57 A 89/2012

Žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2012, čj. DSH/9590/12 (dále jen „napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Klatovy, odboru dopravy – dopravního úřadu (dále jen „speciální stavební úřad“), ze dne 10. 4. 2012, čj. OD/2165/12-9/Ru (dále jen „stavební povolení“), jímž byla povolena stavba „Janovice nad Úhlavou, rekonstrukce náměstí“, objekty SO 101 Komunikace, SO 102 Zastávky BUS, SO 103 Chodníky, parkoviště, napojení na MK, SO 801 Vegetační úpravy, umístěná na p.p.č. st. 74/3, 116, 2707/1, 2707/3, 2707/5, 2707/7, 2707/11, 2707/12, 2707/13, 2707/23, 2707/24, 2707/25, 2707/56, 2708/4, 2709/6, 2725/1, 2725/61, 2725/62, 2725/63, 2725/64, 2754/1, 2798/1 v k.ú. Janovice nad Úhlavou. Žalobce navrhoval zrušení také prvostupňového rozhodnutí a přiznání mu práva na náhradu nákladů řízení.

Prvním žalobním bodem žalobce namítal, že je stavební řízení zatíženo vadou, která může být způsobilá ovlivnit zákonnost rozhodnutí.

Stavební řízení bylo zahájeno oznámením ze dne 29. 2. 2012, čj. OD/1265/12-2/Ru, a účastníkům bylo sděleno, že nejpozději do konání místního šetření dne 27. 3. 2012 mohou uplatnit své námitky, popř. důkazy. Žalobce tak učinil podáním doručeným stavebnímu úřadu dne 26. 3. 2012. Na jednání dne 27. 3. 2012 byla zpracovateli projektové dokumentace uložena povinnost, aby do 14 dnů z důvodu větší srozumitelnosti opravil navrženou trvalou úpravu silničního provozu na pozemních komunikacích. Projektová dokumentace byla doplněna o nové dopravní značení projednané s Policií ČR, dopravním inspektorátem Klatovy dne 4. 4. 2012. Stavebník dne 10. 4. 2012 doložil jako podklad pro řešení námitky žalobce rozhodnutí Městského úřady Klatovy, odboru výstavby a územního rozvoje ze dne 7. 10. 1997, čj. 2564/97/No, o změně účelu užívání stavby č.p. 56 v Janovicích nad Úhlavou na prodejnu použitého textilu na dobu určitou na 5 let do 3. 9. 2002. Dle žalobce měl speciální stavební úřad poté v souladu s § 36 odst. 2 a 3 správního řádu umožnit účastníkům řízení, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům rozhodnutí. Neučinil tak a dne 10. 4. 2012 vydal stavební povolení. Uvedeným postupem byl žalobce zkrácen na svém právu vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí. Nezbylo mu tedy, než podat odvolání, které bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím.

Druhým žalobním bodem žalobce namítal, že projektová dokumentace není zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací.

Dle názoru žalobce se speciální stavební úřad dostatečným způsobem nevypořádal s námitkami žalobce a nepřezkoumal soulad projektové dokumentace s územně plánovací dokumentací. Pouze konstatoval, že projektová dokumentace stavby splňuje obecně technické požadavky na výstavbu, je v souladu s požadavky dotčených orgánů a že uskutečněním stavby nejsou ohroženy veřejné zájmy, ani nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy ostatních účastníků. Neshledal důvody, které by bránily povolení stavby. Žalovaný se následně dopustil pochybení, když se ztotožnil s argumentací speciálního stavebního úřadu, odvolání žalobce zamítl a stavební povolení potvrdil. Žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného, že speciálnímu stavebnímu úřadu nezbývalo než respektovat rozhodnutí obecného stavebního úřadu, tj. Městského úřadu Klatovy, odboru výstavby a územního plánování, ze dne 20. 2. 2012, čj. OVÚP/1192/12-Ma, neboť není kompetentní k posuzování otázek týkajících se územního řízení a umístění stavby.

