17 Ad 29/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 29/2025- 63 - text  6 17 Ad 29/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: M. S. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2025 č.j. X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X. ze dne 7. 1. 2025, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp"), a pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 39 odst. 2 písm. c) zdp, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS") ze dne 2. 12. 2024 je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zdp. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že posudkový lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal její zdravotní stav, aniž by ji viděl osobně. Posudkový lékař ignoroval námitky proti rozhodnutí ČSSZ, což samo o sobě zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí. V obecných posudkových kritériích v kapitole VI., položce 3c přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., je uvedeno, že se jedná „o středně těžkou formu Parkinsonovy nemoci', přítomny všechny klasické projevy v úrovni středně těžké poruchy, přidává se dysartrie, mikrografie, deprese, stadium III, některé denní aktivity podstatně omezeny". Z posudku však neplyne, že by se posudkový lékař nějak podrobně těmito skutečnostmi zabýval, že by něco o celkové výkonnosti, pohybových schopnostech, schopnostech zvládat denní aktivity, natož pak o kvalitě života zjišťoval či se jimi vůbec zabýval a jak to zohlednil při určení poklesu pracovní schopnosti. Taktéž nedošlo k zohlednění psychiatrické diagnózy (smíšená úzkostně depresivní porucha) a neschopnosti vykonávat dělnickou profesi. Dle aktuálních lékařských zpráv se zdravotní stav žalobkyně naopak zhoršuje. Zhoršují se bolesti, nemůže se hýbat, bolí ji záda, celá levá ruka s levou stranou těla, taktéž obě kolena velmi bolí, v domácnosti musí pomáhat rodina, nic nezvládá. Do roku 2022 pracovala, po operaci byla 9 měsíců v pracovní neschopnosti. Z výše uvedených důvodů není žalobkyně podle svého názoru schopna vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost. Má postižení duševních a motorických schopností, výkon většiny denních aktivit je velmi omezen. Žalobkyně má tedy za to, že posudek o invaliditě, č.j. LPS/2025/182-NR-MRS_CSSZ, ze dne 18. 3. 2025, vypracovaný MUDr. D. K., a následně ani rozhodnutí dostatečně neodpovídá na její námitky, především pak na konstatování chybného posouzení a nepřičtení poklesu pracovní schopnosti o 10 % za další onemocnění (duševní) s přihlédnutím na schopnost vykonávat výdělečnou činnost dle § 3 odst. 1 nebo na schopnost rekvalifikace k možnému navýšení dle § 3 odst. 2 vyhlášky. Posudkový lékař podle žalobkyně ani neřešil její pracovní uplatnění na trhu práce, jelikož u druhého stupně se předpokládá alespoň částečná výdělečná činnost. Objektivně se však její fyzický i psychický stav velmi zhoršil od roku 2022. Posudek o invaliditě je tedy nepřezkoumatelný a na základě tohoto vydané rozhodnutí nezákonné. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 18. 3. 2025, vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. i) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zdp a ve svém posudkovém hodnocení dospěl k závěru, že žalobkyně je invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, přičemž se jedná o invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50 % (trvá). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 3c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %, která se ve smyslu ustanovení § 4 citované vyhlášky nemění. 4. Žalobu soud neshledal důvodnou. 5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ČR v Plzni ze dne 22. 10. 2025, podle něhož: 10. Komise vypracovává posudek k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ ze dne 4. 4. 2025. 11. Podle zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně neurologem v komisi dle poslední zprávy neurologa ze dne 22. 1. 2025 není vůbec hypokinéza ani třes, jsou patrné hyperkinézy levostranných končetin, nepřesná taxe v důsledku toho na levostranných končetinách, chůze topornější s přidupáváním LDK. Nejsou poruchy kognitivních funkcí, řeč je přiměřená. Lze charakterizovat jako středně těžkou poruchu. 12. Posudková komise MPSV shodně s OSSZ a lékařem určuje rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti postižení z okruhu pro extrapyramidových poruch - susp. Parkinsonova choroba (při neadekvátní reakci na léčbu s diagnostickým zvažováním hypokineticko rigidního syndromu) se spoluúčastí smíšené úzkostně depresivní poruchy. Na podkladě dostupné odborné dokumentace a dle neurologického hodnocení v komisi vyhodnocuje posudková komise stěžejní extrapyramidové postižení jako středně těžké, prosté průkazu motorické řečové poruchy až nesrozumitelného řečového projevu, mnohočetných hybných komplikací typu hypokinéz, těžkých akinéz a fluktuací, bez trvalého tremoru a významnějších kognitivních alterací, bez mimovolných pohybů a těžkého chůzového deficitu. 13. Při vyhodnocené tíži postižení posudková komise MPSV stanovuje ve shodě s lékařem IPZS výslednou procentuální ztrátu v kapitole VI, položce 3 c), které náleží procentuální rozpětí míry poklesu prac. schopnosti ve výši 50-60 %, při zohlednění psychiatr, dg. a profesi posuzované stanovena horní hranice daného procentního pásma ve výši 60 %. Podmínky pro využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., již komise neshledala - další postižení uvedená v dg. spektru aktuálně nemají na pokles pracovní schopnosti dopad. Ohodnocením výše procentuální ztráty pracovní schopnosti se PK MPSV shoduje s hodnocením lékaře IPZS. 14. Žalobkyně byla posuzována jako dělník ve výrobě. 15. Celková míra poklesu pracovní schopnosti činí 60 %