3 Azs 66/2017 — Nejvyšší správní soud

46 Ad 6/2025- 24 - text 4 46 Ad 6/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobce: P. V. bytem X proti žalované: České správě sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č. j. X, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou k poštovní přepravě dne 19. 2. 2025 a došlou soudu dne 20. 2. 2025 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 12. 2024, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své původní rozhodnutí ze dne 2. 9. 2024, kterým zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod. Žalobce v žalobě pouze uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nesprávné, jeho odůvodnění za zcela chybné a nezákonné a navrhl výslech účastníků řízení. Neuvedl ani, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno a nepřipojil jeho kopii. 2. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žaloba musí kromě obecných náležitostí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Citované ustanovení ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní, tedy ve vztahu k žalobci a projednávané věci individualizovaná skutková tvrzení a právní argumentaci, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS]. Smyslem uvedení žalobních bodů je jednoznačné vymezení rámce soudního přezkumu ve lhůtě stanovené zákonem k podání žaloby. Tento zákonný požadavek je naplněn i jen zcela obecným a stručným – nicméně srozumitelným a jednoznačným – vymezením skutkových i právních důvodů tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Řádně a včas uplatněné žalobní body představují meze, ve kterých soud přezkoumává napadené rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Soudní řízení správní je ovládáno dispoziční zásadou a soud nemůže namísto žalobce vyhledávat důvody, proč by mělo být napadené rozhodnutí zrušeno. 3. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. platí, že žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden žalobní bod. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS). 4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 5. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. 6. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. 7. Vzhledem k tomu, že soud neměl informaci o tom, kdy bylo žalobci napadené rozhodnutí doručeno, a nemohl tak přesně určit lhůtu k podání žaloby, vyzval žalobce usnesením ze dne 24. 2. 2025 podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění vad žaloby ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí. Žalobce byl vyzván, aby zaslal soudu kopii napadeného rozhodnutí, sdělil, kdy mu bylo doručeno, a konkretizoval žalobní body tak, aby z nich bylo patrné, z jakých skutkových a právních důvodů považuje výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný a v čem konkrétně spatřuje porušení namítaných zákonných ustanovení. Současně byl žalobce poučen, že po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nelze odstranit vadu žaloby spočívající v absenci žalobního bodu s tím, že v takovém případě soud žalobu odmítne. Výzva byla žalobci doručena poštou dne 27. 2. 2025. 8. Dne 26. 4. 2025 žalobce podal k poštovní přepravě doplnění žaloby datované dnem 24. 4. 2025, ke kterému připojil kopii v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), které mu dle jeho tvrzení bylo doručeno dne 23. 12. 2024. Dále uvedl, že nesouhlasí se zamítnutím svých námitek z důvodu, že brojil pouze proti odůvodnění původního rozhodnutí žalované. Námitky totiž směřovaly proti vlastnímu rozhodnutí. Posouzení svého zdravotního stavu pak označil za rozporné se skutečností. 9. Dne 29. 4. 2025 žalovaná soudu sdělila, že napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí z 2. 9. 2024, kterým zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění doby pojištění. V rámci námitkového řízení byl však vyhotoven posudek o invaliditě, podle něhož byl žalobce shledán invalidním pro invaliditu I. stupně se vznikem invalidity ke dni 5. 4. 2018. Dne 6. 1. 2025 proto vydala rozhodnutí č. j. X, kterým žalobci přiznala ode dne 5. 4. 2018 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Doplatek důchodu byl žalobci vyčíslen 5 let nazpět od uplatnění žádosti (§ 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). V příloze žalovaná připojila rozhodnutí vydaná v této věci, včetně kopie doručenky napadeného rozhodnutí s datem doručení 23. 12. 2024. 10. Soud dospěl k závěru, že žalobce ve lhůtě 2 měsíců pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) neuplatnil žádný žalobní bod ani jeho zárodek, který by bylo možné rozvinout po lhůtě pro podání žaloby. 11. Z tvrzení žalobce, které potvrzuje též doručenka předložená žalovanou, vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 23. 12. 2024. Lhůta pro podání žaloby, a tedy i uplatnění žalobních bodů [§ 71 odst. 1 písm. d) a § 71 odst. 2 s. ř. s.], která se odvíjí od doručení napadeného rozhodnutí, tedy marně uplynula v pondělí 24. 2. 2025 (§ 40 odst. 2 a 3 s. ř. s.). 12. Doplnění žaloby bylo podáno k poštovní přepravě až dne 26. 4. 2025, a proto k němu pro účely vymezení žalobních bodů nelze přihlédnout. V zákonem stanovené lhůtě dvou měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí žalobce pouze paušálně označil napadené rozhodnutí za nezákonné, chybné a nesprávné, aniž by uvedl bližší náznak toho, v čem by podle něj měla tato nezákonnost spočívat. Žalobce neuplatnil žádné konkrétní individualizované tvrzení, z něhož by bylo možné alespoň v hrubých rysech dovodit, z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, a z jakých hledisek by tedy měl soud napadené rozhodnutí přezkoumat. 13. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů dle § 37 odst. 5 s. ř. s. a stanovit mu k tomu lhůtu v délce zbývající části zákonné lhůty pro podání žaloby, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Soud přitom nemůže stanovit lhůtu pro odstranění vady žaloby delší, než kolik zbývá ze lhůty pro podání žaloby, neboť pouze v této lhůtě lze uplatnit nový (tedy i první) žalobní bod. 14. V okamžiku, kdy soud obdržel žalobu, nemohl přesně určit lhůtu k podání žaloby. V souladu s výše uvedeným rozsudkem rozšířeného senátu NSS čj. 3 Azs 66/2017-31 proto vyzval žalobce k odstranění vad žaloby ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí, neboť pro doplnění chybějících žalobních bodů nemohl stanovit lhůtu delší, než činí zákonná lhůta pro podání žaloby, která v tomto případě činí dva měsíce od doručení napadeného rozhodnutí (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Současně žalobce upozornil, že k případnému odstranění vady spočívající v absenci žalobního bodu po uplynutí lhůty pro podání žaloby nelze přihlédnout. 15. Ačkoli žalobce neměl v okamžiku, kdy mu byla výzva podle § 37 odst. 5 s. ř. s. doručena, již možnost chybějící žalobní bod doplnit, tato skutečnost jde k jeho tíži. Jak zdůraznil rozšířený senát NSS v rozsudku čj. 3 Azs 66/2017-31, pravidlem by mělo být podání perfektní žaloby, neboť zákon zcela zjevně chápe odstraňování vad žaloby způsobem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. jako výjimku z pravidla, že žaloba je podána bezvadně. (…) Žalobce si musí být vědom, že podává-li na konci lhůty pro podání žaloby žalobu bez tak podstatné náležitosti, jako jsou žalobní body, nemá automatickou garanci, že soud jej k odstranění této vady vyzve. 16. Soud není povinen žalobce vyzvat k doplnění žaloby, pokud ze lhůty pro podání žaloby zbývá již jen několik málo dnů a výzva nemůže být žalobci, který nemá zřízenu datovou schránku a nepožádal o doručování na elektronickou adresu, doručena poštou včas tak, aby jí stihl vyhovět (viz bod 58 rozsudku čj. 3 Azs 66/2017-31). V tomto případě s