1 As 176/2012 — Nejvyšší správní soud

46 A 187/2017- 41 - text 12 46 A 187/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: P. D. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Petrem Nesporým sídlem Puklicova 1069/52, 370 04 České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 za účasti: Ing. I. J. S., bytem X zastoupená advokátem Mgr. Janem Balarinem, Ph.D. sídlem Eliášova 922/21, 160 00 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, č. j. 119893/2017/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí M. ú. B., odboru výstavby a územního plánování (dále jen „s. ú.“), ze dne X, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím s. ú. vydal osobě zúčastněné na řízení dle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 264/2016 Sb. (dále jen „stavební zákon“) stavební povolení k provedení stavby „G. Č. V.“ zahrnující objekty X a X n. o., objekt X s. k. a objekt X o. p. na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X a X v katastrálním území B. u P. (dále souhrnně jen „stavba“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce namítal zkrácení svých procesních práv v důsledku porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 (dále jen „správní řád“), jehož se měl s. ú. dopustit tím, že upustil od ohledání na místě i od ústního jednání, ačkoliv k tomu nebyly splněny podmínky dle § 112 odst. 2 stavebního zákona. S. ú. přitom svůj postup nijak neodůvodnil ani neověřil, zda technický stav záměrem dotčených pozemků odpovídá dokumentaci a zda v dotčeném území nedošlo od posledního ohledání na místě k podstatným změnám, ačkoliv dle žalobce se stav předmětných pozemků a na nich stojících staveb v posledních letech podstatným způsobem změnil. Následnou odvolací námitku směřující do této problematiky žalovaný řádně nevypořádal, což činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. 3. Další žalobní námitka směřovala proti pochybení žalovaného při přezkumu závazných stanovisek. Žalobce zdůraznil, že jeho odvolání směřovalo proti všem závazným stanoviskům, žalovaný si však v rozporu s § 149 odst. 4 správního řádu nevyžádal potvrzení nebo změnu závazných stanovisek od správních orgánů nadřízených správním orgánům příslušným k vydání závazných stanovisek. Žalobce navíc považuje závazná stanoviska za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Nemohl se proto seznámit s důvody, které vedly dotčené orgány k jejich vydání, čímž bylo zasaženo do jeho procesních práv. 4. Žalobce dále namítal, že opakovaně poukazoval na skutečnost, že v právním smyslu nebyl umístěn o. t., který je dle projektové dokumentace součástí stavby, ale nebyl řešen v předcházejícím územním řízení. Odvolací námitku směřující do této otázky však žalovaný vypořádal zcela nedostatečným, nesrozumitelným a vnitřně rozporným způsobem, vůbec se nezabýval otázkou, zda o. t. musí či nemusí být umístěn. Žalobce přitom nesouhlasil s názorem žalovaného, že o. t. je v. d., které povoluje v. ú. V tomto rozsahu žalobce považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. 5. Dle žalobce se žalovaný rovněž dostatečně nevypořádal s jeho odvolací námitkou, aby do projektové dokumentace byly zapracovány požadavky s. s. ú., neboť dle názoru žalobce má dopravní řešení stavby přímou návaznost na jím spoluvlastněné sousední pozemky. Na tuto odvolací námitku však žalovaný reagoval slovy, že zpevněné plochy nejsou součástí napadeného rozhodnutí a že budou posuzovány s. s. ú. Žalovaný tak v napadeném rozhodnutí uváděl něco zcela jiného než s. ú., který v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí konstatoval, že tyto připomínky byly zapracovány. Závěry žalovaného a s. ú. jsou tudíž vzájemně rozporné, navíc z nich nelze dovodit, zda se správní orgány zabývaly otázkou, které z připomínek s. s. ú. se týkají stavby a které se týkají pouze ploch povolovaných s. s. ú. I v tomto směru žalobce shledal napadené rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím prvního stupně nepřezkoumatelným. 