10 Afs 137/2020 — Nejvyšší správní soud

57 Af 8/2023- 66 - text  25 57 Af 8/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: CESKA SIT OPTICS LLC sídlem Rosecrans Street 3802/305, 921 10 San Diego, USA jednající prostřednictvím CESKA SIT OPTICS LLC – organizační složka, IČ 29082391 sídlem Boženy Němcové 120, 344 01 Domažlice zastoupena Mgr. Lukášem Regecem, advokátem sídlem V parku 2316/12, 148 00 Praha 4 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2023, č. j. 14975/23/5300-21441-702127, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. se žalobkyně domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2023, č. j. 14975/23/5300-21441-702127 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Plzeňský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 24. 9. 2018, č. j. 1780950/18/2305-00510-400538 (dále jen „rozhodnutí o registraci“), a toto potvrdil. Rozhodnutím o registraci zaregistroval správce daně žalobkyni k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“ nebo „daň“) zpětně ke dni 15. 10. 2009. Správce daně rozhodnutí o registraci odůvodnil tím, že žalobkyně spolu se zbylými členy sdružení (organizační složky KDYNSKY INTERNET LLC a CESKA SIT LLC) a společností Česká síť s. r. o. (dále jen „společník“) uskutečňují, ve vzájemném konsensu a podléhajíce řízení Ing. J. R., ekonomickou činnost, spočívající v poskytování internetového připojení. Členové sdružení (společnosti) společně uskutečňují plnění s nárokem na odpočet DPH, nárok na odpočet DPH uplatňuje společník, kdy výstupy z uskutečněných plnění mají všichni členové sdružení. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 7. 2019, č. j. 29848/19/5300-21445-708460 (dále jen „první rozhodnutí“), zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o registraci a toto rozhodnutí potvrdil. Žalobu žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl zdejší soud rozsudkem ze dne 14. 4. 2020, č. j. 57 Af 39/2019-51 (dále jen „původní rozsudek“). Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 10. 5. 2022, č. j. 10 Afs 137/2020-69 (dále jen „zrušující rozsudek“), vyhověl kasační stížnosti žalobkyně a zrušil jak původní rozsudek, tak první rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 3. Nejvyšší správní soud přisvědčil žalovanému a zdejšímu soudu (viz body 2 a 16 zrušujícího rozsudku), že činnost žalobkyně a společníka naplňuje podmínku smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy (dále jen „smlouva o sdružení“) ve smyslu § 94 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „zákon o DPH“). Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že daňové orgány by zaregistrovaly žalobkyni k DPH v září 2018 až po marném uplynutí prekluzivní lhůty pro její registraci, pokud prokázaly trvání registračního důvodu pouze do listopadu 2014, neboť v takovém případě by konec tříleté prekluzivní lhůty připadl na listopad 2017. Proto Nejvyšší správní soud zavázal žalovaného, aby zjistil, zda žalobkyně uskutečňovala zdanitelná plnění společně se společníkem alespoň tři roky před registrací. Současně Nejvyšší správní soud přisvědčil žalovanému, že v případě takového trvání registračního důvodu lze žalobkyni zaregistrovat k DPH zpětně ke dni 15. 10. 2009 (viz body 32 až 35 zrušujícího rozsudku). 4. Po zrušení prvního rozhodnutí vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým opětovně zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o registraci a potvrdil jej, neboť dospěl k závěru, že správce daně vydal rozhodnutí o registraci dne 24. 9. 2018 před uplynutím prekluzivní lhůty k registraci žalobkyně k DPH, protože žalobkyně byla členem sdružení až do konce roku 2018, resp. s daňovými dopady dle zákona o DPH do června 2017, a že členové sdružení podnikali společně a ve způsobu jejich podnikání nebyly oproti roku 2013 a 2014 žádné změny (body 35, 38 a 47 napadeného rozhodnutí). Žalovaný opřel popsaný závěr o následující skutková zjištění: a) Společník nakupoval materiál potřebný pro výstavbu, údržbu a provoz sítě a nesl náklady na inzerci. Žalobkyně a zbylí členové sdružení nevykazovali žádný hmotný a nehmotný majetek, ani mzdové náklady. Společník poskytoval žalobkyni a zbylým členům sdružení majetek a služby, bez nichž by nemohli poskytovat služby, neboť společník zajišťoval a hradil nákup konektivity, pronájem objektů k umístění přístupových bodů, reklamní služby, nákup elektřiny, pronájem a provoz kanceláře. Společník nesl veškeré náklady na zajištění sítě nejen pro vlastní zákazníky, ale i pro zákazníky (koncové uživatele) žalobkyně. Část klientů společníka byla v letech 2009 a 2010 převedena bezúplatně na ostatní členy sdružení. Tato zjištění podle žalovaného vyplynula z daňových přiznání společníka k dani z příjmů právnických osob za rok 2015 až 2018, kdy společník vykázal hmotný a nehmotný majetek ke dni 31. 