72 Ad 51/2024 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:72.Ad.51.2024.69
Datum: 2025-06-18
Z rozhodnutí: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 3. 2024, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil pouze 15 %.…
72 Ad 51/2024- 69 - text  10 72 Ad 51/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: L. B. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Šubrtem sídlem Palackého 592/19, 779 00 Olomouc proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 15. 7. 2024, č. j. X, ve věci invalidního důchodu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21. 3. 2024, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, protože pokles její pracovní schopnosti činil pouze 15 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávnost a nepřesvědčivost posudku o invaliditě ve správním řízení. Posudky v rozporu se sebehodnotícím zdravotním dotazníkem vycházely z toho, že žalobkyně pracuje v plném úvazku 40 hodin týdně, ačkoliv žalobkyně do dotazníku uvedla, že změnila úvazek a má ho výrazně snížený. V rozporu se skutečností je i údaj v posudku o invaliditě ve správním řízení prvního stupně, že žalobkyně není v pracovní neschopnosti. To žalobkyně skutečně není, avšak pouze proto, že si neplatila nemocenské pojištění. Není pravdou, že by žalobkyně nepracovala v plném úvazku z důvodu psychických problémů. 3. Žalobkyně má omezenou mobilitu z důvodu chondropatie IV. stupně (jde o nejvyšší stupeň poškození chrupavky, respektive její ztrátu). Posudek o invaliditě z 8. 3. 2024 pominul tuto diagnózu. Posudek o invaliditě ze 4. 6. 2024 tuto diagnózu sice konstatuje, ale nesprávně uvádí zdravotní postižení žalobkyně jako poškození vazivového aparátu kolena, i když jde o poškození chrupavek a nikoliv vazů. Žalobkyně souhlasí s posudkem z námitkového řízení, že chondropatie je osteoartróza. Nejde však o lehkou formu. Posudková lékařka pominula lékařské zprávy z 1. 2. 2024 a 23. 4. 2024, podle nichž je u žalobkyně zvažována totální endoprotéza. Podle operačního protokolu z 22. 1. 2024 má žalobkyně defekt až na kost, a proto je zvažována transplantace. Po prodělaném úrazu se stav žalobkyně stále zhoršuje. Posudek o invaliditě z 8. 3. 2024 také pominul inkontinenci žalobkyně. Práce žalobkyně ve finančním poradenství spočívá v práci s klienty, za kterými musí chodit a dojíždět. Navíc časté stání a sezení jí způsobují bolesti a otoky. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zdůraznila, že dokazování ve správním řízení neosvědčilo existenci invalidity žalobkyně. Posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) vysvětlil možnosti podřazení postižení žalobkyně pod příslušná ustanovení přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) a přitom zohlednil i další posudkově významná onemocnění. Právně významný závěr v otázce invalidity a jejího stupně může učinit pouze posudkový lékař. 5. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ke dni vydání rozsudku (dále „s. ř. s.“), a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tj. ke dni 15. 7. 2024. 6. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že podle posudku IPZS o invaliditě ze 4. 6. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 25 % (jde o horní hranici rozmezí 15 % s navýšením o 10 % vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XV oddílu B položky 10a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Šlo o poškození vazivového aparátu kolene po distorzi kolene v únoru 2022 po pádu na lyžích s opakovaným chirurgickým řešením, s minimálním funkčním omezením hybnosti 0-120. Objektivně bylo zjištěno minimální omezení hybnosti. U žalobkyně nejde o těžkou formu osteoporózy s výskytem alespoň jedné zlomeniny. 7. Soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ nebo „PK MPSV“) v Ostravě v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). 8. V soudním řízení správním posudková komise v Ostravě dne 13. 2. 