54 Af 13/2023 – Krajský soud v Praze

54 Af 13/2023- 100 - text 15 54 Af 13/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobkyně: Servatech, s. r. o., IČO: 29040591 sídlem Záběhlická 134/95, Praha 10 zastoupena advokátkou JUDr. Michaelou Pechovou Vosátkovu sídlem Eliášova 922/21, Praha 6 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2023, č. j. 1251-3/2023-900000-311, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Celní úřad pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) zahájil dne 14. 3. 2022 kontrolu po propuštění zboží s předmětem ověření správnosti sazebního zařazení deklarovaného zboží v celních prohlášeních přijatých celních úřadem v období od 21. 10. 2019 do 13. 12. 2021. Žalobkyně v nich zboží popsala jako „Zařízení pro příjem, konverzi a vysílání regeneraci hlasu, obrazu nebo jiných dat, včetně přepínacích a směrovacích přístrojů“ s doplněním „(kromě telefonních přístrojů, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě), komunikační náramky“ a označením zboží, které bylo sazebně zařazeno do podpoložky KN 8517 62 00 (podpoložky Taricu 00), k níž se vázalo clo v sazbě 0 %. 2. Na základě zprávy o kontrole č. j. 349051-2/2022-610000-51 celní úřad vydal dne 29. 7. 2022 celkem 50 dodatečných platebních výměrů, jimiž žalobkyni doměřil dovozní clo v celkové výši 247 045 Kč. Shledal, že zboží uvedené v části „Přehled a popis zboží ověřovaného zboží – část I.“ zprávy o kontrole mělo být na základě svých objektivních vlastností, znaků a charakteristik sazebně zařazeno do podpoložky KN 9102 12 00 (podpoložky 00) s celní sazbou 4,5 %. Naopak u výrobků uvedených v „přehledu zboží ověřovaného zboží část II. a III.“ zprávy o kontrole celní úřad nesprávnost sazebního zařazení do podpoložky KN 8517 62 00 (podpoložka Taric 00) neshledal. 3. Žalobkyně podala proti všem dodatečným platebním výměrům obsahově totožná odvolání, v nichž namítla, že sazební zařazení dotčeného zboží bylo v rozporu s jeho povahou i závaznými informacemi o sazebním zařazení zboží (dále jen „závazné informace“). Argumentovala zejména tím, že dotčené výrobky jsou závislé na mobilním telefonu a nemohu fungovat samostatně. Ani nemohou samostatně ukazovat čas a datum. 4. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím změnil 48 dodatečných platebních výměrů (2 odvolání byla posouzena jako opožděná samostatným rozhodnutím celního úřadu) tak, že provedl pouze formální změnu popisu multifunkčních zařízení na „chytré hodinky a fitness náramky – multifunkční zařízení nošené na zápěstí ruky a používané ve spojení s mobilním telefonem s určující funkcí měření a zobrazování času“. Změnu odůvodnil tím, že nově formulovaný popis lépe odpovídal skutkovým zjištěním. 5. Dále připomněl, že podstata sporu spočívá v zařazení výrobků modelových řad Xiaomi Mi Band 3, Xiaomi Mi Band 4, Xiaomi Mi Band 5, Xiaomi Mi Band 6, Samsung R370 Galaxy Fit Black, Huawei Honor Black, Honor Band 5, Honor Band 5 Black, Xiaomi Amazfit BIP, Xiaomi Amazfit BIP S, Xiaomi Amazfit Black, Xiaomi Amazfit GTS A1914, Xiaomi Amazfit GTR, Xiaomi Amazfit GTR 47, Xiaomi Amazfit T-Rex A1919 Black, Xiaomi Amazfit GTR 42, Xiaomi Verge, Xiaomi Haylou LS02, Xiaomi Haylou LS05 Solar, Xiaomi Mi Watch, Xiaomi Mi Watch Lite, Huawei Watch GT, Honor Magic Watch 2 42 mm do čísla 9120 jakožto multifunkčních zařízení. 6. K sazebnímu zařazení fitness náramků a chytrých hodinek žalovaný zdůraznil, že pro zařazování výrobků do jednotlivých (pod)položek celního sazebníku existují pravidla. Z těchto pravidel vyplývá, že nelzeli u víceúčelového (multifunkčního) výrobku určit jeho převažující funkci, má být tento výrobek zařazen do posledního z čísel, která přicházejí stejnou měrou v úvahu. Dotčené fitness náramky a chytré hodinky měly komunikační schopnost zajišťující servisní činnost (a nikoliv nadstandardní interaktivní komunikaci jako například telefonický hovor, SMS či emaily) a funkci měření a přenášení určitých údajů (kroků, tepové frekvence atp.) na propojené zařízení, která byla srovnatelně využitelná s funkcí měření a zobrazování času, na níž je současně závislá i další funkce těchto výrobků (například měření tepové frekvence se neobjede bez časový intervalů). Jednalo se tak o multifunkční zařízení, přičemž žalovaný za aplikace výše popsaných pravidel dospěl k závěru, že tyto konkrétní fitness náramky a chytré hodinky měly být sazebně zařazeny do podpoložky 9102 12 00. 