Žalobce ve stavebním řízení (i v řízení o vydání územního rozhodnutí) opakovaně vznášel námitku rozporu projektové dokumentace s územně plánovací dokumentací města Janovice nad Úhlavou. Územní plán Města Janovice nad Úhlavou byl schválen zastupitelstvem dne 24. 8. 2000. Závazná část tohoto územního plánu byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou města ze dne 1. 10. 2000. Od přijetí územního plánu došlo k jeho dvěma změnám - změna č. 1 byla schválena zastupitelstvem města dne 22. 6. 2004 a změna č. 2 byla schválena dne 24. 2. 2005. Na dotčené území (křižovatku místních komunikací III/1924, III/1924 a III/18150) tyto změny neměly vliv.

Žalobce rozporoval umístění stavby na pozemcích č.p. st. 74/3 (zastavěná plocha a nádvoří) a č.p. 2707/1 (ostatní komunikace, ostatní plocha). Tvrdil, že je dle územního plánu pozemek č.p. st. 74/3 veden jako plocha se smíšenou funkcí, pozemek č.p. 2707/1 jako veřejná doprovodná a izolační zeleň. Podle čl. 5 obecně závazné vyhlášky Města Janovice nad Úhlavou ze dne 1. 10. 2000 musí vymezenému funkčnímu využití území a ploch odpovídat způsob jejich využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání. Stavby a jiná opatření, které funkčnímu využití území podle specifikace jednotlivých polyfunkčních území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístěny nebo povoleny. Smíšené území slouží pro bydlení a umístění ostatních zařízení, která podstatně neruší bydlení, jsou zde přípustné obytné domy, maloobchod, veřejné stravování a ubytování, správa a administrativa, zařízení drobné výroby a služeb nerušící bydlení, odstavná a parkovací stání; na tomto území jsou podmínečně přípustná zahradnictví, kulturní, sociální, zdravotnická a sportovní zařízení, předškolní a základní školní zařízení. V současné době se zde nachází odstavná a parkovací stání a rovněž zastávky pro autobusy. Plochy zeleně (vyhrazená, veřejná a doprovodná) slouží jako nezastavitelná území s povinností zachování funkce zeleně. Na pozemcích vymezených tras a ploch pro stavby pro dopravu nesmí být umisťovány a povolovány novostavby ani přístavby stávajících staveb s výjimkou podzemních liniových staveb technického vybavení. Povolená stavba není stavbou přípustnou pro oblast smíšeného území, jedná se o stavbu přípustnou pro plochy dopravy, dopravních staveb a zařízení. Povolená stavba zasahuje rovněž do pozemku p.č. 2707/1, tj. do plochy zeleně, která slouží jako nezastavitelné území s povinností zachování funkce zeleně. Z uvedeného žalobce dovozoval, že je povolená stavba v rozporu s územně plánovací dokumentací Města Janovice nad Úhlavou.

Žalovaný se s těmito námitkami žalobce v napadeném rozhodnutí nevypořádal, když uvedl, že jestliže obecný stavební úřad souhlasil s vydáním rozhodnutí o povolení stavby a ověřil dodržení podmínek stanovených rozhodnutím o umístění stavby, nezbylo speciálnímu stavebnímu úřadu, než toto respektovat, neboť sám není kompetentní k posuzování otázek týkajících se územního řízení a umístění stavby. Dále žalovaný uvedl, že stavba je v souladu s podmínkami územního rozhodnutí potvrzena souhlasem obecného stavebního úřadu podle § 15 odst. 2 stavebního zákona, tj. Městského úřadu Klatovy, odboru výstavby a územního plánování, vydaným dne 20. 2. 2012 pod čj. OVÚP/1192/12/Ma a speciálnímu stavebnímu úřadu nepřísluší v mezích své působnosti toto zpochybňovat. Žalobce argumentoval tím, že Nejvyšší správní soud dospěl v rozsudku ze dne 28. 7. 2010, čj. 5 As 77/2009, k závěru, že je stavební úřad i ve stavebním řízení, kterému předcházelo rozhodnutí o umístění stavby, povinen ověřit v souladu s § 111 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací i s podmínkami územního rozhodnutí. Dle 115 odst. 2 stavebního zákona speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpisy pro stavby podle odstavce 1 nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek; souhlas není správním rozhodnutím. Pokud speciální stavební úřad v projednávané věci obdrží souhlas obecného stavebního úřadu, kterým obecný stavební úřad ověřil soulad projektové dokumentace pro povolení stavby s dokumentací ověřenou v řízení o umístění stavby, nezbavuje ho to povinnosti ověřit, zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, protože obecný stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 2 stavebního zákona jen ověřuje dodržení svých podmínek stanovených v územním rozhodnutí. Ani speciální stavební úřad ani žalovaný však soulad projektové dokumentace a územně plánovací dokumentace nepřezkoumali.

