57 Az 13/2024 – Krajský soud v Praze

57 Az 13/2024- 23 - text 8 57 Az 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Karlem Ulíkem ve věci žalobce: R. R. narozen dne X, státní příslušník Republiky Uzbekistán bytem X zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3,170 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2024, č. j. OAM-1097/ZA-ZA11-ZA21-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Soud v této věci přezkoumává rozhodnutí žalovaného, kterým žalobci neudělil mezinárodní ochranu v žádné z jejích forem. Soud žalobu zamítl, neboť žalobce v řízení o udělení mezinárodní ochrany fakticky tvrdil jen ekonomické důvody pro podání žádosti. Žalobce sice uváděl, že v zemi původu přišel o svůj dům v důsledku nezákonného jednání syna místního starosty. Nicméně žalobce neosvědčil, že by jej ekonomické problémy ohrožovaly existenčně a zároveň že by byly výsledkem pronásledování z azylově relevantních důvodů. Řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany 2. Žalobce požádal dne 20. 8. 2024 o udělení mezinárodní ochrany. K žádosti uvedl, že v Uzbekistánu nechce žít, protože tato země nemá budoucnost. Člověk má strach tam žít. V České republice má známé a líbí se mu tady. Nemá, kde by jinde žil. Od roku 2022 pobýval v Polsku na pracovní vízum. 3. Při pohovoru žalobce vypověděl, že v zemi původu vystudoval tři školy, ale nežilo se mu tam dobře. Neměl tam práci, neboť zaměstnavatelé upřednostňují své příbuzné. Proto v roce 2022 odjel do Polska, kde požádal o pobytové oprávnění. V Polsku ale nechce zůstat, protože se tam vůči němu jakožto cizinci nechovali vlídně. Do Uzbekistánu se nemůže vrátit, neboť syn starosty nechal zbourat žalobcův dům, protože potřeboval pozemky pro podnikání (má tam stát nová budova a parkoviště). Proti starostovi (na jeho jméno si žalobce nevzpomněl) nikdo nic nezmůže, protože je to vzdálený příbuzný prezidenta. Jednou pro žalobce v noci přišlo 6 policistů a 15 dní jej drželi na stanici (čekali, až bude dům zbourán; žalobce se předtím snažil zboření zabránit). Vyhrožovali mu, že ho pohřbí v poušti. Když žalobce pustili, dům už byl zbouraný a rodina vysídlená. Stalo se to v září 2021. Žalobce si stěžoval na prokuratuře i ministerstvu vnitra, ale nikdo s tím nic neudělal. Žádný doklad mu o tom nedali, ani rozhodnutí o zbourání domu. O tom bylo rozhodnuto 3 měsíce předem. Žalobce dostával zprávy, že se bude bourat. Žádal kompenzaci, ale nedostal ji. Potvrzení o tom nemá, rodina na takové formuláře při vynášení věcí z domu nemyslela. Žalobce poté již žádné další problémy neměl. Šel žít k bratrovi. Už jej nijak neobtěžovali. Na otázku, zda mu tedy něco v zemi původu hrozí, odpověděl, že se nemá kam vrátit, nemá kde žít ani práci. Nechce, aby jeho děti trpěly jako on. Chce je přivést do ČR. Syn ze stresu nemluví, je uzavřený do sebe. Dcera se na žalobce dívá a brečí. Každé dítě žije jinde. Syn je u bratra a manželka má u sebe a své rodiny jeho děti. S odjezdem z vlasti problémy neměl. Kromě výše uvedeného žalobce neměl jiné problémy se státními nebo bezpečnostními orgány. Problémy tam neměl ani kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. Na otázku, čeho se žalobce obává při návratu, uvedl, že se oběsí, spáchá sebevraždu. Neví, co by se při návratu stalo. V zemi původu nechce žít. Pro své děti chce budoucnost. Sám by tu studoval a založil kickboxové centrum. 4. Po shromáždění dalších podkladů pro rozhodnutí [Informace OAMP: Uzbekistán, Bezpečnostní a politická situace, ze dne 13. 3. 2024; Informace MZV ČR ze dne 10. 1. 2024, č. j. 131903-6/2024-MZV/LPTP (návratová situace); Informace OAMP: Uzbekistán, socio-ekonomická situace ze dne 13. 3. 2024] žalovaný vyzval žalobce, aby se za účelem seznámení se s nimi dostavil dne 26. 8. 2024. Při té příležitosti žalobce uvedl, že se s podklady seznámit nechce a nenavrhuje jejich doplnění. Podotkl, že chce zůstat v ČR. Nechce odjet do Uzbekistánu. Napadené rozhodnutí 5. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný rozhodl, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, §14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neuděluje. 