1 As 37/2009 — Nejvyšší správní soud

57 A 158/2018- 116 - text  13 57 A 158/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci žalobce: J. V. zastoupen advokátem JUDr. Karlem Vodičkou, LL.M., sídlem Kyjevská 1228/77, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) E. M. zastoupen advokátem Mgr. Mariem Kotorou, sídlem Malická 1576/11, Plzeň 2) Česká telekomunikační infrastruktura a.s., sídlem Olšanská 2681/6, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č.j. PK-RR/3799/18, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 11. 2018, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2018, č.j. PK-RR/3799/18 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Stod (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 30. 7. 2018, č.j. 2148/18/OV (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo k žádosti osoby zúčastněné na řízení E. M. pod bodem I. výroku vydáno rozhodnutí o umístění stavby „Novostavba skladové haly Ch., L.“ na pozemku parc. č. X, parc. č. X, parc. č. X v katastrálním území L. a pod bobem II. výroku bylo vydáno stavební povolení na stavbu „Novostavba skladové haly Ch., L.“ na pozemku parc. č. X v katastrálním území L. II. Žaloba 2. Žalobce úvodem žaloby uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné, a to z dále uvedených důvodů. Svoji aktivní věcnou legitimaci k podání správní žaloby dovozuje z § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), neboť tvrdí, že byl napadeným rozhodnutím žalovaného zkrácen na svých právech, neboť tímto rozhodnutím byl povolen stavební záměr „Novostavby skladové haly“ na pozemku bezprostředně sousedícím s pozemkem ve vlastnictví žalobce parc. č. X v k.ú. L. Vlastnické právo žalobce je záměrem žadatele E. M. (dále jen „žadatel“) dotčeno v tom směru, že v případě realizace jeho stavebního záměru bude pozemek žalobce zcela znehodnocen, neboť žalobce zamýšlí na svém pozemku realizovat stavbu rodinného domu určenou pro individuální rekreaci. 3. Žalobce dále uvedl, že namítá, že žalovaný i prvoinstanční orgán nesprávně posoudili míru obtěžování žalobce imisemi, a zdůrazňuje, že oba správní orgány zcela pominuly rozdíl mezi ochranou proti imisím budoucím a imisím již nastalým. Žalobce uvádí, že výstavba skladové haly na sousedním pozemku nepochybně zasáhne do jeho vlastnického práva, neboť žalobce bude omezen nejrůznějšími očekávanými imisemi ze sousedního pozemku žadatele, ať už se jedná o hluk, světlo, pohyb personálu žadatele, zápach z nákladních vozů apod. Je sice pravdou, že žalobce dosud svůj záměr výstavby rodinného domu nerealizoval, avšak záměr žadatele limituje možnosti budoucího využití pozemku žalobce. Do vlastnického práva účastníků řízení bude zasaženo především zintenzivněním dopravy, případně i hlukem či jinými emisemi, které budou spojeny s budoucím provozem stavebního záměru žadatele. V tomto ohledu účastník odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, sp.zn. 1 As 16/2008. Účastník dále namítá, že jeho vlastnické právo bude případnou realizací záměru žadatele dotčeno v těchto ohledech: - veřejná dopravní infrastruktura v místě není dimenzována na nákladní dopravu – žalobce tak bude na svém vlastnickém právu dotčen tím, že bude okolí pozemku žalobce devastováno závozy nákladních vozidel, - na pozemku žadatele se zjevně budou pohybovat osoby, které budou skladovou halu obsluhovat, a přesto projektová dokumentace uvádí, že ve skladové hale nebudou žádní zaměstnanci – vlastnické právo žalobce tak bude omezeno imisemi v podobě pohybu a hluku těchto osob a vozidel. 