33 Az 13/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Az 13/2025- 29 - text  8 33 Az 13/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: B. A. zastoupený: Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem, se sídlem Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 27. 5. 2025 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2025, č. j. OAM-475/ZA-ZA11-ZA19-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 5. 5. 2025, č. j. OAM-475/ZA-ZA11-ZA19-2025 rozhodl žalovaný o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu ze dne 24. 4. 2025 tak, že je nepřípustná dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil dle § 25 písm. i) téhož zákona. II. Žaloba 2. Na úvod žaloby vytýkal žalobce žalovanému neposouzení důvodů jeho žádosti, kdy žádost žalobce žalovaný toliko označil za nepřípustnou a řízení o ní zastavil. Za zásadní pochybení označil žalobce rozhodnutí ve věci, aniž by žalovaný řádně zjistil skutkový stav věci, když s žalobcem neprovedl ani řádný pohovor k důvodům nově podané žádosti, a vystačil si tak téměř výhradně s údaji, které žalobce uvedl v řízení o žádosti předcházející, které bagatelizoval a současně zcela pominul, ačkoli se jedná o skutečnosti, jež mohou vést k důvodnosti obav žalobce, a tedy důvodnosti jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Tento nedostatek spatřoval žalobce nejvýznamněji v té souvislosti, že žalovaný zcela rezignoval na zjišťování žalobcova rodinného života na území ČR. Žalobce je manželem občanky EU, se kterou žije ve společné domácnosti. Dle názoru žalobce mu nelze vyčítat, že nebyl schopen v prvním řízení svá tvrzení důkazně podložit, když není schopen jakékoli důkazy opatřit za situace, kdy se téměř nemá na koho v Ázerbájdžánu obrátit. Dále žalobce poukázal na to, že i z dokumentů lidskoprávních organizací vyplývá, že dodržování lidských práv v zemi původu žalobce je velmi mizivé, a současně zneužívání zákona ze strany orgánů státu je naopak velmi rozšířené. Je tak zjevné, že žalobce může být skutečně ohrožen vážným nebezpečím, jemuž nebude moci čelit využitím běžné ochrany, již zákon obecně umožňuje. Z obsahu spisového materiálu, jakož i ze samotného rozhodnutí vyplývá, že správní orgán k žádosti žalobce přistoupil zcela paušálně, vůbec se nesnažil zjistit skutkový stav a nepřihlédnul k tomu, že žalobce na území ČR v mezidobý uzavřel sňatek s občankou ČR. Žalobce dále spatřoval ve své osobní situaci, kdy má na území ČR silné rodinné vazby, možnost zvážit uložení humanitárního azylu, což žalovaný ve svém rozhodnutí zcela opominul vypořádat. V této souvislosti poté žalobce citoval některá rozhodnutí soudů týkající se ochrany rodinných vazeb cizinců na území ČR. V tomto směru poté považoval žalobce rozhodnutí žalovaného za nepřezkoumatelné. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě dne 2. 6. 2025 žalovaný nesouhlasil s obsahem žalobních námitek, napadené rozhodnutí považoval za zákonné a netrpící vytýkanými vadami. Dále žalovaný konstatoval, že provedl srovnání nyní uváděných důvodů opakované žádosti žalobce s jeho tvrzeními v předchozím řízení. Nedospěl však k závěru, že by žalobce deklaroval v opakované žádosti skutečnosti označitelné jako nové ve smyslu příslušných ustanovení. Nepoukazoval na žádnou podstatnou změnu okolností případu a žalovaný neshledal nové skutečnosti či okolnosti, jež by činily důvodným předpoklad, že by byl vystaven pronásledování či hrozbě vážné újmy. K žalobním bodům žalovaný uvedl, že námitky žalobce jsou zcela irelevantní. Žalobce jako důvod opakované žádosti uvedl jen a pouze obavy z návratu, kvůli incidentu v restauraci. Až v žalobním řízení je nově namítán sňatek s občanem EU, jenž byl uzavřen v únoru 2025, kdy si ani žalobce nepamatuje, kdy přesně je jeho manželka narozena a žaloba dedukuje hloubku vazeb žalobce na území. Toto nebylo předmětem