4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

41 A 64/2024- 68 - text 14 41 A 64/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobce: V. H., narozen dne X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Danou Růžičkovou sídlem Smetanova 662/5, 390 02 Tábor proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 za účasti: 1. Mgr. K. H. bytem X 2. V.H., narozen dne X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Danou Růžičkovou sídlem Smetanova 662/5, 390 02 Tábor o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2024, č. j. 138681/2024/KUSK, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností ze dne 7. 11. 2024, č. j. 147085/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2024, č. j. 138681/2024/KUSK, ve znění usnesení o opravě zřejmých nesprávností ze dne 7. 11. 2024, č. j. 147085/2024/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce, osoby zúčastněné na řízení V. H., narozeného dne X (dále jen „otec žalobce“), a M. M. a potvrdil bod A výroku rozhodnutí Městského úřadu Votice (dále jen „městský úřad“) ze dne 16. 5. 2024, č. j. 22101/2024/VÝST-Br (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Městský úřad pod bodem A výroku prvostupňového rozhodnutí povolil osobě zúčastněné na řízení Mgr. K. H. (dále jen „stavebník“) stavbu „Rybník Srážkový – stavební úpravy“ (dále jen „sporná stavba“) na pozemcích p. č. XA a XB v k. ú. X (všechny dále uvedené pozemky jsou v témže katastrálním území). Předmětem sporné stavby je rekonstrukce technických objektů rybníka, překop hráze v místě stávající výpusti a uložení nové spodní výpusti s návazným prefabrikovaným požerákem. V místě bezpečnostního přelivu bude ponechána stávající propust a vyšší průtoky budou převáděny jalovým přelivem, stávající hráz bude výškově upravena. 2. Výrokem B prvostupňového rozhodnutí bylo povoleno nakládání s povrchovými vodami. Odvolání proti tomuto výroku žalovaný zamítl samostatným rozhodnutím ze dne 2. 10. 2024, č. j. 109073/2024/KUSK. Žaloba žalobce a jeho otce proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2025, č. j. 51 A 82/2024-88. 3. Otec žalobce původně vystupoval v řízení jako druhý žalobce, nicméně vůči němu byla žaloba jako opožděná odmítnuta usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2025, č. j. 41 A 64/2024-32. Následně otec žalobce uplatnil práva osoby zúčastněné na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s. Obsah žaloby 4. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí je neurčité, protože v něm nejsou dotčené pozemky určeny katastrálním územím ani jinou identifikací. 5. Napadené rozhodnutí není v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) a čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť namísto zachování původního přirozeného odtoku vody z rybníka Srážkový korytem Mlýnského potoka ve vlastnictví obce Střezimíř dává přednost svévolnému odtoku přes hráz na pozemek žalobce a jeho otce, kde se nachází lesní porost a louka. V roce 2010 došlo ke škodě na tomto pozemku, protože se voda přelila přes hráz rybníka, vyvrátila několik stromů a způsobila podmáčení pozemku. Stavebník ani jeho právní předchůdce však škodu neuhradili. Žalovaný se nezabýval tím, že sporné vodní dílo poškozuje přírodu a vlastnické právo žalobce a jeho otce nad míru stanovenou zákonem. Správní orgány se ani nepokusily získat souhlas žalobce a jeho otce k omezení vlastnického práva. 6. Žalobce vytýká správním orgánům, že se nezabývaly možností odtoku přepadem do Mlýnského potoka, který je osvědčen na stoletou vodu a historicky dán, ačkoli stavebník uznal, že současný přepad z rybníka podemílá hráz. Z toho dle žalobce plyne, že jalový přeliv poškozuje jeho pozemky. Plánovaný jalový přeliv není přizpůsoben na velkou vodu, ústil by do lesního potoka, jehož voda podemílá hráz, potok by se rozlil na okolní pozemky a došlo by ke škodám na majetku. Rybník Srážkový není možné ovládat, neboť je protékající tůní. 7. Žalovaný odsouhlasil přepad z rybníka přes obecní komunikaci na pozemku p. č. XB bez vyjádření odboru dopravy a rozhodnutí Zastupitelstva obce Střezimíř. Není též vyřešeno, jak se v případě navýšení komunikace a jalového přelivu bude vjíždět na pozemky p. č. XC a p. č. XD ve spoluvlastnictví žalobce a jeho otce (dále též „pozemky žalobce“). Vytyčení hranic nebylo provedeno v souladu s námitkami žalobce. Rozhodnutí žalovaného o povolení k nakládání s vodami bylo vydáno před rozhodnutím o stavebním povolení. Městský úřad povolil spornou stavbu na pozemcích p. č. XA a p. č. XB, pozemek p. č. XB však vlastní obec Střezimíř. Napadeným rozhodnutím dojde k poškození majetku obce. Vyjádření otce žalobce 8. Otec žalobce uvedl, že se s podanou žalobou plně ztotožňuje a vyjádřil se shodně jako v žalobě. