5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

57 A 34/2019- 32 - text  č. j. 57 A 34/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci žalobce: M. S., narozený dne … státní příslušnost Ukrajina bytem … zastoupený advokátem Mgr. Josem Brožem sídlem Pod Všemi svatými 288/18, 301 00 Plzeň proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 1. 2019, č. j. MV-18383-4/SO-2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 28. 11. 2017, č. j. OAM-23391-18/DP-2017, jímž byla podle § 45 odst. 1 v návaznosti na § 46 odst. 1 s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále je „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta žádost žalobce o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“). II. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě předně namítal, že správní orgány ve správním řízení postupovaly přepjatě formalisticky a vůbec nevzaly v potaz okolnosti daného případu. Žalobce byl v době podání žádosti společníkem právnické osoby, pro kterou měl udělenu zaměstnaneckou kartu. Skutečnost, že mu skončil pracovní poměr v jedné pozici, neznamená, že nepracoval pro danou právnickou osobu na jiné pozici. Žalobce dále uvedl, že v období od 1. 6. 2016 do 7. 7. 2017 vykonával činnost pro společnost FEDYNA a spol., tedy plnil účel, pro který mu byla zaměstnanecká karta vydána. Následně požádal o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání jako OSVČ. Žalobce měl za to, že skutečnost, že mu byl vydán živnostenský list, na věci nic nemění. Držení živnostenského listu samo o sobě neznamená podnikání a rovněž to neznamená, že žalobce nevykonává činnost pro společnost FEDYNA a spol. V této souvislosti žalobce poukazoval na § 45 odst. 1 zákona o pobytu, podle kterého nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. Zároveň žalobce upozorňoval na to, že správní orgány obou stupňů však opírají své rozhodnutí o § 56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců, tedy o jinou závažnou překážku pobytu cizince na území. Správní orgán tedy sám nepovažoval chování žalobce za neplnění účelu pobytu, ale konstatoval jinou závažnou překážku, kterou však nijak nespecifikuje. Pokud by žalobce neplnil účel pobytu, nebylo by uplatnění § 56 zákona o pobytu cizinců třeba, neboť to řeší samotný § 45 téhož zákona. Správní orgány obou stupňů ovšem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců výslovně odkazují, a tedy musí existovat jiná závažná překážka, která opodstatňuje nevydání povolení. Taková překážka ovšem v napadeném rozhodnutí není uvedena. Žalovaná podle žalobce evidentně nepovažovala jeho chování v rozporu s § 45 zákona o pobytu cizinců, jinak by neodkazovala na jinou závažnou překážku pobytu na území. 3. Dále žalobce poukazoval na listinu, kterou byl údajně ukončen jeho pracovní poměr, neboť tato byla doručena (není zřejmé komu, zda správnímu orgánu či žalobci) až dne 19. 7. 2017, tedy 12 dní po výmazu žalobce jako společníka společnosti FEDYNA a spol. Podle žalobce je s podivem, proč nebyla dodána správnímu orgánu společně s vyjádřením ze dne 27. 2. 2017 a je otázkou, zda nebyla tato listina vyhotovena ex post až poté, co žalobce opustil danou společnost. Žalobce měl tak za to, že byl stále v pracovním vztahu se společností FEDYNA a spol. a to, až do 7. 7. 2017. Dále žalobce odkazoval na znění § 109 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého nesmí společník bez souhlasu ostatních podnikat v předmětu podnikání společnosti. Žalobce nikdy o souhlas nežádal, nikdy nu nebyl udělen, a tedy nikdy nepodnikal v průběhu výkonu činnosti ve společnosti FEDYNA a spol. 4. Žalobce tak měl za to, že správní orgány postupovaly v novém řízení přepjatě formalisticky bez ohledu na délku řízení, specifika případu a zcela bez zjištění skutkového stavu, tedy alespoň ověření skutečností tvrzených žalobcem. S ohledem na výše uvedené žalobce konstatoval, že správní orgány postupovaly nezákonně. 5. Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 6. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná k tvrzení žalobce, že správní orgány postupují přepjatě formalisticky, konstatovala, že uvedenou námitku nepovažuje za relevantní. Dodržování právních předpisů s ohledem na plnění účelu pobytu na území nelze považovat za „přepjatý formalismus“, ale za interpretaci příslušných procesních předpisů dle ustálené judikatury a v souladu se zavedenou správní praxí. Takový postup je obecně v zájmu právní jistoty účastníků řízení, byť v konkrétním případě nemusí být ku prospěchu žalobce. Co se týče námitky žalobce, že skutečnost, že žalobci skončil pracovní poměr na jedné pozici, neznamená, že nepracoval pro danou právnickou osobu na jiné pozici, žalovaná uvedla, že taková možnost by nebyla dle právních předpisů fakticky možná, neboť v rámci vydané zaměstnanecké karty je žalobce povinen vykonávat stejný druh práce, a to na konkrétním pracovním místě a u konkrétního zaměstnavatele. V případě, že by žalobce vykonával pracovní činnost na jiné pracovní pozici, než na kterou mu byla zaměstnanecká karta vydána, postupoval by v rozporu s § 42g odst. 7 zákona o pobytu cizinců, neboť po skončení pracovního poměru nepožádal správní orgán I. stupně v šedesátidenní lhůtě o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty, v tomto případě konkrétně o změnu pracovní pozice. 7. Žalovaná dále nesouhlasila ani s námitkou žalobce, dle které správní orgán I. stupně nespecifikuje, co je v jeho případě myšleno jinou závažnou překážkou na území. Dne 14. 8. 2017 podal žalobce žádost o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu v souladu s § 45 zákona o pobytu cizinců. Zaměstnaneckou kartu měl žalobce vydanou pro zaměstnavatele FEDYNA a spol. (dále jen „zaměstnavatel“), a pouze v době od 1. 6. 2016 do uzavření dohody o skončení pracovního poměru ke dni 15. 1.2017 plnil účel pobytu. Z doloženého výpisu z živnostenského rejstříku je zřejmé, že žalobci vzniklo živnostenské oprávnění dne 7. 2. 2017. Do žádosti byly doloženy i faktury - daňové doklady, ze kterých vyplývá podnikatelská činnost žalobce rovněž od února 2017. Je nesporné, že po skončení pracovněprávního vztahu dohodou ke dni 15. 1.2017 žalobce začal v únoru 2017 podnikat. Po skončení jeho pracovněprávního vztahu si však žádost o nové povolení k dlouhodobému pobytu podal až dne 14. 8. 2017, ačkoliv provozoval podnikatelskou činnost již následující měsíc po skončení pracovněprávního vztahu. Tímto jednal v rozporu se zákonem o pobytu cizinců, neboť nepracoval dlouhodobě dle vydané zaměstnanecké karty a neplnil tak účel povoleného pobytu, v čemž správní orgán I. stupně spatřil jinou závažnou překážku cizince na území a žalovaná tento závěr plně aprobuje. 8. Žalovaná závěrem plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterém se s odvolacími námitkami žalobce, dle svého názoru, dostatečným způsobem vypořádala. 9. Žalovaná navrhovala, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V. Posouzení věci soudem 10. Vzhledem k tomu, že žalovaná souhlasila s rozhodnutím o věci samé bez jednání a žalobce soudu nesdělil ve lhůtě mu k tomu stanovené, že s takovýmto postupem nesouhlasí, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání. 11. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě. VI. Rozhodnutí soudu 12. Žaloba žalobce je nedůvodná. 13. Ze správního spisu zjistil soud následující skutečnosti: Žalobce podal dne 14. 8. 2017 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. K žádosti žalobce přiložil mj. šest faktur, které vystavil svému zákazníkovi v období od 20. 2. do 1. 8. 2017 a svou žádost na OSSZ, v níž výslovně prohlásil, že podniká jako OSVČ od 7. 2. 2017. Žalobce měl povolen dlouhodobý pobyt od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2018 za účelem zaměstnání formou zaměstnanecké karty u zaměstnavatele), přičemž tento pracovní poměr zanikl dohodou ze dne 31. 10. 2016 ke dni 15. 1. 2017 a platnost zaměstnanecké karty žalobce byla zrušena ke dni 28. 10. 2017. Podle výpisu z živnostenského rejstříku vzniklo žalobci živnostenské oprávnění dne 7. 2. 2017