zkoumání, neboť žalobce dané v řízení neakcentoval. Jako důvod žádosti uvedl jiné skutečnosti, jimiž se žalovaný v napadeném rozhodnutí zabýval. Není jeho úkolem, aby za žalobce domýšlel či mu podsouval, jaké důvody má v řízení uplatnit. To je úkolem žalobce, který své povinnosti nedostál. Byl žalovaným opakovaně dotazován, zda chce uvést nové skutečnosti, které má žalovaný vzít v řízení v úvahu, to však žalobce negoval. Dle názoru žalovaného břemeno tvrzení vázne na žadateli o azyl, a je tedy na něm, aby věrohodně doložil, že je skutečně pronásledován. Dané skutečnosti nelze žalovanému přikládat k tíži. Námitku tak žalovaný shledal irelevantní. V napadeném rozhodnutí jsou dle žalovaného zhodnoceny všechny skutečnosti, které žalobce v průběhu řízení uvedl jako důvod své opakované žádosti o mezinárodní ochranu. Žalovaný trval na tom, že je ve svém rozhodnutí náležitě zhodnotil a opřel svá tvrzení o dostatečné množství objektivních zpráv o zemi původu a opatřil si dostatečné množství důkazů k žalobcem tvrzeným skutečnostem. Žalobcem přednesené skutečnosti nad to nelze považovat jako azylově relevantní tak, jak je předpokládá dikce zákona o azylu. Nad rámec výše zmíněného žalovaný poznamenal, že řízení o mezinárodní ochraně se vede dle zákona o azylu, okolnosti sňatku žalobce s občanem EU mohou mít vliv na řízení dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, nelze k tomu zneužívat řízení o mezinárodní ochraně. Žalovaný tak neshledal důvody pro opakované meritorní posouzení žádosti ve vztahu k žalobcem uváděným důvodům. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci bez jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba je nedůvodná. 7. Ze správního spisu má soud za prokázané, že v případě žalobce se skutečně jedná o opakovanou žádost dle § 2 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, neboť se v jeho případě jedná již o druhou žádost. 8. Dále má soud ze správního spisu za prokázané, že první žádost žalobce na území ČR je datována ke dni 2. 12. 2024. Za důvod podání žádosti označil žalobce obavu z ohrožení mužem jménem R. A., který se mu údajně chce pomstít kvůli jejich potyčce v restauraci. Protože je A. synovcem člena prezidentovy ochranky, může si dělat co chce, stojí mimo zákon, mimo státní moc. Řízení o žádosti bylo skončeno rozhodnutím ze dne 13. 2. 2025 pod č.j. OAM-1619/ZA-ZA11-ZA19-2024 (PM 10. 3. 2025), jímž byla zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona o azylu. V aktuálně podané žádosti ze dne 24. 4. 2025 uváděl žalobce jako důvody pro udělení mezinárodní ochrany zejména obavu ze msty od R. A. pro jejich potyčku, dále uvedl, že v zemi původu nefungují zákony. Dále žalobce potvrdil, že uvedené skutečnosti uváděl ve své předchozí žádosti o udělení mezinárodni ochrany. 9. Dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1.“ 10. Dle § 11a odst. 1 zákona o azylu „Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“ 11. Soud v rámci výše uvedeného bude přezkoumávat, zda žalobce uvedl nové skutečnosti nebo podstatnou změnu okolností, které měly být vzaty v potaz, a nebyly uvedeny již v předchozích žádostech o mezinárodní ochranu, resp. nebyly uvedeny proto, že žalobci nebyly známy; současně s tím soud přezkoumá, zda se situace v zemi žalobce skutečně změnila natolik, aby odůvodňovala přiznání některé z forem mezinárodní ochrany, resp. nové zhodnocení těchto důvodů. 12. Viz rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, č.j. 7 Azs 28/2011-74 „Bylo-li řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno pro nepřípustnost podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zkoumá správní soud pouze to, zda byly dány podmínky pro zastavení řízení. Důvody uváděnými žadateli se zabývá pouze z toho hlediska, zda jim mohly být známy v době první žádosti, a zda je tedy mohli uvést, či zda jim v tom nebránily objektivní d