6. Za nedostatečně vypořádanou žalobce považoval i odvolací námitku týkající se nesouladu dokumentace stavební části s projektovou dokumentací odvodu tepla a kouře. Jakožto spoluvlastníka sousedních pozemků přitom mohou nedostatky v dopravním řešení a v požární bezpečnosti zasáhnout i žalobce. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě zčásti vyjádřil i k otázkám, které nebyly předmětem žaloby, byť se řešily v průběhu řízení (například problematika dokládání vyjádření i. p.). Většinu žalobních bodů shledal nedůvodnými především proto, že přesahovaly rozsah oprávnění žalobce podávat námitky ve smyslu § 114 odst. 1 stavebního zákona. K žalobní námitce, že nebylo postupováno dle § 149 odst. 4 správního řádu, žalovaný oponoval, že nebyl povinen postupovat podle zmiňovaného ustanovení, neboť žalobce svůj požadavek na přezkum závazných stanovisek nespojil se zásahem do svých práv. Odkázal přitom na rozsudek K. s. v Ú. n. L., p. L., ze dne 5. 12. 2012, č. j. 59 A 65/2011 – 68. Z uvedených důvodů navrhl žalobu zamítnout. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 8. Osoba zúčastněná ve vyjádření uvedla, že je na uvážení s. ú., zda upustí od ohledání na místě a ústního jednání. S. ú. byl s poměry na staveništi velmi dobře seznámen a spisový materiál mu poskytoval dostatečný podklad pro rozhodnutí. Bylo by tudíž nadbytečné provádět ohledání na místě a nařizovat ústní jednání. Osoba zúčastněná upozornila, že od počátku řízení žalobce uplatňoval svá procesní práva v nejširším možném rozsahu, proto nelze souhlasit s jeho tvrzením, že byl postupem s. ú. zkrácen na svých právech. V souvislosti s tím odkázala na rozsudek M. s. v P. ze dne 21. 1. 2019, čj. 5 A 24/2016-50. Osoba zúčastněná dále oponovala žalobní námitce, že žalovaný měl postupovat dle § 149 odst. 4 správního řádu, s poukazem na to, že žalobce namítanou nesprávnost a nezákonnost závazných stanovisek nijak nespojil se zásahem do jeho vlastnických práv. Osoba zúčastněná připomněla, že ani správní žaloba nemá být nástrojem obecné kontroly zákonnosti napadeného rozhodnutí, ale má sloužit toliko k ochraně žalobcových veřejných práv. K žalobcem namítanému neumístění o. t. osoba zúčastněná uvedla, že k umístění došlo v souladu s potvrzenou dokumentací k územnímu rozhodnutí. I kdyby žalovaný tuto žalobcovu námitku dostatečně nevypořádal, nic by to neměnilo na skutečnosti, že stavební povolení bylo vydáno v souladu se zákonem a příslušnou dokumentací. Dle osoby zúčastněné navíc předmětná námitka přesahuje zákonem stanovený rozsah, protože žalobce neuvedl, jak se tvrzené pochybení dotýká jeho vlastnických práv. Osoba zúčastněná se rovněž ztotožnila se závěrem žalovaného, že zpevněné plochy nejsou součástí napadeného rozhodnutí. Zpevněné plochy nebyly řešeny v rámci předmětného stavebního řízení, ale v samostatném správním řízení před s. s. ú. a pouze ten mohl posoudit, do jaké míry byly jeho požadavky do projektové dokumentace zapracovány. Osoba zúčastněná rovněž oponovala i tvrzení žalobce, že dokumentace stavební části není v souladu s projektem odvodu tepla a kouře. Ani toto tvrzené pochybení se nikterak nedotýká žalobcových vlastnických práv. Námitkami ohledně nedostatků v požární bezpečnosti žalobce pouze předjímá nejistý budoucí stav, který nemůže být řešet v rámci stavebního řízení. Osoba zúčastněná proto navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. V. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a obsahuje všechny formální náležitosti na ně kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 10. Soud rozhodoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť v reakci na výzvu soudu spojenou s odpovídajícím poučením účastníci nesdělili, že ve věci požadují nařídit jednání. Soud zároveň nepovažoval za nezbytné jednání nařizovat, neboť rozhodné skutečnosti jsou zjistitelné z obsahu předloženého správního spisu. VI. Skutková zjištění ze správního spisu 11. Ze správního spisu zjistil soud následující pro věc relevantní skutečnosti: 12. Dne 1. 3. 2017 podala osoba zúčastněná na řízení jakožto stavebník žádost o vydání stavebního povolení. 13. Dne 24. 3. 2017 vydal s. ú. oznámení o zahájení stavebního řízení, v němž bylo obsaženo sdělení, že se