1 Afs 58/2009 — Nejvyšší správní soud

55 A 19/2021- 124 - text 8 55 A 19/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobců: a) P. V., bytem X, b) M. V., bytem X, zastoupených advokátkou JUDr. Zuzanou Pospíšilovou, se sídlem Drašarova 958, Beroun, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) městys Křivoklát, se sídlem Dr. Miroslava Tyrše 93, Křivoklát, 2) CETIN a. s., IČO: 04084063, se sídlem Českomoravská 19, Praha, 3) P. K., bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Markem Zvěřinou, se sídlem U Hranic 1384, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2020, č. j. 172985/2020/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků a osob zúčastněných na řízení 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu městysu Křivoklát (dále jen „stavební úřad“) ze dne 3. 9. 2020, č. j. Kriv-2127/2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobcům nařízeno odstranění stavby dvou částí oplocení na pozemku st. p. Xa, katastrální území K. (dále jen „stavba“). 2. Žalobci namítli, že v oznámení o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 29. 10. 2019 je uvedeno, že se řízení týká: „Oplocení na pozemku st.p. Xa v katastrálním území K.“. Předmětné oplocení pak není nijak blíže specifikováno (např. materiálem, ze kterého je vyhotoveno; světovou stranou, na které je umístěno; zákresem v katastrální mapě; jeho délkou apod.). Z oznámení o zahájení řízení není zřejmé, jakého oplocení se týká. Nelze tedy bez jakékoliv pochybnosti určit, co je předmětem řízení. Již toto je vada, která se týká celého řízení a pro kterou nemohou rozhodnutí správních orgánů obstát. Pouhá specifikace pozemkem, na kterém je oplocení umístěno, je nedostatečná. To vyplývá např. z výroku prvostupňového rozhodnutí, ve kterém je nařízeno odstranění dvou různých oplocení na témže pozemku. Pozemek parc. č. st. Xa je samozřejmě oplocen na hranici s pozemky ve vlastnictví třetích osob kompletně. Přitom z protokolu z místního šetření ze dne 22. 11. 2019 je zřejmé, že dne 29. 10. 2019 stavební úřad učinil šetření na místě, a mělo mu tedy být naprosto přesně známo, jaká oplocení se na místě nacházejí. Stavební úřad tedy měl a mohl přesně specifikovat oplocení, kterého se řízení týká, to však neučinil. 3. Žalobci dále namítli, že teprve v prvostupňovém rozhodnutí se stavební úřad zmínil o „oplocení pozemku parc. č. st. Xa v katastrálním území K. v jihovýchodní části, zhotovené z železných trubek a dvou drátěných plotových dílců“. V tomto případě se jedná o nepřípustné rozšíření vymezení stavby, které se řízení o odstranění stavby týká. Z celého obsahu spisu je zřejmé, že předmětem řízení vždy bylo pouze oplocení z betonových dílců. O odstranění oplocení z železných trubek a dvou drátěných plotových dílců tedy bylo rozhodnuto bez toho, aby řízení o odstranění této stavby bylo vůbec zahájeno, natož vedeno. 4. Žalobci rovněž namítli, že stavby, jejichž odstranění je nařízeno, nejsou dostatečně specifikovány. Tyto jsou specifikovány pouze jejich umístěním „v jihovýchodní“, resp. „v severozápadní“ části. Taková specifikace je neurčitá. Žalobcům ani nikomu jinému nemůže být zřejmé, jaká přesně část oplocení a kde přesně by měla být odstraněna. Žalobcům není zřejmé, jak došel stavební úřad k závěru, že oplocení na pozemku parc. č. st. Xa hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi. Část oplocení se např. nachází na hranicích pozemků parc. č. st. Xa a parc. č. Xb. I toto oplocení by dle správních orgánů mělo být asi odstraněno. Přitom v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí stavební úřad uvádí, že oplocení mezi pozemky parc. č. Xc a parc. č. Xb nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby. Oplocení mezi parc. č. st. Xa a Xb by však zřejmě odstraněno být mělo. V totožné věci tak stavební úřad dochází ke zcela odlišným závěrům. Pozemek parc. č. Xb je přitom zahradou. 5. Žalobci dále namítli, že žalovaný v napadeném rozhodnutí o odvolání pod bodem b) uvedl, že „rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 3.9.2020 …., jímž bylo … nařízeno odstranění stavby: ,oplocení pozemků‘ (dále jen „stavba“) na pozemcích st. p. Xa a parc. č. Xc v katastrálním území K., potvrzuje.