5 Azs 46/2008 — Nejvyšší správní soud

60 Az 13/2021- 68 - text  8 60 Az 13/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: Y. K., nar. xx. xx. xxxx, státní příslušnost Běloruská republika, bytem P. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, IČ 00007064, Odbor azylové a migrační politiky, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě ze dne 26. 3. 2021 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2021, č. j. X o udělení mezinárodní ochrany takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 3. 2021, č.j. X bylo o žádosti žalobce ze dne 4. 12. 2020 rozhodnuto, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu neuděluje. Žalovaný v rozhodnutí konstatoval, že žalobce v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že ve své vlasti vyvíjel činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byl azylově relevantním důvodem pronásledován. Žalovaný nedospěl ani k závěru, že by měl žalobce odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých náboženských názorů, k tomuto žalobce neuvedl žádné skutečnosti. II. Žaloba 2. Žalobce se včasně podanou žalobou ze dne 26. 3. 2021 domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného. Žalobu odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám předcházejícího správního řízení., jež bylo jednostranné a neobjektivní, nedostatečně odůvodněné a byl jím chybně vyložen zákon. Informace použité žalovaným nebyly aktuální, žalovaný měl při rozhodnutí posoudit aktuální informace o zemi původu a zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. Dále uvedl, že další důvody žaloby a skutečnosti svědčící o neobjektivnosti správního orgánu doplní bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30 dnů. Žalobce požádal o nařízení ústního jednání a o ustanovení advokáta. 3. Usnesením č. j. 60 Az 13/2021-26 ze dne 19. 4. 2021 byl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítnut. 4. Usnesením č. j. 60 Az 13/2021-26 ze dne 19. 4. 2021, jež nabylo právní moci dne 26. 4. 2021, byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. O kasační stížnosti žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 127/2021-21 ze dne 18. 6. 2021 tak, že jeho návrh na ustanovení zástupce byl zamítnut stejně tak jako kasační stížnost směřující proti usnesení krajského soudu, jímž byl zamítnut žalobcův návrh na ustanovení bezplatného právního zástupce. 5. Soud následně žalobce v souladu s ust. § 71 odst. 2 s. ř. s. vyzval k upřesnění žalobního bodu, avšak žalobce žalobu ve stanovené lhůtě neupřesnil. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2021 uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a v momentální podobě za formulářovou. Tato v obecné rovině apeluje na dodržování souboru pravidel správního řízení bez jakékoliv konkretizace toho kterého porušení a stejně tak je velmi obecná námitka spočívající v neaktuálnosti podkladů rozhodnutí a není z ní zřejmé, které konkrétní podklady a z jakých důvodů žalobce považuje za neaktuální, a proto se k ní nelze podrobněji vyjádřit, neboť má zato, že je prakticky neprojednatelná a nedůvodná. IV. Posouzení věci soudem 7. Ve věci bylo s ohledem na žádost žalobce nařízeno jednání. 8. Soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů, přičemž se v souladu s čl. 46 odst. 3 směrnice č. 2013/32/EU, o společných řízení pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany zabýval i novými skutečnostmi odpovídajícími stavu v okamžiku svého rozhodování. 9. Ze zaslaného správního spisu vedeného žalovaným v této věci vyplývá, že skutečnosti uvedené v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí odpovídají obsahu spisu. V. Rozhodnutí soudu 10. Žaloba je nedůvodná. 11. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti: 12. Z poskytnutých údajů k žádosti o mezinárodní ochranu a z protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany vyplývá, že žalobce je bezdětný, ženatý, jeho manželka má v ČR dlouhodobý pobyt. Ve vlasti byl naposledy cca před 10 lety, neboť od roku 2012 pracoval dva roky v Rusku, a když nebyla v EU práce, žil s manželkou na Ukrajině, poté cestoval různě po celé Evropě i Rusku, do ČR přicestoval poprvé v roce 2018. Poté přijížděl pravidelně vždy na tři měsíce a z ČR se pokaždé vracel do Polska či na Ukrajinu. Na území ČR vstoupil naposledy dne 7. 