79 A 2/2025 – Krajský soud v Ostravě

79 A 2/2025- 65 - text  14 79 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci navrhovatelky: Obecně prospěšná společnost Důstojnost sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Černým sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno proti odpůrci: Obec Nýdek sídlem Nýdek 251, 739 96 Nýdek zastoupený advokátem JUDr. Martinem Abrahamem sídlem Pernerova 676/51, 186 00 Praha 8 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu obce Nýdek vydaného usnesením Zastupitelstva obce Nýdek č. OÚN/01403/2024 ze dne 12. 6. 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 17 970 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Martina Abrahama, sídlem Pernerova 676/51, 186 00 Praha 8. Odůvodnění: 1. Návrhem doručeným krajskému soudu dne 10. 4. 2025 se navrhovatelka domáhala zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu Nýdek (dále jen „Změna č. 3“ nebo také „OOP“), a to v rozsahu slova „části“ v části I.A.f), kapitole f2), bodě 1. textové části výroku a v rozsahu zrušení plochy přestavby 2/P6. 2. Navrhovatelka ke skutkovému stavu uvedla, že je vlastnicí a provozovatelkou Domova pro seniory v obci Nýdek (budova č. ev. 100, umístěná na pozemcích parc. č. st. 588, st. 1393, st. 1394, vše v k.ú. Nýdek). Současná kapacita domova je 183 lůžka a je trvale plně obsazena. Navrhovatelka má dlouhodobý úmysl rozšířit kapacitu domova o cca 300 lůžek přístavbou stávající budovy (dále též „Záměr“). Přístavba je navržena na pozemku parc. č. 1357/2 ve vlastnictví navrhovatelky (dále též jen „Pozemek“). Navrhovatelka dlouhodobě usiluje o získání veřejnoprávních povolení k realizaci Záměru a v rámci přípravy požádala Magistrát města Třince o vydání závazného stanoviska k otázce souladu Záměru s územně plánovací dokumentací (dále jen „ÚPD“). Magistrát města Třince vydal k Záměru dne 14. 9. 2022 souhlasné závazné stanovisko, které potvrdilo soulad Záměru s Územním plánem Nýdek (dále jen „ÚP Nýdek“), v tehdejším znění (tedy po Změně č. 2), včetně splnění podmínky koeficientu zastavění. 3. K vývoji regulace Pozemku v ÚP Nýdek navrhovatelka uvedla, že v původním znění ÚP Nýdek z r. 2009 byly všechny pozemky ve vlastnictví navrhovatelky součástí plochy „RO-smíšené rekreačně obytné“. V ÚP Nýdek ve znění Změny č. 2, která nabyla účinnosti dne 29. 6. 2019, byly pozemky zahrnuty do zastavitelných ploch „ZV-zeleň na veřejných prostranstvích“ a „OV – plocha občanské vybavení, veřejná infrastruktura“, která byla zároveň Změnou č. 2 vymezena jako plocha přestavby 2/P6. 4. Veřejnou vyhláškou ze dne 24. 6. 2024 č. j. OÚN/014/03/2024 oznámil odpůrce, že zastupitelstvo obce vydalo dne 12. 6. 2024 Změnu č. 3 s účinností od 9. 7. 2024. Touto změnou je na části Pozemku vymezena plocha ZP (zeleň – parky a parkově upravené plochy) a na zbývající části Pozemku plocha OV (občanské vybavení veřejné). Zároveň byla Změnou č. 3 zrušena plocha přestavby 2/P6 a bylo změněno vymezení (definice) koeficientu zastavění pro některé typy ploch s rozdílným způsobem využití. Namísto dosavadního vymezení koeficientu zastavění jako „poměru zastavěných a zpevněných ploch k celkové ploše pozemku“ je koeficient nově definován jako „poměr zastavěných a zpevněných ploch k celkové ploše části pozemku nebo skupiny pozemků určených k zastavění“ a vymezených jako typ plochy, na kterou se koeficient vztahuje. Tato dílčí změna vyplývá z bodu f2) Změny č. 3 (viz str. 11 textové části výroku Změny č. 3). Provedení této změny je zřejmé z úplného znění výroku ÚP Nýdek, ve znění po Změně č. 3 (str. 22 odůvodnění). Navrhovatelka považuje Změnu č. 3 v rozsahu těchto dílčích změn za nezákonnou a nepřezkoumatelnou. 5. V další části návrhu navrhovatelka vymezila tyto návrhové body: 1)Nepřezkoumatelnost zrušení plochy přestavby 2/P6 Zrušení plochy přestavby není nijak věcně zdůvodněno. V odůvodnění Změny č. 3 (str. 42) je v bodě j.3.2 pouze uvedeno, že se provádí úpravy v tabulkách 1.A.c.1), 1.A.c.1.1) a I.A.c.1.2) s výčtem zastavitelných ploch vymezených původním ÚP Nýdek a jeho Změnami č. 1 a č. 2 a úpravy v tabulkách I.A.c 2) a I.A.c 2.1) s výčtem ploch přestaveb vymezených původním ÚP Nýdek a jeho Změnou č. 1. Z tabulek se zcela vypouští plochy, které již byly plně využity, upravuje se výměra u ploch, které byly využity částečně nebo došlo ke změně výměry úpravou vymezení plochy na aktuální