Z rozhodnutí: 1. Magistrát města Olomouce (dále „MmOl“) uznal žalobce rozhodnutím ze dne 17. 6. 2024 vinným spácháním dvou přestupků podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 12. 2023, jichž se žalobce dopustil tím, že dne 30. 3. 2023 řídil vozidlo pod vlivem alkoholu (přestupek 1) a odmítl se podrobit vyše…
78 A 10/2024- 53 - text
8 78 A 10/2024
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci
žalobce: T. M., narozený dne X
bytem X
zastoupený advokátkou Mgr. Sabinou Pliskovou
sídlem Krokova 1375/101, 796 01 Prostějov
proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje
sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2024, č. j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
A) Vymezení věci
1. Magistrát města Olomouce (dále „MmOl“) uznal žalobce rozhodnutím ze dne 17. 6. 2024 vinným spácháním dvou přestupků podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 12. 2023, jichž se žalobce dopustil tím, že dne 30. 3. 2023 řídil vozidlo pod vlivem alkoholu (přestupek 1) a odmítl se podrobit vyšetření na jiné návykové látky (přestupek 2). Za spáchání těchto přestupků uložil MmOl žalobci pokutu ve výši 7 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců.
2. K odvolání žalobce žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zrušil v rozhodnutí MmOl výrok o vině ve věci přestupku 1) a řízení v této časti zastavil (výrok 1), a dále potvrdil výrok o vině za přestupek 2) včetně výroku o správním trestu (výrok 2).
B) Shrnutí obsahu podání účastníků
Žaloba
3. Žalobce se žalobou domáhal zrušení výroku 2 rozhodnutí žalovaného. V žalobě uplatnil tyto žalobní body (zde stručně, v podrobnostech níže):
a) Správní orgány učinily nesprávný závěr, že byl žalobce povinen podrobit se odběru vzorku moči za situace, kdy se řádně podrobil odběru vzorku krve a současně byl přesvědčen, že se v jeho krvi žádná návyková látka nacházet nemůže, neboť žádnou nepožil. Vzorek krve přitom poskytl, neboť z pohledu práva je významné jen to, zda se nachází návyková látka v jeho krvi.
b) Žalobce byl zkrácen na svých právech neprovedením jím navrhovaného důkazu přibráním znalce k posouzení, zda byl odběr moči v předmětné věci zcela zbytečný, či nikoliv. Ing. Jaroslav Zikmund, znalec z oboru toxikologie, v odborném vyjádření potvrdil, že ve vzorku krve nebyla zjištěna přítomnost kokainu ani jeho metabolitů, přičemž pro posouzení vlivu na řidičské schopnosti je rozhodující jen koncentrace návykových látek v krevním séru.
c) Policisté nesprávně vyhodnotili orientační test na návykové látky. Z fotografie tohoto testu není patrná pozitivita na žádnou z testovaných látek včetně kokainu. Policistovi tak vůbec nevznikl důvod vyzvat žalobce k podrobení se lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu, neboť chybělo podezření ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) téhož zákona.
d) Nebyla naplněna materiální stránka přestupku.
Vyjádření žalovaného
4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž ve svých vyjádřeních zopakoval argumentaci obsaženou v napadeném rozhodnutí. Odborné vyjádření znalce nebylo žalovanému zasláno do vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a proto se s ním v napadeném rozhodnutí nemohl vypořádat. Závěry znalce označil za zkreslené a zavádějící. Pro náležité přezkoumání je rozhodující právě rozbor moči, rozbor krevního séra je doplňkovým vyšetřením. Rozbor moči je schopen zvrátit negativní výsledek rozboru vzorku žilní krve. S odvoláním se na článek „Jak dlouho zůstává v těle marihuana, kokain nebo heroin?“ (dostupný na: https://www.drogovy-test.cz/blog/clanky), jehož závěry ověřil telefonicky u zpracovatelky toxikologického vyšetření žalobce, žalovaný uvedl, že kokain se v těle poměrně rychle rozkládá na metabolity, proto se imunochemickou metodou zjišťuje přítomnost nejen kokainu, ale i jeho metabolitů, přičemž v moči jsou všechny cizorodé látky obsaženy déle než v krvi, v případě kokainu 3-4 dny v moči oproti 1-2 dnům v krvi. Žalovaný proto navrhl zpracování revizního znaleckého posudku. Pozitivitu orientačního testu policisté viděli a na místě ji nerozporoval ani žalobce. Z pouhé nekvalitní fotografie není možné učinit závěr, že žalobce neměl test pozitivní. Policisté neměli jiný zájem na stíhání žalobce než prostý výkon jejich služby.
