61 A 16/2025 – Krajský soud v Ostravě

61 A 16/2025- 31 - text  7 61 A 16/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Honusovou v právní věci žalobce: R. L. zastoupený advokátem Mgr. Petrem Kaustou sídlem Čs. Legií 1719/5, 702 00 Ostrava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2025 č. j. MSK 70142/2025, ve věci dopravního přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu dne 17. 7. 2025 domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2025 č. j. MSK 70142/2025, kterým zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy (dále také „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 4. 2025 č. j. MMOP 66010/2025, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což mu byla uložena pokuta ve výši 11 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců a dále povinnost nahradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že od počátku řízení tvrdil, že dne 22. 6. 2024 v době okolo 20:25 hod. nepožil žádný alkohol a nemohl proto zaviněně naplnit skutkovou podstatu vytýkaného nedbalostního přestupku. Žalobce nadále setrval na svém stanovisku, že užil předepsaný lék Ventolin, což mohlo zapříčinit naměřené hodnoty alkoholu. 3. Za účelem prokázání svého tvrzení žalobce navrhl výslech svědkyně N. V., která daného dne jela na místě spolujezdce. Současně navrhl k důkazu znalecký posudek z oboru toxikologie a toxikomanie, příp. odborné vyjádření znalce, a to za účelem posouzení vlivu předepsané medikace na případný falešně pozitivní výsledek naměřených hodnot alkoholu. Navržené důkazy byly správním orgánem I. stupně zamítnuty pro nadbytečnost. 4. Ve shora uvedeném spatřuje žalobce nedostatečné a neúplné zjištění skutkového stavu, neboť správní orgány zcela opomenuly vypořádat námitky žalobce a postupovaly výhradně v jeho neprospěch, aniž by mu byla dána možnost prokázat svá tvrzení a nedostatek zavinění. Absence subjektivní stránky vytýkaného protiprávního jednání by pak vedla k zastavení přestupkového řízení, což však žádný ze správních orgánů blíže nezkoumal. V tomto spatřuje žalobce porušení jeho práva na spravedlivý proces, jakož i porušení zásady projednací, neboť mu nebyla jako účastníkovi řízení dána možnost uplatnit na svou obranu zásadní důkazní návrhy, které mohly mít vliv na posouzení naplnění zákonných znaků skutkové podstaty vytýkaného přestupku. 5. Správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí uvedl k námitce týkající se užití léku na astma Ventolinu, který mohl falešně vyvolat naměřenou hladinu alkoholu v těle, že z příbalového letáku vyplývá, že Ventolin Inhaler nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Žalobce v žalobě znovu namítl, že tento závěr nemá na projednávanou věc žádný vliv, jelikož nikdy netvrdil, že užitá medikace měla vliv na jeho schopnost řídit motorové vozidlo. Žalobce naopak tvrdil zapříčinění falešného pozitivního výsledku při měření alkoholu. Důkazní hodnota příbalového letáku pak nemůže obstát, neboť se vůbec nevyjadřuje k možnosti falešně pozitivního testu, nýbrž pouze ke schopnosti řídit motorová vozidla. Jako dostatečný důkazní prostředek se právě dle žalobce jeví znalecký posudek, ev. odborné vyjádření znalce, které by v tomto konkrétním případě postavilo námitku žalobce najisto. 6. V napadeném rozhodnutí žalovaného (na str. 4) je uvedeno, že metodika jednoznačně uvádí, že pokud jsou ve vydechovaném vzduchu přítomné součásti léčiv nebo produkty abnormálního metabolismu člověka obsažené v rozpouštědlech nebo průmyslových produktech nebo jiné plyny, je míra takového ovlivnění zcela zanedbatelná. Toto prosté konstatování žalovaného nepovažuje žalobce za dostačující podklad pro posouzení jeho zavinění, neboť je vždy nezbytné zkoumat konkrétní lék a jeho konkrétní chemické složení. Takto obecně nelze přistupovat ke všem případům bez zohlednění konkrétních okolností dané věci. Dle názoru žalobce nepředstavuje metodika relevantní a dostačující důkazní prostředek, a to obzvláště za situace, kdy činí obecné závěry a nenabízí konkrétní výčet léků, na které se závěry vztahují. Touto optikou by bylo možno bez dalšího uzavřít, že jakékoliv léčivo nemá žádný vliv na případně falešně pozitivní výsledek