72 Ad 43/2024 – Krajský soud v Ostravě

72 Ad 43/2024- 61 - text  9 72 Ad 43/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: V. B. bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Michaelou Morong sídlem Šantova 720/4, 779 00 Olomouc proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 17. 6. 2024, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 2. 2024, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil pouze 30 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že bolesti páteře ji zcela paralyzují a není schopna naplno vykonávat svou profesi. Zdravotní obtíže jí ztěžují i běžný život. Žalobkyně podrobně popsala své zdravotní obtíže, vyšetření, medikaci, léčbu včetně lázeňské a popsala doporučení lékařů. Podle žalobkyně její postižení odpovídá kapitole XIII oddílu E položce 1c příloze vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Poklese její pracovní schopnosti odpovídal 40 % a navýšení o 10 % na celkových 50 %. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podrobně popsala správní řízení a odkázala na napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, relevantní právní úpravu a s ohledem na obsah žaloby navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“). Žalovaná shledala posudek Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) z 16. 5. 2024 jako úplný a přesvědčivý. 4. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ke dni vydání rozsudku (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tj. ke dni 17. 6. 2024. 5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že podle posudku IPZS o invaliditě z 16. 5. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 20 % (jde o horní hranici rozmezí). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Šlo o chronický torpidní vertebrogenní algický syndrom lumbosakrální páteře se středně těžkou dynamickou poruchou s iradiacemi do dolních končetin. Žalovaná citovala z lékařských zpráv skutečnosti, o které opřela své hodnocení, a to s ohledem na kritéria stanovená vyhláškou o posuzování invalidity. 6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě. 7. V soudním řízení správním posudková komise v Ostravě dne 1. 11. 2024 ve svém posudku dospěla k posudkovému závěru, že žalobkyně není invalidní. Posudková komise shledala u žalobkyně jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na míru poklesu pracovní schopnosti torpidní chronický vertebrogenní algický syndrom, s obrazem oboustranného LIS (lumboischiadický syndrom) zejména vpravo, s dominantními projevy v derm. L5 vpravo, s doprovodným lehkým motorickým deficitem L5, s doprovodnou lehkou dynamickou poruchou bederní páteře. Byla prokázána instabilita a s tím spojená relativní stenóza v etáži L4/5. 8. Stav žalobkyně odpovídal postižení uvedenému v kapitole XIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a ze stanoveného rozmezí 10 až 20 % poklesu pracovní schopnosti posudková komise zvolila 20 %, protože pro vyšší stanovení míry poklesu pracovní schopnosti nebyl zjištěn zdravotní důvod. Posudková komise žalobkyni při svém jednání vyšetřila a vyšetření v posudku popsala. 9. U žalobkyně jde o lehké funkční postižení. To je charakteristické zpravidla postižením více úseků páteře, polytopními blokádami s omezením pohyblivosti, svalovým drážděním, recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervů, přičemž některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. 10. Nejedná se o středně těžké funkční postižení podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem a s poškozením nervů. Nejedná se o symptomatologii neurogenního močového měchýře. Nejedná se o stav se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení. Podle doložené zdravotnické dokumentace si žalobkyně dlouhodobě stěžuje na bolesti zad – lumbalgie s popisem iradiace do dolních končetin spojené s tranzitními stavy slabosti. Posudková komise však neshledala zdravotní důvod pro navýšení míry poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost se sníženými nároky na tělesné schopnosti. Není pro ni vhodná práce se zvedáním a přenášením těžkých břemen, práce ve vynucených polohách a práce v chladu. U žalobkyně jsou zachovány schopnosti využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti i schopnost rekvalifikace. 11. Žalobkyně v obsáhlém písemném vyjádření k posudku z 26. 12. 2024 namítla, že posudek posudkové komise není kompletní a objektivní. Žalobkyně podrobně citovala z mnoha lékařských zpráv, které navrhla k důkazu, a zdůraznila, že u ní byla vyšetřeními prokázána těžká osteochondróza a problémy s močovým měchýřem, které mají souvislost právě se strukturálními změnami v oblasti páteře, která ovlivňuje nervové dráhy a svaly odpovědné za funkci močového měchýře. 12. Žalobkyně k popisu posudkové komise, že se dostavila k jednání komise bez opěrných pomůcek a šla rytmickou chůzí, namítla, že čekala na jednání v klidu a ušla krátkou vzdálenost. Bolesti se projevují následně, včetně brnění lýtek a stehen, až si musí sednout nebo dřepnout. 13. Není pravda, že žalobkyně nemá poruchy čití, protože své potíže popsala v žalobě a jsou uvedeny v lékařských zprávách. Není pravda, že se žalobkyně mohla postavit na paty. To je uvedeno i v lékařských zprávách, které posudková komise opomenula. V posudku je v rozporu s lékařskými zprávami uvedeno, že u žalobkyně byla zjištěna lehká dynamická porucha bederní páteře, ale ve zprávách je uvedena středně těžká porucha. Závěr, že hyperaktivní močový měchýř nemá neurologický původ, je v rozporu s lékařskými zprávami (např. zpráva urologa z 11. 3. 2024). 14. Posudková komise nezohlednila profesi žalobkyně, která pracuje v oboru potravinářské technologie. Její zdravotní stav jí neumožňuje výkon profese, protože nemůže delší dobu sedět, stát ani chodit kvůli bolestem. Posudková komise zamítla přítomnost partnera žalobkyně u jednání, aniž by toto odmítnutí odůvodnila. Přitom předchozí žadatelka byla na jednání s partnerem. Žalobkyně při jednání posudkové komise všechny její dotazy zodpověděla, ale posudková komise k těmto tvrzením nepřihlédla (o pálení a brnění jednotlivých částí těla, projevech bolesti, omezení pohybu). 15. Soud vyžádal srovnávací posudek jiné posudkové komise z důvodu odlišných posouzení zdravotního stavu žalobkyně (citovaná výše) a její relevantní námitky. 16. Podle srovnávacího posudku posudkové komise v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2025 dospěla tato posudková komise k posudkovému závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované o námitkách invalidní. 17. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti byl chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře, s iradiací bolestí do dolních končetin, více vpravo, s kolísáním klinického nálezu. Jednalo se o lehké funkční postižení. 18. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti podle kapitoly XIII oddíl E položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity o 20 %, tj. na horní hranici procentního rozmezí vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění u středoškolsky vzdělané žalobkyně (žalobkyně naposledy pracovala na zkrácený pracovní úvazek jako manažer kvality a vývojový pracovník). Vzhledem