6. Žalovaný nejprve konstatoval, že tvrzeným důvodem pro udělení mezinárodní ochrany je to, že žalobce v Uzbekistánu nic nemá, nemá se kam vrátit a chce si zařídit svůj život v ČR. 7. Splnění podmínek pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu žalovaný neshledal, neboť žalobce ve své vlasti nevyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Žalobce výslovně sdělil, že nemá politické přesvědčení a nikdy nebyl politicky aktivní. Problémy, které má ve vlasti mít, nemají jakoukoli spojitost s uplatňováním politických práv a svobod. Byly založeny na umístění žalobcova domu v místě, které si vyhlídl místní stavební podnikatel. 8. Žalobce dále netvrdil žádné skutečnosti, které by zakládaly jeho důvodnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce je příslušníkem většinového etnika a náboženství. Nadto uvedl, že po zbourání domu již žádným dalším nepříjemnostem nečelil. Přitom ve vlasti před odjezdem do Polska setrval ještě téměř rok. Nelze proto předpokládat, že by měl mít jakoukoli odůvodněnou obavu z pronásledování po návratu. 9. K doplňkové ochraně podle § 14a zákona o azylu žalovaný konstatoval, že žalobci v případě návratu nehrozí vážná újma uložením nebo vykonáním trestu smrti. V Uzbekistánu nelze uložit trest smrti za žádný trestný čin. Žalobci nehrozí ani nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Žalobce nehovořil o žádné skutečnosti, která by naznačovala riziko vážné újmy. Po zbourání domu již dalším nepříjemnostem nečelil. Žalobce může přechodně bydlet u svého bratra, který u sebe již nyní ubytovává žalobcova syna. Žalovaný rozumí žalobcově složité situaci způsobené zbořením jeho domu. Mezinárodní ochrana ale neslouží jako nástroj k ochraně před jakýmkoli negativním jevem. Podle shromážděných informací v Uzbekistánu existuje systém pomoci v nezaměstnanosti a sociální podpora, kterou může žalobce využít. Pobytovou situaci v ČR může rovněž řešit skrze pobytová oprávnění upravená v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak ve své judikatuře vysvětlil i Nejvyšší správní soud (dále „NSS“). Žalobce je plnoletý a zdravý. Žalovaný tak neshledal, že by se jeho situace nějak lišila od situace jiných Uzbeků, kteří se po dlouhém pobytu v zahraničí vrací do vlasti. 10. Žalovaný se rovněž zabýval možností žalobci udělit azyl za účelem sloučení rodiny dle § 13 zákona o azylu a humanitární azyl dle § 14 zákona o azylu. Důvody k jejich udělení však neshledal. Z ničeho nevyplývá, že by rodinnému příslušníku byla v ČR udělena mezinárodní ochrana. Humanitární azyl je pak výjimečný institut. Žalobci ale v návratu do vlasti nebrání žádná objektivní překážka. Neochota vrátit se do země původu a vyřídit si nové pobytové oprávnění není důvodem hodným zvláštního zřetele. Pro výše uvedené žalovaný žalobci neudělil ani doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny dle § 14b zákona o azylu. Shrnutí žaloby 11. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). 12. Nejprve shodně jako při pohovoru ve správním řízení popisuje okolnosti zbourání jeho domu a zadržení policií na 15 dní bez udání důvodu. Na základě těchto okolností dovozuje, že mu v případě návratu hrozí vážná újma ve smyslu § 14a zákona o azylu. Tato újma spočívá v tom, že mu byl zbořen dům na základě nezákonného rozhodnutí. Přišel tak o živobytí a nemá kam jít. Jeho bratr se o něj postarat nemůže pro nedostatek prostředků. Nemůže se ani obrátit na orgány veřejné moci, protože ty jsou proti němu zaujaté na pokyn starostova syna. Systém pomoci v nezaměstnanosti a sociální podpory v Uzbekistánu vůbec nefunguje. Žalovaným uváděná zpráva je nepravdivá a neodpovídá reálné situaci v zemi původu. V případě návratu by se z žalobce stal bezdomovec nucený žebrat, žít na ulici a spoléhat se na soucit cizích lidí. 13. Žalovaný tedy nesprávně vyhodnotil důvod žádosti tak, že se nejedná o vážnou újmu. Nijak nevyvrátil tvrzení o zboření žalobcova domu a o tom, že se žalobce nemohl účinně bránit. Ani se nezaobíral vážnou situací, jíž musel žalobce po zboření domu čelit. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože žalovaný neposoudil důvody žádosti v kontextu dostupných informací o zemi původu. Žalovaný nevzal v potaz specifika Uzbekistánu, kde je nižší úroveň právního státu a dochází ke zneužívání policejní moci i k soukromým účelům. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Uvádí, že zjistil skutečný stav věci,