7. Na podporu správnosti svých závěrů žalovaný odkázal na 183. zasedání Výboru pro celní kodex ve věci „chytrých hodinek“ a 213. zasedání ve věci „chytrých náramků“. Z těchto stanovisek podle žalovaného vyplývá, že multifunkční zařízení jako hodinky s více funkcemi (sledování aktivity, zobrazení notifikací, měření zdraví atd.) by bylo možné sazebně řadit do kategorie 8517 až ve chvíli, pokud by jejich funkcionalita spočívala i v přijímání a uskutečnění hovorů přes hostitelská zařízení, prohlížení příchozích e-mailů a tak dále. 8. Žalobkyní překládané závazné informace č. NL BTI 2021-0584 a č. PL BTI WIT-2021-000862 žalovaný vyhodnotil po formální i věcné stránce. U obou současně shledal, že nebyly vydány ve věci žalobkyně, a nemohly tak vyvolat právní účinky, k nimž by celní orgány musely přihlédnout z úřední povinnosti. Po věcné stránce k polské závazné informaci uvedl, že předmětem posouzení byl výrobek, který se v podstatných ohledech lišil od multifunkčních zařízení – po odpojení od mobilního zařízení nemohl nadále měřit ani zobrazovat čas, nejednalo se tedy o funkci rovnocennou s ostatními. Proto nemohla být tato závazná informace použita jako důkaz o sazebním zařazení multifunkčního zařízení. V případě holandské závazné informace dospěl žalovaný k závěru, že holandské celní orgány vycházely z nesprávně zhodnoceného skutkového stavu. Věcně nesprávná závazná informace přitom nemůže být důkazem prokazujícím sazební zařazení. 9. Žalovaný nepřisvědčil ani odvolací námitce, podle které byl postup celních úřadů v rozporu s judikaturou. Odkazovala-li žalobkyně na judikaturu soudů, činila tak pouze obecně. II. Obsah žaloby 10. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 11. Nesouhlasí se sazebním zařazením fitness náramků a jejich označením za multifunkční zařízení, u nějž není možné určit hlavní funkci. Celní orgány podle ní opomenuly, že pro celní zařazení je ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále též „Soudní dvůr“ nebo „SDEU“) rozhodný „okamžik proclení“. V tomto okamžiku byly fitness náramky uživatelsky a hodnotově zcela bezcenné, neboť nebyly připojeny k mobilnímu telefonu. O tom je uživatel poučen i v návodu k fitness náramkům. Fitness náramky není možné bez komunikace s mobilním telefonem zprovoznit a používat tak, aby plnily svou funkci (notifikace SMS, zmeškaných volání, počet kroků či spálených kalorií). Stejně tak fitness náramky před komunikací s mobilním telefonem neukazují čas. Nefungují tedy samostatně a jsou kompletně vázány na datovou komunikaci s mobilním zařízením, a to po celou dobu jejich užívání. Právě tato komunikační závislost dělá z fitness náramků podle žalobkyně výrobek podřízený mobilnímu telefonu. Pokud se chytrý náramek vybije, musí být opět spárován s mobilním telefonem, protože neumožňuje samostatné nastavení času. 12. V okamžiku proclení je tak podle žalobkyně podstatnou a převažující vlastností fitness náramků jejich komunikační funkce, čemuž odpovídá celní zařazení do podpoložky KN 8517 62 00 00. Celní orgány chybně kladou všechny funkce fitness náramků na stejnou rovinu. Zařazení fitness náramků do podpoložky 9102 12 00 00 je podle žalobkyně nesprávné, neboť tato kategorie je určena pro výrobky, které mají samostatný a nezávislý hodinový strojek, který nepotřebuje ke své funkci další výrobek – tak tomu však u posuzovaných fitness náramků není. Celní orgány zařadily fitness náramky shodně jako klasické hodinky, což postrádá smysl. Pokud by náramek plnil pouze funkci měření času, nebyl by důvod jej pojmenovat „chytrý“ či „fitness“ ani by nebyl důvod jej vyrábět. 13. Nadto, žalovaný v bodu 43 napadeného rozhodnutí připustil, že pokud se fitness náramky spárují s mobilním telefonem prostřednictvím technologie Bluetooth, lze tuto technologii zajišťující bezdrátový přenos považovat za naplnění znaků čísla 8517. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozsudek SDEU ze dne 14. 7. 2016, C-97/15, Sprengen/Pakweg Douane BV, podle kterého je třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení v objektivních charakteristikách a vlastnostech, které jsou definovány zněním čísla KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám. S ohledem na již zmíněnou komunikační závislost fitness náramků na mobilním telefonu tr