2025 ve svém posudku dospěla k posudkovému závěru, že žalobkyně není invalidní. Posudková komise shledala u žalobkyně jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na míru poklesu pracovní schopnosti poškození vazivového aparátu kolene vlevo po distorzi kolene v únoru 2022 po pádu na lyžích s opakovaným chirurgickým řešením. Funkční postižení lze hodnotit jako lehce omezený pohyb. Popisovaný nález je 0-0-120 stupňů u kolene vlevo. Posudková komise v průběhu klinického vyšetření zjistila zásadní námitku žalobkyně, že její potíže se odvíjejí ne od poškození vazivového aparátu, ale od postižení chrupavky, a to těžkého stupně. Proto posudková komise přiřadila postižení žalobkyně k postižení podle kapitoly XV oddílu B položce 10a přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a použila maximální hranici daného rozmezí s ohledem na postižení chrupavky levého kolenního kloubu. Žalobkyně byla při jednání posudkové komise vyšetřena. Posudková komise popsala distorzi kolene vlevo s následnou trombózou žil levé dolní končetiny a postupné operace a rehabilitace. 9. Nejedná se o středně těžké funkční postižení podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, protože se nejedná o těžkou formu osteoporózy s výskytem alespoň jedné zlomeniny. Žalobkyně rovněž nesplňuje kritéria pro hodnocení podle kapitoly XIV oddíl A položky 8c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (střední stresová inkontinence). 10. Žalobkyně v písemném vyjádření k posudku z 16. 2. 2025 namítla, že lékař posudkové komise zkontroloval hybnost žalobkyně a po pohmatu kolene vynesl závěr, že koleno je plně funkční bez omezení. Lékaři nehodnotili operační protokol, fotodokumentaci kolene z operačního sálu a diagnózu, kterou stanovil ošetřující lékař. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že omezení jejího kolene je lehké, pokud ošetřující lékař zvažuje totální endoprotézu, tedy výměnu kolenního kloubu, což je uvedeno v lékařských zprávách. 11. Žalobkyně při jednání soudu namítla, že jde o systémový problém. Posudkoví lékaři nesprávně opomíjejí chondropatii, stanovují diagnózu žalobkyně (postižení vazů) a podřazují ji pod jiná postižení uvedená ve vyhlášce o posuzování invalidity. Vyhláška váže postižení pouze na zlomeninu, ale vymknutí kloubu nebo distorze mohou mít větší následky než zlomenina. Žalobkyně má postižení kolene nejzávažnějšího stupně, které vede k celkové transplantaci chrupavky. Její postižení mělo být podřazeno pod kapitolu XIII oddíl B položku 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Není možné předložit oponentní posudek, protože v České republice je sedm znalců a všichni pracují pro žalovanou. Žalobkyně navrhla výslech ošetřujícího lékaře a po poučení soudu navrhla srovnávací posudek posudkové komise v Brně za její osobní účasti. 12. Soud vyžádal srovnávací posudek jiné posudkové komise z důvodu námitek žalobkyně. 13. Podle srovnávacího posudku posudkové komise v Brně z 29. 5. 2025 dospěla tato posudková komise k posudkovému závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované o námitkách invalidní. 14. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti byly patologické změny kloubní chrupavky levého kolenního kloubu IV. stupně, tj. chondropatie gr. IV. genui I. sin. Tato porucha zdraví je léčebně zásadně ovlivnitelná. Postižení odpovídalo ustanovení kapitoly XV (funkční poruchy, postižení po úrazech a operacích) oddílu B (postižení končetin) položky 10 (poškození vazivového aparátu kolena/kolen) písm. a) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Vzhledem ke IV. stupni chondropatie levého kolenního kloubu posudková komise zvolila horní hranici rozpětí 15 % poklesu pracovní schopnosti. Ten byl navýšen o 10 % na celkových 25 % s ohledem na urologické onemocnění. 15. Posudková komise v Brně zohlednila i zprávy urologa ze 17. 5. 2024 a 16. 8. 2024, podle kterých urolog doporučil provedení uroflowmetrie. Ta byla provedena 20. 11. 2024. Její výsledek nebyl posudkové komisi předložen. Posudková komise vysvětlila, že toto vyšetření je základní jednoduchá urodynamická metoda a slouží k diagnostice poruch močení. Je neinvazivní a nemá žádné kontraindikace. Ověřuje kvalitu vypuzovacích svalů močového měchýře a i

Citovaná ustanovení

§ 65 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)