měření, což zcela jistě není objektivně možné. Citovaná metodika nemůže nahradit znalecké zkoumání, povaha tohoto důkazního prostředku je pouze podpůrná a orientační. Žalobce v této souvislosti uvedl, že elektrochemické polovodičové detektory alkoholu nefungují zcela selektivně. Podobně jako na ethylalkohol reagují i na další látky, které se mohou oxidovat (jiné alkoholy, aldehydy, silice apod.). To může způsobovat falešně pozitivní výsledky dechového testu. Samotná účinná složka léčiva – salbutamol – se svými třemi volnými hydroxy skupinami nepochybně dehydrogenaci podléhá. S ohledem na shora uvedené žalobce namítá, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, pokud nebyly provedeny jím navržené důkazy za účelem prokázání jeho tvrzení o nedostatku zavinění. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí, a především zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žaloba v podstatě reprodukuje (místy doslovně) odvolací námitky, s nimiž se žalovaný již vypořádal. Žalovaný proto pouze stručně opakuje a zdůrazňuje následující: Provedení důkazu výsledem svědkyně V. bylo nadbytečné, neboť správní orgány nezpochybňovaly tvrzení žalobce, která mělo být tímto výslechem prokázána, především, že při jízdě užil lék Ventolin. Provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru toxikologie bylo rovněž nadbytečné, neboť skutečnost, že požití léku Ventolin nemohlo ovlivnit výsledek dechových zkoušek, je prokázána jinými důkazy. Za prvé příbalovým letákem, z něhož vyplývá, že tento lék neobsahuje etylalkohol (a i kdyby jej obsahoval, pak by to na věci nic neměnilo, neboť je lhostejné, z jakého zdroje alkohol pochází, podstatné je pouze, zda je řidič v době jízdy pod jeho vlivem – srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen “NSS“) ze dne 31. 5. 2018, čj. 2 As 264/2017-30). Za druhé tato skutečnost vyplývá již ze samotného faktu, že dechové zkoušky byly provedeny a vyhodnoceny zcela v souladu s metodikou, tj. způsobem, který stanoví Pracovní postup Českého metrologického institutu č. 114-MP-C008-08 Metodika měření alkoholu v dechu pro analyzátory alkoholu v dechu (přiložen k žalobě). Při takovém postupu je ovlivnění výsledků dechových zkoušek požitými léky vyloučeno. Žalovanému nezbývá, než zde znovu citovat část 3.2.3. zmíněného pracovního postupu „Fyziologické faktory ovlivňující měření“, v níž se uvádí, že „Pokud jsou přítomné ve vydechovaném vzduchu součásti léčiv nebo produkty abnormálního metabolismu člověka obsažené v rozpouštědlech nebo průmyslových produktech nebo jiné plyny, mohou mít vliv na výsledek měření. Míra takového ovlivnění je zcela zanedbatelná, hlavně s ohledem na navržené vyhodnocení v rámci negativní dechové zkoušky (viz. kap. 8. a 9. Stanovení „tolerančních polí“). Vliv jiných látek, které mohou být přítomné ve vydechovaném vzduchu (jako např. aceton, eukalyptus, éterické oleje apod.) je také zanedbatelný, protože stanovená měřidla využívají vysoce selektivní elektrochemický princip měření. Zjištění vlivu interferujících složek je součástí typové zkoušky měřidla.“ 8. Z výše uvedeného dle žalovaného jasně vyplývá, že požití jakýchkoliv léků nemůže zapříčinit falešně pozitivní výsledek orientačního vyšetření analyzátorem alkoholu v dechu, za situace, kdy od naměřené hodnoty (první v pořadí) byla odečtena hodnota 0,24 g/kg alkoholu v krvi, která zahrnuje odchylku měření (přístroje) ve výši 0,04 g/kg alkoholu v krvi a pesimistickou hodnotu nejistoty přepočtového faktoru ve výši 0,2 g/kg alkoholu v krvi V této hodnotě odečítané ve prospěch kontrolované osoby je dle metodiky zahrnut veškerý vliv léčiv, resp. jakýchkoli jiných látek od etylalkoholu odlišných. V závěru žalovaný odkázal na rozsudky NSS ze dne 2. 9. 2011, č. j. 2 As 56/2011-79, dále ze dne 13. 12. 2018, č. j. 4 As 304/2018-37 v obdobných věcech. 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“) a byl vázán obsahem žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). 10. Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že správní orgán I. stupně z podkladů (zejména oznámení o přestupku ze dne 22. 6. 2024, fotodokumentace, plánku místa silniční kontroly, ověřovacího listu, zápisů o