17 Az 4/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Az 4/2025- 70 - text  14 17 Az 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: M. M. zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíkům z. s., se sídlem Poděbradská 173/15, Praha 190 00 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky Praha, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2024, č. j. OAM- 254/ZA-ZA11-P15-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3.12.2024, č.j. OAM-254/ZA-ZA11-P15-2023 se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému tlumočníkovi Mgr. Andreji Artemovi, Ph.D. se přiznává odměna ve výši 1.500,-Kč, která bude vyplacena z účtu soudu do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 3. 12. 2024 č. j. OAM-254/ZA-ZA11-P15-2023, žalovaný rozhodl tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje. II. Žaloba 2. Žalobce v žalobě namítal, že byl vystaven pronásledování, když byl dne 27.2.2022 zadržen policí a následně vyslýchán, přičemž popisoval, že během zadržení byl vystaven i fyzickému násilí. V případě žalobce tak lze uvažovat o naplnění důvodů pro udělení azylu ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, neboť již byl vystaven pronásledování za uplatňování politických práv a svobod. Zároveň lze alternativně uvažovat i o naplnění důvodů pro udělení azylu ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť se žalobce obává zejména dalšího pronásledování do budoucna (v podobě nespravedlivého uvěznění za odpor proti válce na Ukrajině), přičemž odůvodněný strach směřující do budoucna pro zastávání určitých politických názorů je podstatou ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný podle žalobce v napadeném rozhodnutí vyhodnocuje obavu žalobce z uvěznění z důvodu trestního stíhání, které je proti němu vedeno v souvislosti s jeho individuálním protestem na Rudém náměstí v Moskvě dne 27.2.2022, jako neopodstatněnou. Svůj závěr zakládá zejména na skutečnosti, že žalobce prozatím nebyl obviněn a nebylo proti němu tedy oficiálně zahájeno trestní stíhání, ale nijak se nevěnuje možnosti, zda k obvinění a případnému následnému uvěznění, nemůže dojít v budoucnu, v případě návratu žalobce do Ruska. V případě posuzování naplnění podmínek pro udělení azylu dle § 12 písm. b) nebo pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu, tak žadatel nemusel být v minulosti pronásledování vystaven, ale musí být naplněna přiměřená pravděpodobnost, že se tak stane v budoucnu. Žalovaný zároveň v napadeném rozhodnutí zpochybňuje, že žalobce na Rudém náměstí skutečně protestoval, když tuto akci v napadeném rozhodnutí setrvale označuje za „údajný protest". Žalovaný zde tak přehlíží žalobcem poskytnuté důkazní materiály, konkrétně protokol Jižního administrativního okruhu č. 0810248 a předvolání k výslechu na den 8.12.2022. Žalobce nerozporuje, že v momentě jeho odjezdu z Ruska byl v rámci trestního řízení veden prozatím jako podezřelý, z Ruska odjel právě však z důvodu hrozícího obvinění. Předvolání k výslechům v květnu a září 2022 totiž obdržel pouze telefonicky, předvolání k výslechu v prosinci 2022 mu však už bylo doručeno písemně, což v žalobci vzbudilo obavu, že by mohlo dojít právě k obvinění a s ním spojenému vzetí do vazby. Pokud by žalobce v Rusku vyčkával až do okamžiku vznesení obvinění, nemusel by se už z Ruska dostat. Pokud by během prosincového výslechu mělo dojít právě ke vznesení obvinění a vzetí do vazby, bylo by poměrně neúčelné na to podezřelého předem upozorňovat v předvolání, jak naznačuje žalovaný, že se patrně mělo stát. 3. Na absenci relevantních podkladů k postihům za protest proti válce na Ukrajině žalobcova právní zástupkyně upozorňovala už ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 16.7.2024. Právní zástupkyně zároveň žalovanému dne 9.5.2024 zaslala písemné vyjádření, v němž se právě otázce trestního postihu osob vyjadřující nesouhlas s válkou na Ukrajině věnuje. Ač žalovaný v napadeném rozhodnutí opět deklaroval, že toto vyjádření zahrnul mezi podklady pro vydání rozhodnutí, nijak z informací obsažených ve vyjádření nečerpal. Právní zástupkyně ve vyjádření upozorňovala zejména na článek 207.3 ruského trestního zákoníku, jenž zavádí přísné tresty za veřejné šíření vědomě nepravdivých informací o použití ruských ozbrojených sil, přičemž dle vyjádření organizace Amnesty International „zákon