1 Afs 271/2016 — Nejvyšší správní soud

55 Af 46/2020- 61 - text 8 55 Af 46/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobce: Mgr. Bc. M. H. bytem X proti žalovanému: Městský úřad Poděbrady, sídlem Jiřího náměstí 20/1, 290 31 Poděbrady zastoupený advokátem JUDr. Petrem Šlaufem sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2020, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2020, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný nařídil daňovou exekuci podle § 178 odst. 5 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) přikázáním pohledávky z účtu žalobce u poskytovatele platebních služeb do celkové částky 2 000 Kč na základě exekučního titulu – rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2019, č. j. X (dále jen „exekuční titul“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce namítá, že exekuční titul, na jehož základě bylo napadené rozhodnutí vydáno, mu byl materiálně doručen až dne 15. 7. 2020, čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Uvádí, že žalovaný po zjištění, že žalobci nelze doručovat písemnosti do datové schránky, jež mu byla založena i zrušena z moci úřední, doručoval všechny písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu X, kde měl žalobce dříve své advokátní sídlo. Žalovaný pominul, že výkon advokacie je spojen s povinností mít datovou schránku. Žalobce k datu 28. 2. 2019 přerušil výkon advokacie a odevzdal klíče od kanceláře na dané adrese, o čemž informoval Českou advokátní komoru dne 26. 2. 2019 a dne 12. 3. 2019 bylo vydáno rozhodnutí č. j. X, jímž s účinností ode dne 1. 3. 2019 výkon advokacie pozastavil. Tímto dnem zanikla i možnost žalobce užívat datovou schránku a svoje sídlo. Žalovaný až do dne 13. 5. 2020 doručoval žalobci všechny písemnosti na adresu již neexistujícího sídla kanceláře, a exekuční titul tak nemohl nabýt právní moci. Nebyl tedy řádným podkladem pro daňovou exekuci. Dle žalobce od sebe nelze odloučit fyzickou osobu a totožnou osobu vykonávající samostatně výdělečnou činnost. Žalovaný následně se žalobcem správně komunikoval prostřednictvím datové schránky, kterou měl žalobce zřízenu jako fyzická osoba (X). Relevantní údaje pro doručování si přitom žalovaný mohl zjistit z centrálních registrů, což následně učinil. 3. Žalovaný ve svém vyjádření popsal průběh řízení. K námitce týkající se doručení exekučního titulu uvedl, že řízení, v němž byl exekuční titul vydán, a doručování v něm bylo vázáno na sídlo žalobce na adrese X, a proto žalovaný postupoval v souladu se zákonem. 4. Žalobce se z jednání dne 2. 9. 2021 omluvil, žalovaný setrval na svém procesním stanovisku. Doplnil, že žalovaný vycházel zejména z centrálního registru vozidel, v němž byla uvedena adresa, na kterou bylo doručováno. Úředníci žalovaného se snažili vyvinout maximální úsilí, aby dohledali adresu, na kterou by mohli písemnosti žalobci doručit. V situaci, kdy se nepodařilo doručit do datové schránky, která nefungovala, doručovali na adresu sídla, která jim byla v té době známa. Tato adresa byla uvedena též v seznamu advokátů. III. Splnění procesních podmínek 5. Žalobce se domáhá zrušení exekučního příkazu vydaného dle § 178 daňového řádu, který je rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2019, č. j. 1 Afs 271/2016-53). Žalovaným je dle § 69 s. ř. s. Městský úřad Poděbrady, který napadené rozhodnutí vydal, což je patrné z obsahu napadeného rozhodnutí, zejména z odkazu na § 10 daňového řádu, podle jehož odstavce 2 se správním orgánem rozumí orgán obce, z označení oprávněné úřední osoby a jejího pracovního zařazení a z otisku úředního razítka žalovaného na originálu napadeného rozhodnutí, jakož i z obsahu správního spisu. Na náhled soudu byl žalovaný zastoupený advokátem na základě plné moci udělené starostou města upozorněn při jednání soudu. