41 A 102/2025 – Krajský soud v Praze

41 A 102/2025- 66 - text 14 41 A 102/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci navrhovatelky: Tera Properties a.s., IČO: 09568981 sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Robertem Klenkou sídlem Rohanské nábřeží 671/15, Praha 8 proti odpůrkyni: obec Drahelčice sídlem Na Návsi 25, Drahelčice zastoupená advokátem Mgr. Jakubem Stránským sídlem Římská 103/12, Praha 2 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změna č. 2 územního plánu Drahelčice, schváleného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 15. 10. 2024, č. UZ-127-10/24, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 538,80 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce odpůrkyně. Odůvodnění Vymezení věci a obsah návrhu 1. Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhala zrušení části v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále „napadená změna územního plánu“ či „změna územního plánu“), a to konkrétně v rozsahu textového i grafického vymezení plochy K.545 na pozemku parc. č. 984/1 v katastrálním území Drahelčice (všechny dále uváděné pozemky se nachází v témže katastrálním území). 2. Uvedená změna v tomto rozsahu reaguje na závěry rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 12. 2023, č. j. 51 A 81/2023-81 (dále též „zrušující rozsudek“), kterým byla zrušena část opatření obecné povahy č. 1/2022 – Územní plán Drahelčice (dále jen „územní plán“), a to v části regulace týkající se uvedeného pozemku navrhovatelky, kterou došlo ke změně funkčního využití z všeobecně smíšené území a území nerušící výroby a služeb na plochu smíšeného nezastavěného území a zemědělskou půdu. Nyní napadenou změnou č. 2 územního plánu byl uvedený pozemek opětovně zařazen do plochy K.545 (v územním plánu označovaná jako 545-K) s funkčním využitím pro smíšené nezastavěné území všeobecné – zemědělství extenzivní (MU.z). Pro větší srozumitelnost soud připojuje výřez z grafické části změny územního plánu. [OBRÁZEK] 3. Navrhovatelka v úvodu návrhu popsala dosavadní skutkový vývoj. Uvedla, že v průběhu roku 2021 započala připravovat projekt výstavby rodinných domů a související občanské vybavenosti, a to částečně i na pozemku parc. č. 984/1 (dále jen „dotčený pozemek“). Projekt měl zahrnovat sedm samostatných rodinných domů, obchodní jednotku, park a komunikační infrastrukturu. V průběhu přípravy projektu odpůrkyně zveřejnila návrh územního plánu, podle něhož měl být dotčený pozemek nově vymezen jako nezastavitelný. Zatímco v předchozím územním plánu byl dotčený pozemek veden jako všeobecně smíšené území a území nerušící výroby a služeb, návrh jej měl zařadit do ploch smíšeného nezastavěného území – sady a záhumenní zahrady (NSs), čímž měla být výstavba fakticky vyloučena. 4. Navrhovatelka od počátku svůj projekt připravovala tak, aby jeho realizace co nejvíce odpovídala zájmům odpůrkyně. Nechala proto zpracovat urbanistickou studii „Rozvoj území pod Lípou v obci Drahelčice“, a to společností Chrama s.r.o. (dále jen „studie Chrama“). Tu schválilo zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 18. 11. 2021, č. 12/4. Současně se navrhovatelka zavázala poskytnout odpůrkyni nemalé peněžní prostředky. Následně navrhovatelka pokračovala v projektové přípravě a v jednání s odpůrkyní ohledně uzavření plánovací smlouvy. Zastupitelstvo odpůrkyně však překvapivě usnesením ze dne 10. 2. 2022, č. 2/6, revokovalo usnesení ze dne 18. 11. 2021, č. 12/4, a to se zástupným důvodem nedostatečné kapacity čistírny odpadních vod. Ačkoliv navrhovatelka odpůrkyni nabízela řadu alternativních řešení, včetně odkladu realizace stavby na vhodnější dobu, odpůrkyně jim nebyla přístupna. Navrhovatelka se opakovaně proti návrhu územního plánu bránila námitkami, které však nebyly zohledněny. Zároveň uvedla, že pokoušela dosáhnout vydání územního rozhodnutí před přijetím nové územně plánovací dokumentace, ovšem bez úspěchu. 5. Navrhovatelka rovněž připomněla, že zdejší soud zrušujícím rozsudkem zrušil územní plán v rozsahu dotčeného pozemku, a to zejména pro nedostatečné vypořádání námitek a zdůvodnění toho, proč odpůrkyně považovala za nezbytné vlastnické právo navrhovatelky omezit v tak zásadní míře. V návaznosti na uvedený rozsudek odpůrkyně přistoupila k přijetí napadené změny územního plánu. Ve vztahu k dotčenému pozemku přijala řešení obsahově shodné s dříve zrušenou částí územního plánu. 