4. Realizací stavby se dle žalobce mohou projevit významné dopady na sousední pozemky, které nebyly v rámci přípravy a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení řešeny nebo zohledněny. Žalobce namítá, že projektová dokumentace neobsahuje žádný základní rozbor souladu stavby s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování. Žalobce má za to, že záměr žadatele není v souladu s cíli a úkoly územního plánování, neboť svým průmyslovým charakterem zcela zjevně vybočuje ze zástavby v obci L., která je typově zástavbou obytnou a vesnickou. Stavba skladové haly a betonového oplocení dle názoru žalobce hyzdí okolní zástavbu a krajinu a degraduje tak možnosti na smysluplné rekreační využití území. Navrhovaný záměr žadatele nesmí tyto stávající hodnoty ohrožovat, či dokonce přímo narušovat. Stavební úřad proto musí v řízení hledat vždy takové řešení (a posléze jej promítnout do rozhodnutí), aby žadatel, jehož záměr splňuje všechna stanovená kritéria pro svoji realizaci, mohl svůj záměr na daném pozemku v požadovaném rozsahu uskutečnit, ale aby jeho realizace zároveň znamenala jen minimální možné dotčení okolí, tj. aby míra zhoršení životního prostředí v území realizace záměru byla nejmenší možná (Malý. S. Stavební zákon. Komentář. 2. aktualizované vydání podle právního stavu k 1. 1. 2013. Praha: Wolters Kluwer). .Žalobce pak upozorňuje na skutečnost, že posouzení druhu navržené stavby v územním řízení je rozhodující skutečný charakter stavby, nikoliv pouhé označení stavby v projektové dokumentaci (podle rozsudku KS v Českých Budějovicích č.j. 10 Ca 21/2002-21). 5. Žalobce dále uvedl, že se domnívá, že ve správním řízení, které předcházelo napadenému rozhodnutí, nebyly dostatečně prověřeny různé účinky plánované stavby mající vliv na tzv. pohodu bydlení (nyní tzv. kvalitu prostředí). Pojmem pohoda bydlení se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 2. 2. 2006, č.j. 2 As 44/2005-116, ve kterém uvedl, že „z objektivistického úhlu pohledu lze „pohodou bydlení“ rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí např. nízkou hladivou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.; pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech“. Jak vyplývá z uvedené definice, pojem pohoda bydlení a tedy i pojem kvalita prostředí zahrnují celou řadu činitelů. Je jednoznačné, že zachování kvality prostředí je jedním z územně technických požadavků stavebního zákona (resp. vyhlášky č. 501/2006 Sb.). Je evidentní, že žalobce poukazoval v průběhu řízení na konkrétní skutečnosti, které na pohodu bydlení mohou mít zásadní vliv. Z citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu současně vyplývá, že se správní orgán má důkladně zabývat všemi relevantními skutečnostmi i z hlediska zajištění pohody bydlení, a to i v případě, pokud stanoviska dotčených orgánů státní správy konstatují dodržení předepsaných limitů. To, že nebyly limity překročeny, ještě nutně nemusí znamenat, že takto zjištěná např. hladina hluku také splňuje požadavek na pohodu bydlení. Pro zabezpečení pohody bydlení je nutné zkoumat intenzitu narušení jednotlivých činitelů a její důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného v napadaném rozhodnutí, že stavba má být umístěna tam, kde je již provozována služba občanům, a to autoservis. Toto tvrzení považuje žalobce za nepřiléhavé. Žalobce uvádí, že v zásadě budou rozdílné dopady včetně imisí z malého místního autoservisu a na druhé straně z komerční skladové haly. Žalobce se tedy domnívá, že napadené rozhodnutí v tomto ohledu vychází z neúplných skutkových zjištění a není dostatečně a přesvědčivě odůvodněno tak, aby se zcela vypořádalo se všemi námitkami žalobce. 6. Žalobce dále uvedl, že v průběhu řízení před správními orgány upozorňoval na skutečnost, že žadatel již v současné době na svém pozemku parkuje s těžkými nákladními i osobními vozidly, z nichž unikají provozní kapaliny, v důsledku čehož dochází jak k poškozování podzemních vod, tak řeky, která je vzdálena cca 100 metrů od pozemku žadatele. Na pozemku žadatele jsou rovněž skladovány nejrůznější odpady, které mohou poškozovat životní prostředí. V tomto ohledu se žalobce domnívá, že bylo nutné vyžádat si aktualizované vyjádření příslušného odboru životního prostředí, neboť stávající stav, kdy