41 A 46/2025 – Krajský soud v Praze

41 A 46/2025- 36 - text 9 41 A 46/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatelky: Tera Properties a.s., IČO: 09568981 sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Robertem Klenkou sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Praha 8 proti odpůrkyni: obec Drahelčice sídlem Na Návsi 25, Drahelčice zastoupená advokátem Mgr. Jakubem Stránským sídlem Římská 103/12, Praha 2 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu Drahelčice vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 25. 4. 2024 takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovatelce se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Odůvodnění: Návrh 1. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu Drahelčice v části textového i grafického vymezení plochy K.545 na pozemku p. č. 984/1 v k. ú. Drahelčice. 2. Navrhovatelka tvrdí, že vlastní výše uvedený pozemek. Na pozemcích na území odpůrkyně začala v roce 2021 připravovat stavební projekt spočívající ve výstavbě rodinných domů a obchodního centra. V roce 2022 vydala odpůrkyně nový územní plán, kterým bylo vyloučeno využití navrhovatelčiných pozemků ke stavebním účelům. Projekt v důsledku toho nebylo možné realizovat. Navrhovatelka proto návrhem ze dne 9. 10. 2023 napadla územní plán u zdejšího soudu. Dne 17. 10. 2023 rozhodlo zastupitelstvo odpůrkyně o pořízení změny č. 1 územního plánu. Soud posléze rozsudkem ze dne 20. 12. 2023, č. j. 51 A 81/2023 – 81, územní plán zrušil v části textového i grafického vymezení plochy 545-K na pozemku p. č. 984/1. Odpůrkyně posléze vydala změnu č. 1 územního plánu v rozporu se zrušujícím rozsudkem, neboť nijak nereflektovala jeho závěry a nenapravila vady územního plánu v rozsahu tohoto pozemku. Do práv navrhovatelky tak bylo zasaženo stejně jako vydáním samotného územního plánu. Svou aktivní legitimaci tedy navrhovatelka spatřuje v tom, že chtěla na pozemku p. č. 984/1 vybudovat shora uvedený projekt, který byl přijetím změny č. 1 územního plánu zmařen, neboť v jejím důsledku došlo k nezastavitelnosti tohoto pozemku (resp. na něm má vést záhumenní pás). 3. Navrhovatelka poukazuje na to, že pravomocně zrušená část územního plánu přestala existovat. Nemohla proto být změněna změnou č. 1. Odpůrkyně se o to přesto pokusila, neboť změnila označení plochy 545-K na K.545, kód využití plochy z „NSs“ na „MU.z“ a typ plochy z „plochy smíšené nezastavěného území – sady a záhumenní zahrady“ na „smíšené nezastavěného území všeobecné – zemědělství extenzivní“. Změna č. 1 tak nebere v potaz zrušující rozsudek a vychází ze znění územního plánu před jeho částečným zrušením. Navrhovatelka odkazuje na § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), s tím, že pokud má být po zrušení části územního plánu zaplněno tzv. bílé místo, musí obec přijmout novou věcnou regulaci vyhovující zrušujícímu rozsudku. Změnu č. 1 územního plánu pokládá za de facto novou územní úpravu týkající se pozemku p. č. 984/1. Jakkoliv odpůrkyně nemusela zamýšlet zcela nově regulovat pozemek, fakticky k tomu došlo, což představuje protiprávní postup. Nový územní plán měla odpůrkyně vydat zákonným způsobem včetně řádného vypořádání všech námitek a provedení testu proporcionality. Vypořádání navrhovatelčiných námitek ze strany odpůrkyně nesplňuje kvalitativní požadavky vymezené judikaturou. 4. Navrhovatelka dále namítá, že vedení záhumenního prstence je nerozumné a nevhodné, odpůrkyně se nezabývala alternativními možnostmi, neprovedla test proporcionality, odůvodnění změny č. 1 územního plánu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a změna č. 1 je nezákonná pro rozpor s povinností obce pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Vyjádření odpůrkyně 5. Odpůrkyně navrhuje zamítnutí návrhu. Má za to, že navrhovatelka není aktivně věcně legitimována, neboť změna č. 1 územního plánu se nedotkla jejích práv k pozemkům na území odpůrkyně. Dotýká se jich pouze tak, že se z důvodu zavedení jednotného standardu územně plánovací dokumentace pro celý územní plán mění označení ploch, do nichž jsou zařazeny. Samotné zařazení pozemků do těch kterých ploch a způsob jejich využití zůstaly nezměněny. Zavedení jednotného standardu při první změně územně plánovací dokumentace uložila odpůrkyni vyhláška č. 418/2022 Sb. Změna č. 1 územního plánu předpokládala i změnu označení plochy „545-K, NSs – plochy smíšené nezastavěného území – sady a záhumenní zahrady“ na „K.545, MU.z smíšené nezastavěné území všeobecné – zemědělství extenzivní“. Z důvodu zrušení části územního plánu zrušujícím rozsudkem v rozsahu pozemku p. č. 984/1 ale zůstala tato plocha bez regulace, neboť v rámci změny č. 1 nebyla přijata nová regulace v návaznosti na rozsudek. Změna č. 1 nezměnila regulativy území, v němž se nachází navrhovatelčiny nemovitosti, a proto ji nezkracuje na právech. 6. Odpůrkyně též poukazuje na to, že změna č. 1 výslovně označuje plochu za zrušenou rozsudkem, což navrhovatelka v návrhu zamlčela. Svou povinnost rozhodnout bezodkladně po zrušení o změně územního plánu odpůrkyně splnila, neboť za tímto účelem vydala změnu č. 2 územního plánu. Důvodem, proč zrušující rozsudek nezohlednila již ve změně č. 1, bylo, že rozsudek nabyl právní moci až v pokročilé fázi jejího pořizování (po zveřejnění návrhu k veřejnému projednání). V rámci zkráceného postupu pořizování změny č. 1 ani nebylo možné provádět v územním plánu úpravy, které nebyly předjímány v obsahu změny schváleném zastupitelstvem. Nejbližší zasedání zastupitelstva po vydání zrušujícího rozsudku se konalo až dne 9. 1. 2024. 7. Odpůrkyně dále opakuje, že navrhovatelka chápe změnu č. 1 územního plánu chybně. Byla vydána především za účelem zajištění souladu územního plánu s právními předpisy upravujícími jednotný standard územně plánovací dokumentace. Skutečně předpokládala také shora uvedenou změnu označení plochy 545-K, avšak v důsledku vydání zrušujícího rozsudku ji označuje jako území bez regulace. To plyne i z odůvodnění změny č. 1 (str. 25 a 27), kde je rovněž vysvětleno, že závěry rozsudku mohly být zohledněny až v rámci úprav změny č. 1 pro vydání v zastupitelstvu (a nikoliv již v návrhu pro veřejné projednání). Jelikož byla změna č. 1 připravena a návrh zveřejněn ještě před vydáním rozsudku, pracuje se změnou označení z 545-K na K.545. Současně ale regulaci navrhovatelčina pozemku nijak nemění, neboť plochu K.545 výslovně uvádí jako zrušenou rozsudkem. Rozsudek je zohledněn zejména na str. 27, 29, 33 a 39 textové části změny č. 1. Tam, kde je plocha K.545 zmíněna, je přeškrtnuta a uvedena fialovým písmem. Taktéž veškerá grafická dokumentace obsahující označení této plochy uvádí výslovnou informaci o jejím zrušení rozsudkem. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že navrhovatelčin pozemek je bez regulace v důsledku rozsudku. Nedotkly se jí žádné věcné změny obsažené ve změně č. 1. Odpůrkyně i řádně vypořádala navrhovatelčiny námitky na str. 34 a 35 odůvodnění změny č. 1 územního plánu, kde vysvětlila, co je jejím předmětem a posoudila, zda se některá část změny č. 1 dotýká navrhovatelčiných nemovitostí. Jelikož žádná z nich neměnila regulaci navrhovatelčiných pozemků, námitky zamítla. Nad rámec zdůvodnila i svůj postup ohledně zrušujícího rozsudku a předeslala, že bude zohledněn ve změně č. 2. Replika 8. Navrhovatelka v replice opakuje svou argumentaci. Územní plán přestal existovat v rozsahu rozsudkem zrušené části. Z povahy věci zde nemohlo dojít ke změně, aniž by byla plocha nově upravena. Ačkoliv na pozemku p. č. 984/1 bylo tzv. bílé místo, odpůrkyně „samovolně“ rozhodla, že pozemek ve změně č. 1 ponese označení K.545 s kódem využití „MU.z – smíšené nezastavěného území všeobecné – zemědělství extenzivní“. Není zřejmé, na základě čeho tak učinila. Odpůrkyně bez dalšího převzala původní označení plochy, čímž zasáhla do vlastnického práva navrhovatelky obdobně jako v případě územního plánu. Pokročilá fáze přípravy změny č. 1 územního plánu nemohla ospravedlnit protiprávní jednání odpůrkyně. Aktivní procesní legitimace 9. Soud předně zkoumal, zda navrhovatelce svědčí aktivní legitimace k podání návrhu podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. 10. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 11. Aktivní procesní legitimace ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. představuje podmínku řízení, kterou musí obecně navrhovatel splňovat, aby byl oprávněn podat k soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy (viz např. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2024, č. j. 6 As 150/2023 – 81, bod 26). Rozšířený senát NSS v usn