neobsahuje definici toho, co se rozumí "vědomě nepravdivými informacemi" a neobsahuje žádná kritéria pro její posouzení. Ruská masmédia a cenzurní úřad Roskomnadzor vydaly prohlášení, podle něhož jsou všechna média povinna používat pouze informace získané z oficiálních zdrojů. Proto se má za to, že jakákoli zveřejněné informace, které nepocházejí z oficiálních zdrojů nebo které jsou v rozporu s oficiálními informacemi šířené ruskými úřady, budou považovány za "nepravdivé“. Článek 280.3 stanoví trestněprávní odpovědnost za veřejné akce zaměřené na diskreditaci použití ruských ozbrojených sil a dle vyjádření Amnesty International (Veřejné prohlášení Amnesty International z 14.3.2022: Russian Federation: End censorship on voices against the war, dostupné z: https://www.ecoi.net/en/file/local/2069461/EUR4653452022ENGLISH.pdf) „není vysvětleno, co by mohlo představovat "diskreditaci", a vágní formulace článku by mohla vést k politicky motivovanému stíhání. Zákon výslovně zakazuje nošení "veřejných výzev proti použití ozbrojených sil Ruské federace". Zpráva Rady pro lidská práva OSN pak podrobněji rozvádí aktualizaci článku 280.3 trestního zákoníku tak, že lidé byli shledáni vinnými za vystavování protiválečných nebo proukrajinských nápisů. „Široká, vágní a nepřesná formulace článku 207.3 trestního zákoníku (rozšiřujícího působnost již existující ruské legislativy týkající se "falešných zpráv") má za následek, že mnozí odpůrci války na Ukrajině byli svévolně zadrženi a dostali nepřiměřené tresty odnětí svobody za legitimní výkon jejich práva na svobodu projevu (Zpráva Rady pro lidská práva OSN - Zpráva zvláštní zpravodajky o dodržování lidských práv v Ruské federaci, Mariany Katzarové (dále jen „Zpráva Rady pro lidská práva OSN") z 15.9.2023, dostupné na (https://documents.un.org/doc/undoc/gen/g23/188/86/pdf/g2318886.pdf?token=Umwz45go2oN3utBdtt&fe=true). Publikace ACCORD (Článek časopisu Time: 'Surprisingly, I'm Quite Optimistic.' Navalny's Chief of Staff on What War In Ukraine Mens For Russia, 30.3.2022, dostupné z: https://time.com/6162889/navalny-ukraine-russia-leonid-volkov/) shrnuje zpřísnění postihů za jakékoliv projevy proti válce na Ukrajině: „Pokud půjdete protestovat,. riskujete vězení, skutečné vězení, na tři nebo pět let“. 4. Z uvedených podkladů vyplývá podle žalobce, že ruská trestní legislativa obsahuje ustanovení, která specificky postihují jakékoliv protiválečné protesty a žalobci tak při návratu do Ruska reálně hrozí odsouzení za jeho pokojný projev nesouhlasu s válkou na Ukrajině. V případě žalobce je tak dána přiměřená pravděpodobnost, že v jeho případě k trestnímu stíhání a následnému uvěznění dojde, což žalobce vyvozuje ze své individuální zkušenosti, kdy již jakožto podezřelý figuroval v trestním řízení, které proti němu bylo zahájeno v den jeho zadržení. Takové trestní stíhání by už ze své podstaty bylo nespravedlivým, neboť žalobce pouze uplatňoval své legitimní právo na svobodu projevu. Otázce postihu protiválečných protestů se však žalovaný v napadeném rozhodnutí odmítá věnovat, ač jde o podstatný aspekt vyhodnocování žalobcovy žádosti o mezinárodní ochranu. Přitom i Informace OAMP z 31.10.2023- Ruská federace: Bezpečnostní a politická situace v zemi, již žalovaný uvádí jako podklad pro vydání rozhodnutí, v sekci Mučení, trest smrti uvádí: „V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, viz níže, došlo k řadě protestů napříč zemí a současně k přijetí nového legislativního rámce pro potlačení protestů. ruské úřady využívaly i nové legislativní nástroje pro potlačení případných protestů a protirežimního jednání, kupříkladu kriminalizovaly šíření informací o ruské invazi, které se odlišovaly od oficiálního režimního narativu tzv. speciální vojenské operace. Například nová kriminalizace šíření lží o ruských ozbrojených složkách umožňuje udělit trest odnětí svobody až na 15 let." 5. Žalobce v žalobě poukázal na str. 13 napadeného rozhodnutí, kde žalovaný odůvodňuje to, že si neopatřil žádné doplňující informace o situaci v zemi původu, jak ho v průběhu správního řízení žádala právní zástupkyně žalobce, „nehospodárností takového postupu". Žalovaný se této zásady přidržel zjevně na úkor jiné zásady, a sice materiální pravdy, tedy povinností zjistit skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaný tak podle žalobce v napadeném rozhodnutí zcela o