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Připustil, že v napadeném rozhodnutí neuvedl katastrální území pozemků, tato vada však nemá vliv na jeho srozumitelnost a zákonnost. 10. Sporná stavba není v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, neboť jejím cílem je zvýšení retenční kapacity rybníka, zlepšení vodního režimu a ochrana okolních pozemků před povodňovými riziky. Mlýnský potok již dlouhodobě neexistuje jako funkční hydrologický prvek. Namísto něj byl navržen jalový přeliv, který zajišťuje bezpečný a kontrolovaný odtok vody. Žalobce ani nespecifikoval, jak tvrzený rozpor se zákonem o ochraně přírody a krajiny zasahuje do jeho práv. Realizace sporného vodního díla proběhne výlučně na pozemcích stavebníka a obce. Pozemky žalobců nejsou spornou stavbou přímo dotčeny. Napadeným rozhodnutím nedošlo k omezení ani porušení vlastnického práva žalobce a jeho otce. K tvrzenému přelití rybníka v roce 2010 ani jeho souvislosti s nyní posuzovaným záměrem nebyly doloženy žádné důkazy. Sporná stavba má podobným situacím do budoucna předejít. Jalový přeliv byl navržen na základě aktuálních hydrologických podmínek a je dimenzován na větší množství vody. Žalobce neprokázal, jak by navržené řešení konkrétně mohlo ohrozit jeho majetek. 11. Navýšení hráze bylo nezbytné pro splnění normy ČSN 75 2410 na bezpečností převýšení hráze nad maximální hladinou vody při návrhové povodni. Obec Střezimíř se stavebními úpravami souhlasila. Námitka nesouvisí s právy žalobce. 12. K otázce vytyčení hranic žalovaný uvedl, že proběhlo na základě údajů katastru nemovitostí, které jsou právně závazným podkladem projektové dokumentace podle § 51 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vytyčení proběhlo během přípravy projektové dokumentace a žalobce byl k němu přizván. Samotné vytyčení hranic nemá vliv na zákonnost stavebního povolení. 13. Závěrem žalovaný uvedl, že přístup na pozemek žalobce nebyl omezen, z projektové dokumentace nevyplývá, že by provedení stavebních úprav znemožnilo přístup na pozemky žalobce a žalobce ke svému tvrzení nepředložil žádné důkazy. Řízení o povolení nakládání s vodami je samostatným řízením. Vyjádření stavebníka 14. Stavebník navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Zdůraznil, že rybník Srážkový i pozemek žalobce se nachází v záplavové oblasti. Cílem sporné stavby je též ochrana pozemků v jejím okolí. Sporná stavba přispěje k ochraně hráze, místní komunikace i ekosystému. Na projekt byly přiděleny dotace z fondů EU. Termín jeho ukončení je stanoven do června 2025. Na projektu stavebník pracuje od roku 2023, kvůli obstrukcím žalobce však nebylo dosud možné zahájit stavební práce. 15. Stavebník dále odkázal na projektovou dokumentaci. V místě jalového přelivu se bude hráz upravovat tak, aby navazovala na terén v místě, kudy mají žalobci přístup na pozemek p. č. XD. V místě vjezdu na pozemek p. č. XC dojde k navýšení o 9 až 15 cm. Žalobce přitom již tento úsek hráze bez povolení navýšil drceným asfaltem a vybudoval vjezd pro zemědělskou techniku. V blízkosti výpustného zařízení je prohlubeň, kde bude hráz navýšena maximálně o 60 cm. Tento úsek však nesouvisí s vjezdem na pozemky žalobce. Obavu o vjezd žalobce vznesl poprvé až v žalobě. Pozemek s názvem „Mlýnský potok“ byl součástí vodního díla, které sloužilo jako náhon ke mlýnu. Tento náhon a mlýn již cca 100 let neexistuje. Žalobce nedávno vybudoval na pozemku bývalého mlýna v místě mokřadu nepovolené vodní dílo, do kterého chce obnovením „Mlýnského potoka“ přivést vodu, a chce odvést dál kanalizaci, která je nyní vypouštěna pod jeho pozemkem na začátek „Mlýnského potoka“. Stavebníka v této záležitos