9 As 79/2016 — Nejvyšší správní soud

55 A 34/2024- 45 - text  11 55 A 34/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla, soudce Mgr. Jana Šmakala (zpravodaj) a soudkyně Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: JUDr. L. V., narozený X, bytem X, zastoupený advokátem Pavlem Uhlem, sídlem Kořenského 1107/15, Praha, proti žalované: krajská státní zástupkyně v Plzni, sídlem Veleslavínova 27/38, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí (výtce) žalované č. j. 2 SPR 159/2024-25 ze dne 15. 7. 2024, takto: I. Rozhodnutí krajské státní zástupkyně v Plzni č. j. 2 SPR 159/2024-25 ze dne 15. 7. 2024 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Pavla Uhla, advokáta se sídlem Kořenského 1107/15, Praha. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem 1. Žalobce působí jako státní zástupce při Krajském státním zastupitelství v Plzni. Žalovaná jakožto krajská státní zástupkyně udělila dne 15. 7. 2024 žalobci výtku podle § 31 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění účinném do 31. 12. 2024 (ve výtce je nesprávně uvedeno § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, oba účastníci se ale shodli, že se jednalo o zjevnou nesprávnost). Žalovaná žalobci vytkla, že jako státní zástupce: - dne 24. 5. 2024 v 15.30 hod. ze své pracovní e-mailové adresy odeslal e-mail adresovaný celkem 14 státním zástupcům (rovněž na jejich pracovní e-mailové adresy), v němž stálo: „Kolegové, na doplnění e-mailu paní krajské: Pokud má paní krajská snad na mysli řešení mých pozdních příchodů, tak mám potřebu Vám sdělit, že ve dvou případech (začátkem roku a toto úterý), kdy se mnou paní krajská řešila pozdní příchod, zaznělo od ní, že na moje příchody opakovaně poukazují ostatní kolegové. Na můj dotaz mi odmítla sdělit kteří. Můj argument, že vždy penzum pracovní doby dodržím a odcházím později z práce, ji nijak nezajímal. Naproti tomu mi sdělila, že ví, že pozdě chodí i jiní kolegové a ode mě chtěla jejich jména. Řekl jsem, že i kdybych o někom věděl, nebudu na nikoho donášet. S ohledem na konfrontační tón, který paní krajská zvolila, jsem toto úterý navíc poznamenal, že způsob, jakým se mnou jedná, pokládám za nedůstojný. Zeptal jsem se rovněž paní krajské, zda je každý den v zaměstnání v 7 hodin. Nic dalšího, co uvádí paní krajská, z mých úst nezaznělo. Vše ostatní paní krajská uvádí jen ve snaze se mi pomstít a vyvolat proti mně negativní odezvu z Vaší strany. Pokud tedy pomsta paní krajské za moji upřímnost nyní v podobě opatření dopadá i na Vás, mrzí mě to. ☹️ L.“ - dne 25. 5. 2024 v 16.00 hod. odeslal ze své pracovní e-mailové adresy kopii tohoto e-mailu na pracovní e-mail pracovnice sekretariátu paní L. S. - a dne 27. 5. 2024 v 8.47 hod. odeslal opět ze své pracovní e-mailové adresy e-mail na pracovní e-mail paní S., v němž stálo: „Tak paňmáma to už taky četla. A to jsem si ani nevšiml, že bych ji dal taky do kopie. 😯😀“ 2. Žalovaná spatřovala v tomto jednání žalobce porušení povinnosti zachovávat náležitou úctu k ostatním státním zástupcům podle § 24 odst. 4 zákona o státním zastupitelství. II. Řízení před soudem 3. Proti výtce žalobce brojil žalobou. Nejprve uvedl, že výtka jako specifický správní akt vydávaný v rámci výkonu veřejné moci je přezkoumatelná správním soudem. (1) Dále měl žalobce za to, že podklady pro udělení výtky získala žalovaná nezákonným způsobem. Nebylo zřejmé, jakým způsobem žalovaná získala první e-mail. Nicméně druhý e-mail získala tak, že své podřízené (pracovnici sekretariátu) přikázala, aby jí e-mail poskytla. Takový postup byl dle žalobce nezákonný. (2) Projev, jenž byl předmětem skutku, neměl povahu veřejného projevu. První e-mail byl adresován výhradně těm, kterých se týkal a neměl povahu sdělení, které má být dále šířeno či zveřejněno. Druhý e-mail byl ryze soukromou komunikací. Výtka tedy byla nezákonná. Zákoník práce zakazuje zneužití pracovních prostředků pro osobní potřebu, na druhou stranu ale chrání soukromí v rámci pracovní komunikace. (3) Projev žalobce ani nemohl být jakkoliv protiprávní. (4) Odůvodnění výtky, jež žalovaná spojila s údajnými pozdními příchody žalobce, bylo nelogické. Žalovaná uvedla příchody žalobce, jež hodnotila jako pozdní. Tyto příchody pak měly zhoršovat nebo zakládat protiprávnost e-mailů. S tím žalobce nesouhlasil. (5) Zároveň ani nebylo zřejmé, proč byl projev žalobce hodnocen jako lživý, vytržený z kontextu, zkreslující, nekorektní a ve vztahu k žalované i urážlivý, což činilo výtku nepřezkoumatelnou. 