5 As 217/2022 — Nejvyšší správní soud

77 A 8/2026- 12 - text 3 77 A 8/2026 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka, soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce: V. Q. T., bytem H. T. zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Klikem, Ph.D. sídlem Karlovarská 87/130, 323 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2025, č. j. MZP/2025/220/3020, takto: Žaloba se postupuje k vyřízení Městskému soudu v Praze. Odůvodnění: 1. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Plzeň, rozhodnutím ze dne 3. 9. 2025, č. j. ČIŽP/43/2025/4264, uznala žalobce vinným z přestupku podle § 34c odst. 3 písm. c) zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů, jehož se žalobce dopustil porušením § 24 odst. 1 téhož zákona. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 100 000 Kč. Proti tomuto prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, na jehož základě rozhodlo žalované Ministerstvo životního prostředí dne 8. 12. 2025, rozhodnutím č. j. MZP/2025/220/3020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž částečně změnilo (uloženou pokutu snížilo na částku 60 000 Kč) a ve zbytku potvrdilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí. 2. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u Krajského soudu v Plzni dne 26. 1. 2026. 3. Krajský soud v Plzni nejprve přezkoumal svou místní příslušnost, coby jednu z podmínek řízení, a dospěl k závěru, že není místně příslušný k rozhodnutí v předmětné věci. 4. Podle § 7 odst. 2 věty prvé s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. 5. Podle § 7 odst. 6 věty prvé s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. 6. V nynější věci vydala v prvním stupni rozhodnutí Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Plzeň. Oblastním inspektorátům České inspekce životního prostředí však zákon nesvěřil samostatné rozhodovací pravomoci. 7. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena zákonem č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČIŽP“), jako orgán státní správy s celostátní působností. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona o ČIŽP upravuje pouze postavení a interní organizaci České inspekce životního prostředí, nesvěřuje však jednotlivým oblastním inspektorátům samostatné rozhodovací pravomoci ani nevymezuje jejich působnost. Zákony upravující oblast ochrany životního prostředí rovněž nepředpokládají žádnou pravomoc jednotlivých oblastních inspektorátů, neboť zmiňují pouze Českou inspekci životního prostředí. Uvedené v nyní projednávané věci potvrzuje § 25 odst. 1 písm. c) zákona o obchodování s ohroženými druhy, který v rámci výčtu orgánů vykonávajících státní správu podle tohoto zákona uvádí Českou inspekci životního prostředí, nikoli její oblastní inspektoráty. 8. K řízení o žalobě je proto místně příslušný soud, v jehož obvodu sídlí ústředí České inspekce životního prostředí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2012, č. j. Nad 81/2012-71, č. 2803/2013 Sb. NSS, a dále rozsudek téhož soudu ze dne 26. 9. 2023, č. j. 5 As 217/2022-25, body 17 a 20). 9. Česká inspekce životního prostředí má sídlo v Praze. Podle přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) je místně příslušným soudem k řízení o žalobě Městský soud v Praze (§ 7 odst. 2 s. ř. s.). 10. S ohledem na výše uvedené je třeba uzavřít, že Krajský soud v Plzni není místně příslušným k projednání předmětné žaloby. Krajský soud v Plzni proto tímto usnesením žalobu postoupil k vyřízení místně příslušnému Městskému soudu v Praze. 11. Soud závěrem podotýká, že přistoupil k postoupení věci místně příslušnému soudu bezodkladně, aniž by v dané věci činil jiné procesní kroky (zejména zkoumal podmínky přípustnosti žaloby, resp. vyzýval právního zástupce žalobce k doložení plné moci, ohledně které bylo v žalobě avizováno, že bude doplněna dodatečně). Soud takto postupoval s přihlédnutím k tomu, že žalobce spojil s žalobou i návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, o kterém je třeba rozhodnout ve lhůtě dle § 73 odst. 4 s. ř. s. Navíc v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018-75, se podává, že „je velmi žádoucí, aby místní příslušnost soud zkoumal vždy co nejdříve po zahájení řízení. Nejsou-li soudu již z žaloby známy okolnosti, které jsou rozhodné pro určení místní příslušnosti, je soud povinen v co nejkratší době od zahájení řízení tyto okolnosti vhodným procesním postupem zjistit, a ověřit tak, zda je jeho místní příslušnost ve věci dána. Stále platí stará nepsaná soudcovská zásada, že soudce si má ujasnit na počátku po obdržení žaloby, zda je jeho úkolem věc projednat a rozhodnout a zda mu v tom nic nebrání. Pokud takové překážky zjistí, má učinit vše, aby se věc dostala bez zbytečného odkladu na stůl toho, komu patří. Není-li tomu tak, má soustředěně postupovat tak, aby bez zbytečných průtahů věc projednal a rozhodl“. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 29. ledna 2026 Mgr. Jaroslav Škopek v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.