12. 2015 ve výši 2 905 000 Kč, ke dni 31. 12. 2016 ve výši 3 362 000 Kč, ke dni 31. 12. 2017 ve výši 3 755 000 Kč a ke dni 31. 12. 2018 ve výši 3 963 000 Kč, a z daňových přiznáních k dani z příjmů právnických osob žalobkyně a zbylých členů sdružení (viz body 36 a 37 napadeného rozhodnutí). b) Žalobkyně a zbylí členové sdružení při poskytování služby internetu využívali k přenosu dat přístupové body a zařízení pro přenos dat společníka. Zákazníci se připojovali v roce 2015 a 2016 prostřednictvím stejného přístupového bodu přes různé adresy vnitřní sítě do jedné veřejné adresy poskytnuté společností TaNET WEST s. r. o. (dále jen „TANET“) - zákazníci používali stejného doménového správce „cust.tanet.cz/46.167.203.25“/ doména: „tanet.cz“. Přitom TANET napřímo spolupracovala pouze se společníkem, jemuž fakturovala plnění v podobě pronájmu datové sítě. Tato zjištění podle žalovaného vyplynula z e-mailové komunikace z roku 2016 a z protokolů o místních šetřeních z roku 2015. Z místních šetření u koncových uživatelů všech členů sdružení v roce 2018 bylo zjištěno, že zákazníci všech členů sdružení používají k připojení do internetu totožný přístupový kód. Přitom ani v tomto období žalobkyně a zbylí členové sdružení nevykazovali ani majetek, ani mzdové náklady a společník nesl náklady na zajištění sítě (viz bod 37 napadeného rozhodnutí). c) Žalobkyně společně se zbylými členy sdružení a společníkem poskytovali průběžně zdanitelná plnění mj. v období od března 2013 do 30. 6. 2017. CESKA SIT LLC kontinuálně od roku 2010 do 9. 12. 2015 poskytovala internetové připojení obci Draženov. Žalobkyně kontinuálně od 19. 3. 2013 do 30. 6. 2017 poskytovala internetové připojení obci Mutěnín. KDYNSKY INTERNET LLC kontinuálně od roku 2010 do 10. 12. 2015 poskytoval internetové připojení Farnímu sboru českobratrské církve evangelické. Toto skutkové zjištění žalovaný dovodil ze smlouvy o poskytování služeb přístupu do sítě internet uzavřenou CESKA SIT LLC a Obecním úřadem Draženov v roce 2010, z místního šetření dne 9. 12. 2015, z daňových dokladů CESKA SIT LLC pro obec Draženov ze dne 26. 8. 2013, 26. 6. 2015, 26. 9. 2015, 26. 8. 2015, 26. 11. 2015 a 26. 10. 2015, dále ze smlouvy o poskytování služeb přístupu do sítě internetu uzavřenou mezi žalobkyní a obcí Mutěnín, včetně dodatku č. 1/2015 ze dne 15. 7. 2013 a žádosti o připojení k internetu ze dne 19. 3. 2013, dále z faktur vydaných žalobkyní pro obec Mutěnín, dále z místního šetření dne 10. 12. 2015 u Farního sboru českobratrské církve evangelické a z jejich smlouvy o poskytování služeb přístupu do sítě internet uzavřené v roce 2010 se zbylým členem sdružení KDYNSKY INTERNET LLC (viz body 38 a 47 napadeného rozhodnutí). 5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalovaný vyjádřil i k důkazním prostředkům předloženým žalobkyní, jimiž prokazovala samostatné podnikání jednotlivých členů sdružení, následovně (viz body 39 až 46 napadeného rozhodnutí): a) Daňové doklady vystavené advokátem za právní služby poskytnuté žalobkyni a zbylým členům sdružení většinově neprokazují, co bylo předmětem právních služeb, kdy u části z nich mělo jít o uplatnění pohledávek od koncových odběratelů. Podle žalovaného skutečnost, že každý z členů sdružení v omezené míře provádí správu svých činností, nemůže mít v kontextu komplexních zjištění na závěry daňových orgánů vliv. b) Daňové doklady vystavené účetním za vedení účetnictví a zpracovávání účetních závěrek žalobkyně a zbylých členů sdružení nesvědčí o samostatnosti podnikání jednotlivých členů sdružení, neboť i subjekty podnikající v rámci sdružení musí vést účetnictví a náklady na jeho vedení jsou jejich provozními náklady. c) Pachtovní smlouvy uzavřené členy sdružení s Ing. J. R. o dočasném užívání míst a pronájem zařízení pro poskytování internetu v tuzemském sídle všec