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Úvodem ale konstatovala, že souhlasí s žalobcem v tom, že výtka je přezkoumatelná správním soudem. Rovněž zdůraznila, že výtku neudělila jako postih za pozdní příchody žalobce, ale jelikož byla v e-mailové komunikaci označena urážlivým a dehonestujícím výrokem (paňmáma). (1) Co se týče pracovního e-mailu, ten dle žalované slouží výhradně k pracovní komunikaci. Rovněž žalobce připustil, že se jednalo o služební elektronickou komunikaci, a to v e-mailu ze dne 30. 5. 2024 adresovaného v 12.13 hod. žalované, ve kterém se žalobce za předchozí komunikaci žalované omluvil. E-mailové adresy jsou zřizovány organizací, jsou jejím majetkem a jsou spravovány na centrálních serverech Ministerstva spravedlnosti. První e-mail byl vytištěn a žalované předložen s běžnou poštou, neboť v jeho předmětu byla uvedena spisová značka (2 SPR 159/2024) týkající se docházky žalobce, rovněž v něm byla uvedeno: docházka – vysvětlení. Druhý e-mail zahlédla žalovaná náhodou na obrazovce služebního počítače pracovnice sekretariátu. Požádala ji tedy o jeho vytištění, neboť v jeho předmětu byla opět uvedena sp. zn. 2 SPR 159/2024. (2) Soukromou komunikací jistě nemohla být komunikace činěná prostřednictvím pracovních e-mailů. Nadto v předmětu e-mailů byla vždy uvedena výše uvedená spisová značka. (3) Žalovaná udělila žalobci výtku, a to zejména pro porušení § 24 odst. 4 zákona o státním zastupitelství, neboť jeho jednání nedosahovalo intenzity kárného provinění. (4) Žalovaná argumentovala pozdními příchody žalobce z toho důvodu, že se žalobce v e-mailech k zavedení elektronické verze docházky vyjadřoval. (5) Žalovaná považovala za zásadní obsah e-mailu ze dne 27. 5. 2025, v němž byla v rámci služební komunikace označena urážlivým a dehonestujícím výrokem. Jednání žalobce přesáhlo meze očekávané profesionální etiky, zdrženlivosti a zachování náležité ústy k dalším státním zástupcům. III. Posouzení věci 5. Žaloba je důvodná. 6. Žalovaná mohla uložit výtku za výroky státního zástupce směřující proti ní. Mohla při tom použít e-maily žalobce jako podklad pro rozhodnutí: nebyly soukromé, protože žalobce je jako soukromé neoznačil a zároveň je rozeslal včetně spisové značky správy státního zastupitelství, k níž se nepřímo vztahovaly. Obsah e-mailů však nebyl vůči žalované objektivně neuctivý: některé jeho části jsou především otázkou vkusu ve vyjadřování, zbylé pak přiměřeným hodnotícím soudem. Jednání žalobce tedy nebylo laskavé, ale neporušil jím povinnost zachovávat náležitou úctu vůči žalované. Oprávnění žalované uložit výtku a možná podjatost 7. V obecné rovině je nepochybné, že krajská státní zástupkyně je oprávněna uložit výtku státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, neboť je orgánem státní správy státního zastupitelství a zároveň je oprávněnou kárnou žalobkyní (§ 31 odst. 1 zákona o státním zastupitelství ve spoj. s § 8 odst. 5 písm. c) zákona č. 7/2022 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). V rozhodovací praxi se postupně prosadil názor, že uložení výtky je rozhodováním o právech a povinnostech adresáta výtky, které je nižší intenzity než kárné potrestání a zároveň vyšší intenzity než pouhé „manažerské nástroje“ (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 79/2016-41 ze dne 10. 7. 2018, č. 3779/2018 Sb. NSS). 8. Souzený případ je zvláštní tím, že výtku uložila funkcionářka státního zastupitelství pro jednání, které mělo směřovat vůči ní samotné – žalobce právě vůči ní měl nezachovat náležitou úctu. Za této situace se zjevně nabízí otázka, zda má funkcionář potřebný odstup a nadhled, aby byl vůbec oprávněn výtku uložit, nebo zda je to z pohledu nežádoucí podjatosti vyloučeno. 9. Přísně vzato, zákon o státním zastupitelství uložení výtky pro tuto situaci nevylučuje. Funkcionář ukládá výtku postupem, který není správním řízením ve smyslu § 9 správního řádu: zákonodárce totiž prakticky vůbec nepředpokládal formalizovanost ukládání výtky, pravidla tohoto postupu se tak vytvořila až na základě soudního rozhodování. Podle Nejvyššího správního soudu se na postup při ukládání výtky užijí toliko základní zásady činnosti správních orgánů podle § 2 až § 8 správního řádu (srov. cit. usnesení č. j. 9 As 79/2016-41). 10. Pokud by se použil § 14 správního řádu, funkcionář státního zastupitelství by nemohl uložit výtku za jednání směřující pr