9. 2020. V letech 2017 až 2019 měl roční pracovní víza v Polsku,. O udělení mezinárodní ochrany dosud v žádném státě nežádal. Je zdravý, nemá zvláštní potřeby. Jako jediné důvody žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že se nemůže vrátit do vlasti kvůli současné politické situaci a nemá, jak si vyřídit legální pobyt. Je pravoslavného křesťanství, nikdy nebyl politicky aktivní, o politiku se nezajímá. V průběhu pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl, že konkrétní příčinou jeho odchodu z vlasti před deseti lety byly nesváry v rodině, je mu známo, že v Bělorusku nyní nefungují vízová centra, již vyčerpal všechny možnosti legalizace svého pobytu. Žije s manželkou, s níž se seznámil v Rusku, v ČR získala dlouhodobý pobyt. Veškeré jeho obavy z návratu do vlasti jsou spojeny pouze s tím, že by si tam nemohl vyřídit nové vízum či pobyt v ČR. Doposud si legální pobyt v ČR vyřizoval na dobu 90 dní na Ukrajině, obává se však, že by tam zůstal na půl roku, jak se naposledy stalo kvůli koronaviru. V ČR naposledy pracoval asi tři měsíce na základě pracovního víza. V ČR se mu nepodařilo vyřídit dlouhodobý pobyt, volal několikrát za tím účelem i na český konzulát do Běloruska, ale marně. Protože vyčerpal všechny možnosti, nezbylo mu nic jiného, než požádat o azyl, jímž chce legalizovat svůj pobyt v ČR, kde nemá kromě manželky žádné příbuzné. Do Běloruska se vrátit nechce, neboť nemá kam a neví, zda by mu běloruská strana nezakázala vycestování. 13. Žalovaný při rozhodnutí vycházel mj. z Informace OAMP- Politická a lidskoprávní situace, nástin vývoje od roku 2010, vztahy s EU ze dne 15. 5. 2020, která poukazuje na opětovné navázání vztahů Běloruska s EU a USA včetně zrušení sankcí poté, co režim učinil některé pozitivní kroky v oblasti lidských práv s tím, že je mu známa aktuální situace, jež v Bělorusku nastala po sporných a Evropskou unií neuznaných prezidentských volbách v srpnu 2020, jež vyvolaly silnou reakci v běloruské společnosti a tvrdé zásahy proti demonstrantům. Přestože režim proti svým oponentům postupuje plošně a masivně, nelze hovořit o náhodném násilí či pronásledování. Ze zprávy vyplývá, že režim se cíleně zaměřuje na čelní představitele opozice, aktivisty, organizátory protestů i řadové účastníky protestů. Žalovaný však v Bělorusku nebyl asi deset let, neměl tam žádné potíže, do odjezdu z vlasti ani následně se nikterak politicky ani veřejně neangažoval a dle žalovaného neexistuje žádný reálný důvod domnívat se, že by se po jeho návratu tato situace změnila. Žalovaný proto neshledal při návratu žalobce do vlasti odůvodněný strach z pronásledování podle ust. § 12 b) zákona o azylu, přičemž žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a), b) zákona o azylu a azyl neudělil s tím, že žalobce nesplňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu za účelem sloučení rodiny ani nesplňuje důvody pro udělení azylu z humanitárních důvodů podle ust. § 14 zákona o azylu, neboť je zdravou, zletilou, plně svéprávnou osobou, jež je schopna si zajišťovat své životní potřeby vlastní prací. Zároveň žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu a doplňková ochrana proto nebyla udělena. 14. Dalším podkladem žalovaného pro rozhodnutí byla Zpráva Ministerstva vnitra ČR odbor azylové a migrační politiky o dodržování lidských práv v Bělorusku za rok 2019 ze dne 11. 3. 2020, Informace OAMP o bezpečnostní a politické situaci v Bělorusku ze dne 25. 5. 2020, Informace OAMP ze dne 14. 12. 2020 o vývoji po prezidentských volbách z 9. 8. 2020 v Bělorusku, zpráva Ministerstva vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky Bělorusko – Informace č. j. 114082-6/2020 LPTP ze dne 21. 7. 2020 týkající se situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí. 15. Podle ust. § 12 zákona č. 325/1999 Sb. azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v pří