6. Argumentaci navrhovatelky lze rozdělit do dvou hlavních okruhů. V prvním (obsahově převažujícím) okruhu namítala rozpor napadené změny územního plánu se zásadou proporcionality. Uvedla, že odpůrkyní deklarovaný cíl „usměrnit nárůst obyvatel“ považuje za účelový a tendenční, neboť primárním využitím dotčeného pozemku byla výstavba občanské vybavenosti (obchodní jednotky), zatímco sedm rodinných domů bylo pouze doplněním záměru. Stejně tak považovala za nepravděpodobné, že by takový počet rodinných domů skutečně mohl negativně ovlivnit další rozvoj obce či zapříčinit přílišný nárůst obyvatel. Právě naopak by umístění rodinných domů v blízkosti zamýšlené zeleně a obchodní jednotky umožnilo rozvoj komunitního života v této části obce a zajistilo sociální kontrolu dané plochy. Navrhovatelka rovněž poukázala na rozpornost argumentace odpůrkyně, která odůvodňuje potřebu utlumit rozvoj i nedostatečnou vybaveností, a současně odmítá záměr, který měl vybavenost (obchodní jednotku) doplnit. S přihlédnutím k nedostatku bydlení v Praze se navrhovatelka též domnívá, že není správné a nezbytné rozvoj odpůrkyně jakožto obce nacházející se v dojezdové vzdálenosti od hlavního města brzdit. 7. Navrhovatelka nesouhlasila ani s důvody, jimiž odpůrkyně v odůvodnění napadené změny územního plánu vysvětlila, proč nepovažuje za vhodné umístění větší prodejny potravin v obci. Uvedla, že pokud odpůrkyně považovala zamýšlenou obchodní jednotku za kapacitně naddimenzovanou, mohla tento záměr v územním plánu regulovat (např. maximální mírou zastavěnosti), nikoli vyloučit zastavitelnost dotčeného pozemku jako celku. Navrhovatelka též poukázala na skutečnost, že v těsně blízkosti dotčeného pozemku dojde k výstavbě areálu Státní tiskárny cenin, do nějž bude docházet cca 400 zaměstnanců. Obavy odpůrkyně z případné realizace jiného typu výstavby (např. skladových hal) či z ekonomické neudržitelnosti obchodní jednotky navrhovatelka označila za nepodložené. Navrhovatelka má též za to, že odpůrkyně diskriminuje navrhovatelku v zájmu údajných jiných malých podnikatelů (a to i přesto, že záhy v jiné části odůvodnění napadené změny územního plánu tvrdí, že se žádný malý obchod s potravinami na území obce nenachází). Navrhovatelka dále tvrdila, že skutečným důvodem postupu odpůrkyně je záměr realizovat obchod s potravinami na pozemku ve vlastnictví obce. Odpůrkyně tak diskriminačně zneužívá svou pravomoc k prosazení svých vlastních zájmů na úkor zájmů navrhovatelky. Argumenty odpůrkyně pro preferované umístění obchodu s potravinami na pozemku ve vlastnictví obce (např. lepší dostupnost pěšky) jsou přitom podle navrhovatelky diskutabilní a nepodložené. 8. Dále navrhovatelka zpochybnila závěr odpůrkyně, podle něhož bude dotčený pozemek, který není na místě využít k obytné či obslužné funkci, vhodný pro vytvoření záhumenního pásu obalujícího sídlo obce. Přestože odpůrkyně v podstatě přisvědčila navrhovatelce v tom, že by pro dosažené cílů územně plánovací dokumentace postačilo vymezení záhumenního pásu podle Studie Chrama, přistoupila k celkovému vyloučení zastavitelnosti dotčeného pozemku. Odpůrkyně dále poukazovala na blízkost obchvatu u dotčeného pozemku, přestože navrhovatelka namítala, že obchvat má být opatřen protihlukovým valem, který zástavbu od obchvatu oddělí zvukově i vizuálně. Protihlukový val současně znemožňuje tvrzenou snahu odpůrkyně o zjemnění přechodu mezi zástavbou a zemědělskou krajinnou, neboť vytvoří jasný a tvrdý přechod. 9. Navrhovatelka tak uzavřela, že přijetím napadené změny územního plánu došlo k nepřiměřenému zásahu do jejího vlastnického práva. Změna územního plánu nemůže obstát ve světle zásady proporcionality, kterou se nadto odpůrkyně v odůvodnění ani nezabývala. 10. Ve druhém okruhu navrhovatelka namítla, že odpůrkyně zneužila svou pravomoc ke zmaření projektu. Tvrdila, že odpůrkyně fakticky rozhodla o individuálním stavebním záměru navrhovatelky, čímž si přisvojila pravomoc stavebního úřadu podle § 84 odst. 1 stavebního zákona. Přestože se navrhovatelka snažila veškeré výtky odpůrkyně reflektovat, přistoupila odpůrkyně k vydání územního plánu a jeho následné změny, která činí projekt nerealizovatelným. Na podporu těchto tvrzení odkazovala navrhovatelka na vyjádření zastupitele Ing. J. a na ceduli umístěnou na vstupu k dotčenému pozemku, kde stojí: „Lípa je nejen nejvýznamnějším místem obce Drahelčice, ale majestátným symbolem b