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). IV. Skutková zjištění vycházející z obsahu spisů a provedeného dokazování 6. Ze správního spisu plyne, že žalovaný vydal dne 3. 6. 2019 oznámení o podezření ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), k němuž mělo dojít dne 1. 6. 2019 porušením povinnosti dle § 18 odst. 4 téhož zákona. Totožnost řidiče nebyla známa, přičemž dle Centrálního registru vozidel (výpis karty vozidla ze dne 17. 10. 2019) byl provozovatelem vozidla žalobce (konkrétně subjekt identifikovaný jako Mgr. Bc. M. H., advokát, X). 7. Dne 24. 6. 2019 vydal žalovaný výzvu k úhradě určené částky, kterou vyzval žalobce jako provozovatele vozidla k zaplacení částky 700 Kč. Písemnost byla žalobci doručována na adresu X. Žalobce nebyl na dané adrese zastižen a zásilka byla ode dne 26. 6. 2018 uložena a připravena k vyzvednutí a následně vrácena žalovanému. Usnesením ze dne 23. 10. 2019 žalovaný věc podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném do 25. 2. 2020 (dále jen „přestupkový zákon“) odložil, jelikož totožnost řidiče nebyla zjištěna. 8. Dne 23. 10. 2019 byl vydán příkaz (exekuční titul), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit dne 1. 6. 2019, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Příkaz byl žalobci také doručován na adresu X. Žalobce nebyl zastižen a zásilka byla dne 25. 10. 2019 uložena a připravena k vyzvednutí, žalobce si zásilku nevyzvedl a byla vrácena žalovanému. Dle prohlášení doručujícího orgánu bylo důvodem vrácení, že žalobce je na uvedené adrese neznámý. Dle doložky právní moci nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 13. 11. 2019. 9. Dne 24. 3. 2020 bylo žalovaným vydáno upozornění na nedoplatek, jímž byl žalobce informován, že nedoplatek na pokutě ve výši 1 500 Kč byl předán k vymáhání, které bylo žalobci opět doručováno na adresu X, přičemž zásilka byla vrácena zpět s tím, že žalobce je na adrese neznámý a nemá zde schránku. 10. Dne 13. 5. 2020 bylo vydáno napadené rozhodnutí, jež bylo doručováno do datové schránky žalobce jakožto fyzické osoby. Datová zpráva byla dodána do datové schránky dne 14. 5. 2020 a dne 24. 5. 2020 uplynulo 10 dnů, aniž se do datové schránky přihlásila osoba, která by měla s ohledem na své oprávnění přístup k dodanému dokumentu, čímž se zpráva považuje za doručenou dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), žalobce se přihlásil do datové schránky dne 26. 5. 2020. Žalovaný napadené rozhodnutí doručil též na adresu X, uvedenou jako adresu místa pobytu v registru obyvatel, kde si je žalobce dne 18. 6. 2020 osobně převzal. 11. Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 7. 2020 byla daňová exekuce vedená proti žalobci zastavena, neboť dlužná částka byla v plné výši uhrazena. 12. Ze správního spisu dále vyplývá, že žalobce podal proti exekučnímu titulu dne 22. 7. 2020 odpor společně se žádostí o prominutí lhůty pro podání odporu dle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 176/2018 Sb. (dále jen „správní řád“). Žalobce v něm uvedl, že lhůtu zmeškal z důležitého důvodu, jenž nastal bez jeho zavinění, neboť mu žalovaný po zjištění nefunkčnosti datové schránky doručoval na adresu již neexistujícího sídla. Pro vady řízení se žalobce o řízení vůbec nedozvěděl. O pozastavení výkonu advokacie přitom včas informoval Českou advokátní komoru. K tomu doložil rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 12. 3. 2019, č. j. X, jímž její předseda dle § 45 odst. 2 písm. f) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 23. 4. 2019 (dále jen „zákon o advokacii“) pozastavil žalobci výkon advokacie z důvodu dle § 9 odst. 1 písm. a) téhož zákona s účinností ode dne 1. 3. 2019. Dále žalobce doložil čestné prohlášení společnosti IRWELL s