Třetím žalobním bodem žalobce namítal, že projektová dokumentace neodpovídá obecným požadavkům na výstavbu ve smyslu § 111 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Obecnými požadavky na výstavbu se dle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona rozumí jednak obecné požadavky na využívání území, dále technické požadavky na stavby stanovené prováděcími předpisy a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání stavby. Obecné požadavky na výstavbu jsou předmětem úpravy prováděcích vyhlášek, ve stavebním zákoně jsou tyto upraveny § 169. Pokud jde o technické podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací, tyto řeší prováděcí předpis k zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tj. vyhláška č. 104/1997 Sb. Dle § 11 odst. 1 této vyhlášky se vzájemná připojení pozemních komunikací zřizují tak, aby svým umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu, zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění. Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích, umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Dle § 20 vyhlášky se tvar křižovatky volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102. Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě.

Pokud jde o rozhledové poměry výjezdu z pozemku žalobce p.č. 75, nechal si žalobce zpracovat technickou zprávu - posouzení rozhledových trojúhelníků od p. L. M. Závěr zprávy je, že původní dopravní řešení okružní křižovatky ve vztahu ke stávajícímu sjezdu není vyhovující a neodpovídá požadavkům bezpečnosti silničního provozu. Roh novinového stánku určený k odbourání je příliš malý a větší část stánku by stejně bránila rozhledu řidiče vyjíždějícího z žalobcova pozemku p.č. 75. Je zde doporučení vynést v místě stavby rozhledový trojúhelník se stranou 40 m a vybourat tu část stávajícího novinového stánku, která se ocitne v rozhledu řidiče vyjíždějícího z pozemku p.č. 75. V opačném případě nebude dostatečný rozhled zajištěn.

Uvedený technik vycházel ve svých výpočtech z ČSN 73 6102, konkrétně z obrázku 51 - Schéma rozhledových trojúhelníků na úrovňových křižovatkách se zamezeným předjížděním na dvoupruhové hlavní komunikace a z tabulky 19 - Délky stran rozhledových trojúhelníků v m pro vozidla skupiny 1 (osobní a dodávkový automobil) s předností v jízdě dle uspořádání A (viz 5.2.9.2.2). V takovém případě by měl mít řidič vozidla vyjíždějícího z pozemku p.č. 75 zajištěn rozhled odpovídající rychlosti 50 km/h, protože rychlost před okružní křižovatkou nebude omezena svislou dopravní značkou, je délka strany rozhledového trojúhelníku 71 m. Při snížení výjezdové rychlosti z okružní křižovatky na 30 km/h vychází délka strany rozhledového trojúhelníku 40 metrů pro řidiče vyjíždějícího z pozemku p.č. 75. Z projektové dokumentace je patrné, že její zpracovatel zohlednil pouze rozhledový trojúhelník na vjezdu do okružní křižovatky, přičemž dle názoru žalobce při svých výpočtech (stanovena délka rozhledového trojúhelníku 20,5 m) nepostupoval v souladu s ČSN 73 6102. Tato norma v ustanovení 6.8.6 uvádí, že rozhledové poměry na vjezdu a okružním jízdním pásu jsou důležitým prvkem návrhu pro všechny typy okružních křižovatek a musí vyhovovat požadavkům zvláštního předpisu. Tímto předpisem je TP 135 - Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích. Dle ustanovení 5.4.1 těchto technických podmínek musí mít řidič přijíždějící ke křižovatce rozhled na délku pro zastavení s ohledem na provoz vozidel na okružním jízdním pásu křižovatky, a to tak, aby na okružní křižovatce vnějšího průměru D