17 Ad 32/2024 – Krajský soud v Plzni

ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2025:17.Ad.32.2024.53
Datum: 2025-06-02
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 10. 6. 2024, jímž zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále…
17 Ad 32/2024- 53 - text  7 17 Ad 32/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: K. H. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.10.2024 č.j. X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 10. 6. 2024, jímž zamítla žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp"), a s přihlédnutím k článkům 6 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 16. 5. 2024 invalidita účastnice řízení vznikla dne 26. 3. 2024. Účastnice řízení však nesplnila podmínku získání potřebné doby pojištění. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dle jejího názoru její zdravotní postižení odpovídá invaliditě II. až III. stupně a byl v řízení o námitkách chybně posouzen. Došlo ke zhoršení zdravotního stavu a k námitkám byly doloženy nové lékařské zprávy. Povinnou školní docházku ukončila 2005, poté nastoupila na střední zdravotnickou školu v Plzni. Už v té době měla velké potíže se zády a také závažné psychické potíže, které jí nedovolili studium dokončit a školu opustila v roce 2008. Ve stejném roce odjela do Irska, podařilo se jí pracovat jeden rok. Po návratu byla na rodičovské dovolené až do roku 2013. Po rodičovské dovolené zkoušela práci v Nýřanech ve společnosti DHL, poté ještě v Chotěšově u firmy MD Elektronik. Zdravotní stav se stále zhoršoval a později mohla pracovat jen nárazově, brigádně, vše jen na dohodu o provedení práce. V současné době nepracuje a je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, dlouhodobě však s potvrzením o pracovní neschopnosti - od roku 2023. V prvním ročníku střední školy užívala injekce na potlačení bolestí zad, navštěvovala neurologická vyšetření, začala docházet k MUDr. K. na polikliniku Doubravka, rehabilitace, fyziologická cvičení, bolesti neustávaly, naopak dlouhodobě nepříznivý fyzický stav vedl k výraznému zhoršení psychiky, školu pro bolesti zad a deprese nedokončila. Zaměřila se hlavně na léčbu fyzických bolestí a k léčbě psychických obtíží se dostala až v roce 2016. Docházela tehdy na Denisovo nábřeží k MUDr. V. V té době navíc začala být inkontinentní a začala se léčit na urolo -gynekologii ve FN Lochotín. Již více než 15 let dochází na injekce proti bolesti a na uvolnění svalů, v současné době dochází do centra bolesti Karim na Lochotíně. Nepřestávající bolesti zad a inkontinence postupně vedly ke zhoršení psychického stavu a depresím. Léčila se u MUDr. B. a nyní jsem v péči MUDr. S. Z. v CDZ v Plzni. 3. V průběhu soudního řízení žalobkyně předložila lékařskou zprávu ze dne 31. 3. 2025 Fakultní nemocnice Plzeň, Klinika anestezie resuscitace a intenzivní medicíny, MUDr. I. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že aniž by žalovaná hodlala snad sebeméně zlehčovat obtíže žalobkyně, je třeba zde předeslat a zdůraznit, že „pouhá" manifestace onemocnění v minulosti, potažmo prvotní kontakty s odbornou pomocí, neznamenají eo ipso invalidizaci ve smyslu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. I za situace skutečností náležitě objektivizovaných nutno vždy vážit, zda tyto v konkrétním případě významnějším způsobem ovlivňují zkoumaný potenciál. Nejde tak o jakýsi prostý matematický výčet a součet. Funkční deficit (v intenzitě indikující invalidizaci ve smyslu zákonné úpravy) musí být pak patřičně zdokumentován, k čemuž ovšem nepřispěly ani recentní medicínské zprávy. Odlišné představy o adekvátní taxaci prožívaných útrap samy o sobě pro vznik předmětného nároku přirozeně nestačí. Posudková lékařka na konto opravného prostředku zároveň osvětlila, že dokladovaná omezení, tj. včetně posudkově relevantních komorbidit, proponovanou závažnost (a tudíž ani předpoklad odchylného zatřídění) - právě na pozadí shromážděných listin - nezakládají. Pro kvalifikaci dominantního postižení coby středně těžkého, těžkého či velmi těžkého (v rozsahu přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity) musela by být bezvýjimečně naplněna tam předepsaná kritéria. V posudku ze 7. října 2024 zmíněné předchozí posudkové nadhodnocení reprezentuje přitom bezesporu aprobovanou okolnost svědčící pro změnu či zánik invalidity prve uznané (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. července 2003, čj. 4 Ads 19/2003 - 48). Panující názorová pluralita samozřejmě bez dalšího nečiní rozhodnutí odvolacího orgánu nezákonným. Žalovaná má za dostatečně prokázané, že objektivizovaný funkční deficit nedosahoval úrovně invalidity. 5. Žalobu soud neshledal důvodnou. 6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. 10. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV CR v Plzně ze dne 3. 4. 2025, podle něhož: 11. Posudková komise MPSV nejprve zhodnotila předchozí řízení: Dne 16.5.2024 byl posouzen zdravotní stav při zjišťovacím řízení na základě vlastní žádosti občana o invalidní důchod IPZS Plzeň- město v nepřítomnosti posuzované. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl uznána smíšená úzkostná a depresivní porucha, sociální fobická symptomatika, abusus THC v anamnéze /pervitin sniffing/. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. 12. Dne 7.10.2024 byl posouzen zdravotní stav v řízení o námitkách proti rozhodnutí ČSSZ na oddělení pro námitkové a odvolací řízení LPS V., v nepřítomnosti posuzované. Invalidita byla oduznána. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. 13. Podle posudkové komise MPSV je posuzovaná v péči psychiatrické ambulance dle dokumentace lucidní, orientovaná, oční kontakt udrží, slovní kontakt navazuje spontánně, forie pokleslá, dlouhodobě nevýkonná, bez energie, hedonie snížena, emočně kolísá, tendence k afektivní a emoční nestabilit, v zátěži úzkostné dekompenzace s tenzí, spánek narušený pro bolesti, zhoršená iniciace a brzké vstávání, poruchy vnímání neguje, neexploruji a

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)