“ Žalovaný tedy potvrdil rozhodnutí o odstranění oplocení na pozemcích parc. č. st. Xa a parc. č. Xc, přestože rozhodnutím stavebního úřadu bylo nařízeno pouze odstranění oplocení na pozemku parc. č. st. Xa. Žalovaný tak zcela rezignoval na svou funkci orgánu kontroly zákonnosti, je zřejmé, že prvostupňové rozhodnutí v odvolacím řízení spíše vůbec nezkoumal, když mu ani nebylo zřejmé, na jakém pozemku se odstraňované stavby mají nacházet. 6. Žalobci shrnuli, že z rozhodnutí správních orgánů není zřejmé, jaké a kde přesně umístěné oplocení má být předmětem odstranění, ani proč oplocení na pozemku parc. č. Xc nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas a proč oplocení na pozemku parc. č. st. Xa tento souhlas potřebuje, resp. případně v jaké části obvodu tohoto pozemku je takové rozhodnutí či souhlas třeba a proč. Pouhé konstatování, že „hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi“, bez jakéhokoliv odůvodnění, o co stavební úřad či žalovaný svůj závěr opírá, je nedostatečné. 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že se jedná o stavbu provedenou bez jakéhokoliv opatření stavebního úřadu dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), ačkoliv jej tato stavba vyžadovala. Rozsah stavby je zřejmý, jedná se o stavbu, v jejímž důsledku došlo k zamezení přístupu (průchodu a průjezdu) vlastníkům okolních nemovitostí a tím k omezení jejich vlastnických práv. Jak je uvedeno v rozhodnutí, jedná se o oplocení na pozemku parc. č. st. Xa v katastrálním území K v jihovýchodní části zhotovené z železných trubek a dvou drátěných plotových dílců, a dále na tomtéž pozemku v severozápadní části zhotovené z betonových desek. Navíc záměr není v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. 8. V replice k vyjádření žalovaného žalobci uvedli, že vyjádření žalovaného se nijak konkrétně nezabývá pochybeními, která žalobci napadeným rozhodnutím vytýkají. Dále zpochybnili tvrzení osoby zúčastněné na řízení č. 1, že se na pozemku parc. č. st. Xa nachází místní komunikace. 9. Osoba zúčastněná na řízení č. 1 ve svém vyjádření uvedla, že stavebnímu úřadu bylo zasláno negativní rozhodnutí ze dne 27. 3. 2020, č. j Kriv-0678/2020, které předmětnou stavbu ve smyslu § 29 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, označilo za nepřípustnou. Toto stanovisko žalobci nerozporovali. Obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část na něj navazujícího správního rozhodnutí. Z uvedeného vyplývá, že stavbu ve stávajícím provedení nebylo možné dodatečně schválit a její odstranění je správné. 10. Osoba zúčastněná na řízení č. 3 ve svém vyjádření uvedla, že žalobci jsou vlastníky domu č. p. Xd, objektu k bydlení, v obci a katastrálním území K. Před tímto domem se nachází pozemní komunikace určená pro obecné užívání. Žalobci zatarasili tuto pozemní komunikaci v prostoru před svým domem překážkou v podobě stavby oplocení, a to v jihovýchodní části zhotoveným z železných trubek a dvou drátěných plotových dílců a dále v severozápadní části zhotoveným z betonových desek. Tato stavba byla správními orgány v průběhu správního řízení důkladně zdokumentovaná a není jakýchkoliv pochybností, o jakou stavbu se jedná. Tvrzení žalobců, že z rozhodnutí správních orgánů údajně není zřejmé, jaké oploceni má byt předmětem odstranění, na kterém staví svoji žalobu, je zcela neopodstatněné. Obsah správního spisu 11. Stavební úřad při výkonu stavebního dozoru zjistil, že stavba je prováděna bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, a proto dne 29. 10. 2019 zahájil podle § 129 odst. 2 stavebního zákona řízení o nařízení odstranění stavby. Stavba byla v oznámení o zahájení řízení vymezena jakožto „oplocení“ umístěné na pozemku st. p. Xa. Dne 22. 11. 2019 proběhlo ústní jednání spojené s ohledáním na místě. Součástí protokolu z tohoto jednání je rovněž fotodokumentace stavby. 12. Žalobci požádali podle § 129 odst. 2 stavebního zákona o dodatečné povolení stavby betonového oplocení. Stavební úřad proto podle § 129 odst. 2 stavebního zákona přerušil řízení o odstranění stavby a vedl řízení o dodatečném povolení stavby. D