17 Ad 23/2024 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 23/2024- 55 - text  7 17 Ad 23/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: R. B., nar. X, bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12.9.2024, č.j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. čj. Xa, kterým žalovaná odňala účastnici řízení od 6. 6. 2024 invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zdp"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS") ze dne 23. 4. 2024 již žalobkyně není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že v listopadu 2023 jsem požádala o změnu výše invalidního důchodu poskytovaného pro invaliditu prvního stupně z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V posudku o invaliditě ze dne 27. 2. 2024, zn. LPS/2024/235-PM_CSSZ, Institut posuzování zdravotního stavu stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 35 % a žalovaná žádost žalobkyně zamítla s tím, že nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky. V posudku o invaliditě ze dne 23. 4. 2024, zn. LPS/2024/779-NR-STC_CSSZ, Institut posuzování zdravotního stavu stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Rozhodnutím ze dne 15. 5. 2024/sul, č.j. Xa, mi Česká správa sociálního zabezpečení podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 6. 6. 2024 invalidní důchod odňala. V posudku o invaliditě ze dne 10. 9. 2024, zn. LPS/2024/1928-NR-STC_CSSZ, Institut posuzování zdravotního stavu stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 %. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu potvrdila. Žalobkyně v žalobě namítala zejména, že uvedené posudky o invaliditě docházejí k rozdílnému posudkovému závěru: 3. V posudku o invaliditě ze dne 27. 2. 2024, zn. LPS/2024/235-PM_CSSZ, posuzující lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu došla k tomu, že: „Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNSZ), jehož rozhodující příčinou je úzkostná porucha u predisponované osobnosti v komorbiditě s klaustrofobií a migrenózní cefalgií. … Funkčně jde nadále o středně těžké postižení a posuzovaná je invalidní nadále v I. stupni invalidity. Z toho byl učiněn posudkový závěr, že Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Ve Výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti je shrnuto, že [Posuzovaná] je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde nadále o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %.“ 4. V posudku o invaliditě ze dne 10. 9. 2024, zn. LPS/2024/1928-NR-STC_CSSZ, posuzující lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu [lékař námitkového řízení] došla k tomu, že: „U posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNZS). Rozhodující příčinou DNZS je psychiatrické onemocnění - úzkostná porucha u predisponované osobnosti v komorbiditě s klaustrofobií a migrenozní cefalgií. Po zhodnocení všech doložených podkladů stav odpovídá posudkového hlediska lehkému funkčnímu postižení. … Míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly V (Duševní poruchy, poruchy chování), položka 5b, kde jsou uvedeny neurotické poruchy, lehké postižení, narušení sociálních kontaktů a vazeb, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. … Míra poklesu pracovní schopnosti je dána v rozmezí 15-20%, zvolena horní hranice 20%, pro celkový zdravotní stav se zohledněním kvalifikace, neodpovídá invaliditě žádného stupně. … Objektivně doložená tíže psychického onemocnění rozsahem naplňuje kritéria funkčně lehkého nikoliv středně těžkého nebo těžkému funkčního postižení dle platné legislativy. V posudkovém závěru je shrnuto, že Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že nebyly zdokladovány skutečnosti indikující invalidizaci ve smyslu zákonné úpravy, a to navzdory možně odlišné klasifikaci dominantního postižení žalobkyně (srov. v posudku alternativně uvažovanou poruchu čichu a migrénové bolesti hlavy). Shledanou rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na úrovni funkčního postižení lehkého přitom posudková lékařka jednoznačně osvětlila, přítomnost komorbidit současně zdůraznila volbou horní hranice rozpětí určené položky. Ve prospěch nárokované taxace očividně nehovořil žádný objektivní podklad. S ohledem na to navrhuje žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení.“ 5. Dále žalobkyně namítala, že posouzení zdravotního stavu proběhlo v její nepřítomnosti. Žalobkyně poukázala na čl. 3 Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů ze dne 7. 7. 2016 č. 12/2016, podle něhož Posudkový orgán zváží, zda je potřebné v konkrétním případě přizvat posuzovanou osobu k jednání. Projevu vůle osoby o přítomnost při jednání je nezbytné vyhovět (bod 11). Podle čl. 3 Metodického pokynu ředitelky odboru lékařské posudkové služby ze dne 17. 2. 2021, č. 3/2021, je na zvážení lékaře LPS, zda je přítomnost posuzovaného na jednání nezbytná, vždy s ohledem na konkrétní případ. Posoudit v nepřítomnosti lze za předpokladu, že je doložená dokumentace k posouzení dostačující, přesvědčivá a nejsou v ní rozpory (bod 3). Jednání na oddělení LPS OSSZ se provede v přítomnosti posuzovaného v případech, kdy to posuzovaný vyžaduje, nebo pokud je jeho přítomnost nezbytná z důvodu nutnosti provést vlastní vyšetření … (bod 4). Podle žalobkyně v daném případě pro jednání v její přítomnosti byly dva legitimní důvody: její projev vůle a zásadní rozpory v dokumentaci, kdy posudek o invaliditě ze dne 27. 2. 2024 invaliditu přiznává, kdežto posudky o invaliditě ze dne 23. 4. 2024 a ze dne 10. 9. 2024 invaliditu odnímají. 6. Žalobkyně v žalobě také namítala, že v rozporu čl. 3 výše zmíněné Instrukce a s čl. 3 zmíněného Metodického pokynu v posudku o invaliditě ze dne 10. 9. 2024, zn. LPS/2024/1928-NR-STC_CSSZ, nebyla její tvrzení a podrobně popsané psychické obtíže vypořádány. 7. Podle žalobkyně v rozporu čl. 7 výše zmíněné Instrukce a s čl. 6 zmíněného Metodického pokynu v posudcích o invaliditě ze dne 23. 4. 2024 a ze dne 10. 9. 2024 se posuzující lékařky nijak nevypořádaly s obsahem příznivého posudku o invaliditě ze dne 27. 2. 2024 a neodůvodnily, kdy a k jakým posudkově významným změnám došlo. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je psychiatrické onemocnění – úzkostná porucha u predisponované osobnosti v komorbiditě s klaustrofobií a migrenózní cefalgií. V daném případě jde především o rozlišení mezi lehkým postižením podle položky č. 5b, které je vymezeno jako „narušení sociálních kontaktů a vazeb, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi“, a středně těžkým funkčním postižením podle položky č. 5c, které je vymezeno jako „značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen“. Jelikož z posudcích o invaliditě ze dne 23. 4. 2024 a ze dne 10. 9. 2024 není dostatečně patrno, jak byly v daném případě aplikovány stanovené posudkové zásady a hlediska (např. požadavek zhodnotit typ, rozsah a tíži psychických příznaků, trvání poruchy stejně jako somatických příznaků, které však nejsou provázeny organickým korelátem), bylo tu porušeno podle žalobkyně ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. V souladu s požadavky právních a vnitřních předpisů a ustálenou praxí správních soudů měl být v přezkoumávané věci nejprve blíže vymezen obsah pojmů „lehké postižení“ podle položky č. 5b a „středně těžké funkční postižení“ po