5 Aps 6/2011 — Nejvyšší správní soud

37 A 103/2025- 25 - text 3 37 A 103/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci žalobkyní: a) A. B. bytem X b) CASSINIS s.r.o. sídlem Tržiště 366/13, Praha 1 proti žalované: Mgr. Veronika Jakubovská, soudní exekutorka, Exekutorský úřad Kutná Hora sídlem Česká 325/41, Kutná Hora v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou označenou jako „žaloba na nezákonný zásah dle ust. 82 s.ř.s.“ domáhají, aby soud určil, že postup žalované spočívající v zahrnutí v žalobě vyjmenovaných movitých věcí do soupisu byl nezákonný, a aby žalované soud zakázal pokračovat v porušování jejich práv a zakázal jí nakládat se souborem majetku uvedeným v dražební vyhlášce ze dne 19. 11. 2025, č. j. 192 EX 217/23-140, a žalované přikázal, aby obnovil stav před zásahem a vydal tento majetek. 2. V žalobě žalobkyně uvedly, že žalovaná vydala dražební vyhlášku a do soupisu neoprávněně zařadila i majetek patřící třetí osobě [žalobkyni a)]. Žalovaná nijak nevzala v potaz námitky žalobkyň a nepřihlížela k předloženým důkazům. Žalobkyně žalovanou upozornily na to, že zásah je nezákonný a dále podaly návrh obecnému soud na vydání předběžného opatření a žalobu na vyškrtnutí souboru majetku ze soupisu, ale nebyly neúspěšné. Obecný soud řízení zastavil, jelikož žalobkyně nezaplatily soudní poplatek. K tomu ale nebyl oprávněn, neboť žalobkyním hrozila významná majetková újma a takový postup nebyl přiměřený. Není možné požadovat exekuční plnění po někom, proti němuž exekuce nesměřuje. Bylo úkolem obecných soudů, aby žalobkyním poskytly ochranu vlastnických práv, a zároveň určily, kdo je skutečným vlastníkem věcí pojatých do soupisu. Tomu ale obecné soudy nedostály. Věci pojaté do soupisu prokazatelně patří žalobkyni a), a proto nemohou podléhat exekuci. 3. Soud se nejdříve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. 4. Z žaloby je zřejmé, že žalobkyně žalobou proti nezákonnému zásahu (to lze dovodit z označení žaloby a žalobního petitu) brojí proti postupu soudního exekutora. Podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, se úkony exekutora považují za úkony soudu. Byť uvedené ustanovení zakládá veřejnoprávní povahu postavení exekutora a jeho oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech soukromých subjektů, soudní exekutor není správním orgánem. V jakékoli jeho činnosti, ať zákonné nebo nezákonné, nelze spatřovat zásah správního orgánu, který by bylo lze přezkoumávat ve správním soudnictví podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“; viz rozsudek ze dne 16. 11. 2011, č. j. 5 Aps 6/2011-85, č. 2482/2012 Sb. NSS, nebo usnesení kompetenčního senátu NSS ze dne 20. 3. 2019, č. j. Komp 2/2018-49). 5. K přezkumu rozhodnutí a postupu soudního exekutora stanoví příslušné procesní předpisy (občanský soudní řád, exekuční řád) vlastní systém opravných prostředků. Úkony soudního exekutora nemohou být přezkoumávány správními soudy (viz též usnesení NSS ze dne 12. 5. 2017, č. j. 4 As 85/2017-7). Ostatně, jak plyne z žaloby, žalobkyně se proti postupu žalované postupy podle exekučního řádu a občanského soudního řádu bránily, ale nebyly úspěšné. Správní soudy pak pochopitelně ani nemohou přezkoumávat závěry civilních soudů. K tomu slouží právě opravné prostředky podle exekučního řádu a občanského soudního řádu. Nebyly-li úspěšné, správní soud tyto úvahy nepřehodnotí. 6. Žaloba je proto nepřípustná a soud jí podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona s. ř. s. odmítl (srov. usnesení NSS ze dne 24. 5. 2017, č. j. 1 As 155/2017-9, a usnesení ze dne 24. 5. 2017, č. j. 1 As 153/2017-10, a usnesení ze dne 1. 6. 2017, č. j. 1 As 154/2017-9). 7. Jelikož soud žalobu odmítl, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 věta první s. ř. s.). 8. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že přípisem ze dne 7. 1. 2026 soud žalobkyni a) sice sdělil, že k žalobě podané jen e-mailovou zprávou nemůže podle § 37 odst. 2 s. ř. s. ve znění do 31. 12. 2025 přihlížet, ale žalobkyně a) následně soud upozornila na to, že soudu z datové schránky podanou žalobou následující den potvrdila. Toto potvrzení ale nebylo řádně založeno do správného soudního spisu pod příslušnou spisovou značkou a jedná se tak o novou dosud neznámou skutečnost, kterou se soud dozvěděl až dodatečně a o níž neměl povědomí. Soud proto žalobkyniny námitky shledal důvodnými, žalobu žalobkyň dále považoval za řádně podepsanou. Opačným postupem by pro administrativní pochybení na straně podatelny soudu žalobkyním odňal právo na soudní ochranu. Jakkoliv soud ani tak nemohl (z jiných, výše pospaných důvodů) žalobu projednat, vydal o odmítnutí žaloby usnesení, proti kterému budou žalobkyně moci podat kasační stížnost. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 14. ledna 2026 Kryštof Horn v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.