Replika
5. V replice žalobce reagoval na judikát Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“), jímž argumentoval žalovaný, přičemž tento označil za nepřiléhavý.
C) Posouzení věci krajským soudem
6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“)], vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl ve věci bez jednání.
Shrnutí skutkového stavu a relevantní právní úpravy
7. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 30. 3. 2023 byl žalobce při řízení motorového vozidla zastaven hlídkou PČR a následně vyzván mj. k provedení orientačního testu na přítomnost jiné návykové látky v těle, a to testovací soupravou DrugWipe 5 SP, kterému se podrobil. Hlídka PČR vyhodnotila test jako pozitivní na kokain. Na základě výsledku orientačního testu (který byl pozitivní i na alkohol) byl žalobce vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, a to krve a moči, s čímž souhlasil. K dotazu, zda užil omamné a psychotropní látky, uvedl, že nic z toho neužil. Následně byl eskortován na obvodní oddělení PČR, a poté do FN Olomouc k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Žalobci byl proveden odběr krve, přičemž ve vzorku jeho krve nebyla zjištěna přítomnost kokainu ani jeho metabolitů. Odběr moči žalobce odmítl. Tento skutkový stav je nesporný.
8. Žalobce byl uznán vinným spácháním přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, kterého se fyzická osoba dopustí tím, že v provozu na pozemních komunikacích se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.
9. Podle § 5 odst. 1 písm. g) téhož zákona řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem.
10. Zvláštním právním předpisem, na který posledně citované ustanovení odkazuje v poznámce, je dnes již zrušený zákon č. 379/2005 Sb., nahrazený zákonem č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále „zákon o ochraně zdraví“). Ten v § 20 odst. 4 stanoví, že za účelem stanovení krevních hladin alkoholu nebo jiných návykových látek pomocí specifických toxikologických metod se provede toxikologické vyšetření biologického materiálu odebraného v rámci odborného lékařského vyšetření. Odborným lékařským vyšetřením se podle § 2 písm. n) téhož zákona rozumí cílené klinické vyšetření lékařem, včetně odběru biologického materiálu. Odběrem biologického materiálu je podle § 2 písm. o) téhož zákona odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže nebo sliznic, s výjimkou odběru biologického materiálu pro orientační vyšetření.
Povinnost podrobit se odběru moči
11. Žalobce v žalobě namítl, že správní orgány učinily nesprávný závěr, že byl povinen podrobit se odběru vzorku moči za situace, kdy se řádně podrobil odběru vzorku krve a současně byl přesvědčen, že se v jeho krvi žádná návyková látka nacházet nemůže, neboť žádnou nepožil. Vzorek krve přitom poskytl, neboť z pohledu práva je významné jen to, zda se nachází návyková látka v jeho krvi, a nikoliv v moči. V případě prokázání návykové látky v krvi sice podle žalobce může obsah návykové látky v moči pomoct znalci stanovit přibližnou koncentraci takové látky v době řízení motorového vozidla, při nulovém obsahu návykových látek v krvi je však tato informace bezpředmětná a nemůže mít pro důkazní řízení o přestupku žádný význam. Poznámku na zadní straně protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne 30. 3. 2023 je podle žalobce nutné brát jen jako univerzální poučení po všechny alternativní důvody rozboru krve, je-li předložen jen vzorek krve, nikoli jako urgentní požadavek na dodání jiného biologického materiálu, který by byl schopen zvrátit negativní výsledek rozboru vzorku krve.
12. Tato námitka je nedůvodná.
13. Zákon o silničním provozu a ani zákon o ochraně zdraví výslovně nestanovují, zda může policista vyzvat řidiče vozidla k podrobení se odbornému vyšetření spojeného s odběrem konkrétního biologického materiálu, resp. zda si řidič může sám vybrat, jaký biologický materiál poskytne. Z judikatury správních soudů však jednoznačně vyplývá, že žádné ustanovení zákona o silničním provozu nezakládá oprávnění řidiče, kterého policista vyzval k odbornému lékařskému vyšetření podle § 5 odst. 1 písm. g) téhož z