděpodobně rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství vydané dne 6. 8. 2024 ve věci schválení stavebního záměru ve společném územním a stavebním řízení na stavbu „příjezdová komunikace“ na pozemcích v katastrálním území V. Odvolací řízení vedené u žalovaného ve věci odvolání Ing. V. B. proti tomuto rozhodnutí bylo přerušeno do doby pravomocného skončení řízení o předběžné otázce, tj. řízení o žádosti Ing. V. B. o vyřazení pozemní komunikace z kategorie místních komunikací a řízení o odstranění pevné překážky na pozemku v katastrálním území V. Žalovaný tedy nemohl rozhodnout dříve. Žalobce se nápravy nedomáhal již před sedmi lety, a proto je jeho současný požadavek považován za neopodstatněný. I po případném vyřazení komunikace z kategorie místních komunikací by její dopravní význam nezanikl, což znamená, že přístup k nemovitostem by byl nadále zajištěn. Archivní snímky a svědecké výpovědi dokládají existenci komunikace již od roku 1950, což naznačuje konkludentní souhlas s jejím užíváním. Žalovaný považoval řízení za neopodstatněné a v rozporu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, protože žalobce napadá pravomocné rozhodnutí s odstupem sedmi let pouze za účelem „řádně vedeného pasportu“. Žalovaný se domníval, že skutečným důvodem k vyřazení jsou špatné sousedské vztahy žalobce, které by znemožnily připojení určitých parcel k této komunikaci. 8. Osoby zúčastněné na řízení se k podanému návrhu nevyjádřily. 9. U jednání soudu dne 19. 8. 2025 žalobce setrval na svém stanovisku. Žalovaný se z jednání omluvil. III. Posouzení věci soudem 10. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 11. V první řadě krajský soud uvádí, že napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným, jak žalobce namítal. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, bod 28, či ze dne 29. 6. 2017, č.