katastrální mapu. Podle navrhovatelky lze z uvedeného ve vztahu k dříve vymezené ploše přestavby 2/P6 na Pozemku dovodit, že mělo dojít k jejímu „plnému využití“. To ovšem neodpovídá skutečnosti, neboť tuto plochu bylo možno podle předchozího znění ÚP zastavět v podstatně větším rozsahu, než v jakém je zastavěna v současnosti (viz závazné stanovisko orgánu územního plánování). Plocha přestavby 2/P6 byla ve Změně č. 2 uvedena v rámci přestavbových ploch (ploch dostaveb v rámci zastavěného území). Od vydání Změny č. 2 v r. 2019 přitom k žádné výstavbě na pozemku nedošlo. Nemohlo tedy dojít ani k žádnému, tím méně plnému, využití plochy přestavby 2/P6, se kterým počítalo předchozí znění ÚP. Výše citované odůvodnění, tj. že z ploch přestavby byly vypuštěny plochy, které již byly plně využity, je ve vztahu k ploše 2/P6 neaplikovatelné a její zrušení proto není nijak relevantně odůvodněno. K plnému využití plochy přestavby 2/P6 by mohlo dojít pouze na základě změny definice koeficientu zastavění, kterou však přinesla až Změna č. 3. 6. Navrhovatelka v této souvislosti poukázala také na princip kontinuity územně plánovací dokumentace, včetně odpovídající judikatury Nejvyššího správního soudu-dále jen „NSS“- (rozsudky NSS sp. zn. 8 As 121/2015, sp. zn. 9 As 171/2018, sp. zn. 2 As 67/2022). Navrhovatelka má za to, že v daném případě došlo k zásadnímu narušení kontinuity ÚPD s předchozí regulací, a proto je nezákonné nejen zrušení plochy přestavby 2/P6, ale také změna koeficientu zastavění. 7. 2)Hmotněprávní nezákonnost změny definice koeficientu zastavění a chybějící odůvodnění 8. Navrhovatelka uvedla, že s ohledem na ust. § 174 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen „správní řád“) se na odůvodnění OOP vztahují požadavky § 68 odst. 3 správního řádu. Navrhovatelka v této souvislosti poukázala na judikaturu NSS sp. zn. 1 Ao 3/2008, sp. zn. 1 Ao 5/2010, sp. zn. 1 Ao 1/2009, sp. zn. 8 Ao 6/2011, sp. zn. 1 As 177/2019, sp. zn. 2 As 295/2015, sp. zn. 9 As 171/2018). Podle navrhovatelky odůvodnění Změny č. 3 požadavky judikatury nesplňuje. 9. Změna definice koeficientu zastavění není nijak věcně zdůvodněna, a proto je nepřezkoumatelná a nezákonná. V odůvodnění Změny č. 3 (str. 46) je v bodě j.6.2. pouze uvedeno, že dochází k úpravě bodu 3., který obsahuje definici koeficientu zastavění. Následuje citace nové definice tohoto koeficientu a poté již jen věta „k úpravě dochází z důvodu upřesnění jednoznačného výkladu pojmu. Výše jednotlivých koeficientů není změnou č. 3 měněna“. Změna v definici koeficientu zastavění je tedy zdůvodněna výhradě tím, že k úpravě dochází z důvodu upřesnění jednoznačného výkladu pojmu, tedy kvůli odstranění údajné nejasnosti výkladu předchozího znění této definice. To považuje navrhovatelka za zavádějící a nepravdivé tvrzení. Změna č. 2 definovala koeficient zastavění takto: „Pro vybrané plochy s rozdílným způsobem využití se stanovuje koeficient zastavění, který stanoví procentuální poměr (%) zastavěných a zpevněných ploch k celkové ploše pozemku“. Z této definice jasně vyplývalo, že při výpočtu přípustného rozsahu zastavění je nutné vyjít z celé plochy pozemku určeného ke konkrétnímu způsobu využití. Tento závěr potvrzuje i závazné stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (dále jen „KÚ MSK“) ze dne 16. 8. 2022 č. j. MSK 103462/2022, jakož i navazující závazné stanovisko Magistrátu města Třince ze dne 14. 9. 2022 č. j. MMT/56210/2022, z nichž jasně vyplývá, že ÚP Nýdek ve znění Změny č. 2 umožňoval realizaci Záměru (přístavby Domova pro seniory) na Pozemku, a to na základě výše uvedeného výkladu výpočtu koeficientu zastavění. Změnou definice koeficientu zastavění ve vztahu k podmínkám využití Pozemku nedošlo k upřesnění výkladu, ale ke zcela zásadní věcné změně podmínek, aniž by tato změna byla zdůvodněna. Skutečný věcný důvod změny definice koeficientu zastavění není v odůvodnění Změny č. 3 obsažen. Dovětek, podle něhož výše jednotlivých koeficientů není měněna, je rovněž zavádějící, neboť ve spojení s novou definicí koeficientu zastavění navozuje dojem, že se v obsahu regulace nic nemění, pouze dochází k přesnějšímu vyjádření. Tak tomu však není, neboť v případech, kdy jsou na jednom pozemku vymezeny různé funkční plochy, není v důsledku změny definice koeficientu do základu výpočtu zahrnuta celá plocha pozemku, ale pouze její část vymezená jako n