33 Ad 53/2024 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 53/2024- 45 - text  5 33 Ad 53/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: P. J. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 4. 11. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 10. 2024 č.j. X. o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 16. 8. 2024 č.j. X. byl žalobci na podkladě posudku o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) odňat invalidní důchod s odůvodněním, že žalobce již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 22. 10. 2024 č.j. X., kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že žalobce není dle nového posudku o invaliditě vypracovaného lékařkou IPZS námitkového řízení dne 18. 10. 2024 invalidní dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu třetího stupně ani o invaliditu druhého stupně, ani o invaliditu prvního stupně, míra poklesu jeho pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV (postižení močové a pohlavní soustavy), oddílu A (postižení močové soustavy), položce 7b (transplantace ledviny, stav po transplantaci ledviny při dobré stabilizaci renálních funkcí a bez výskytu komplikací) přílohy k vyhlášce MPSSV č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje procentní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 -20 %. Žalobce je dále léčen pro hypertenzi, hypotyreózu, v anamnéze gastroezofageální refluxní onemocnění s ezofagitidou, divertikulární nemoc tlustého střeva, stav po polypektomii v sigmoideu. Lékařka IPZS NŘ stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce 20 %, přičemž vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 % bodů a celkově tak činí 30 %. Invalidita žalobce zanikla dne 14. 8. 2024, tj. dnem prvoinstančního jednání IPZS, k odnětí invalidního důchodu došlo až dne 14. 9. 2024. V průběhu námitkového řízení byly doloženy nové lékařské zprávy, jež však nedokladují nové posudkově rozhodné skutečnosti a neměly tak vliv na změnu posudkového hodnocení do data vydání napadeného rozhodnutí, ani k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 4. 11. 2024 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované. Žalobu odůvodnil tím, že s rozhodnutím nesouhlasí, neboť má zato, že splňuje podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jeho zdravotní stav byl chybně posouzen i v řízení o podaných námitkách. Je po transplantaci kadaverózní ledviny pro chronické selhání solitární ledviny ve 4. stadiu, trpí hypertenzí a diabetem mellitus 2. typu, má problém s chůzí z důvodu polyneuropatie dolních končetin, má sníženou imunitu v důsledku užívání léků, jež užívá po transplantaci. Není schopen pracovat na plný úvazek, často je hodně vyčerpán, a proto žádá o uznání invalidního důchodu alespoň pro invaliditu prvního či druhého stupně. Navrhl proto, aby byl jeho zdravotní stav znovu posouzen a napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná dne 15. 11. 2024 ve svém vyjádření k žalobě navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. Současně žalovaná uvedla, že pro účely zjištění, zda k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal zdravotní stav žalobce některému ze tří stupňů invalidity dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se vychází ze zdravotnické dokumentace soustředěné právě k tomuto datu. Za současného stavu žalovaná soudu navrhla, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci soudem 5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Soud ve věci rozhodl s ohledem na stanovisko žalobce při ústním jednání, k němuž se však žalobce bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti V. Rozhodnutí soudu 8. Žaloba není důvodná. 9. K námitce žalobce, že jeho zdravotní stav nebyl dostatečně posouzen a jeho pracovní schopnost nebyla správně hodnocena, není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v této věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem, a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. 10. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 11. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 12. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – pracoviště v Plzni vypracovala posudek, který byl vypracován po jednání konaném dne 30. 1. 2025 za účasti odborných lékařů z oboru interního lékařství, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, stav po transplantaci kadaverózní ledviny od zemřelého dárce při pokročilé chronické renální insuficienci IV. stadia v rámci chronické glomerulonefritidy s negativní imunologií, se současnou spoluúčastí afunkční svraštělé ledviny neurčen. typu. Dané postižení bylo hodnoceno dle kapitoly XIV, oddílu A, položky 7 b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. – stavy po transplantaci ledviny při dobré stabilizaci renálních funkcí a bez výskytu komplikací. Míra poklesu pracovní schopnosti odpovídající uvedené položce a oddílu kapitoly XIV je stanovena v rozpětí 10–20 %. Při zohlednění dělnické profese stanovila posudková komise ztrátu PS v horní hranici citovaného procentního pásma, tj. ve výši 20 %. Další zdravotní postižení – polékový diabetes mellitus, polyneuropatie DKK, zohledňuje desetiprocentní navýšení, čímž vyhodnotila celkovou míru poklesu pracovní schopnosti shodně s OSSZ i námitkovým řízením ve výši 30 %. 13. Podle § 39 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a jestliže poklesla o nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním