2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

15 Af 76/2015- 55 - text  7 15 Af 76/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobce: J. K., „X“, bytem „X“, zastoupený JUDr. Zdeňkem Weigem, advokátem, sídlem Nad Zátiším 586/22, 142 00 Praha 4, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2015, č. j. 32734-4/2015-900000-304.8, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Generálního ředitelství cel ze dne 9. 7. 2015, č. j. 32734-4/2015-900000-304.8, jímž bylo k odvolání žalobce změněno rozhodnutí Celního úřadu Chomutov (dále jen „celní úřad“) ze dne 6. 9. 2012, zn. 12136-15/2012-086300-021. Tímto rozhodnutím celní úřad podle § 135b odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „zákon o spotřebních daních“), uložil žalobci pokutu 50 000 Kč za správní delikt podle § 135b odst. 1 písm. g) téhož zákona, kterého se žalobce dopustil tím, že dne 5. 4. 2012 v prodejně označené jako „SAZKA – Tabák“ v ulici Budovatelská 487, 431 51 Klášterec nad Ohří (dále jen „Budovatelská 487“), neoprávněně skladoval tabákové výrobky, které nebyly značeny tabákovou nálepkou ve smyslu § 114 odst. 2 zákona o spotřebních daních a vyhlášky č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Celní úřad zároveň uložil žalobci povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč a podle § 135d odst. 1 zákona o spotřebních daních rozhodl o propadnutí pěti balení tabáku zn. DRUM à 40 g bez tabákové nálepky, náležejících žalobci a užitých ke spáchání správního deliktu. Změna předmětného rozhodnutí celního úřadu provedená žalobou napadeným rozhodnutím spočívala v tom, že v jeho výroku byl text „tabákové výrobky“ nahrazen textem „tabákové výrobky – cigaretový tabák obchodní značky DRUM o deklarované hmotnosti 40 gramů v počtu 5 ks jednotkových balení“. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí celního úřadu potvrdil. Žalobce se v žalobě dále domáhal toho, aby soud zrušil i zmíněné rozhodnutí celního úřadu a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce popsal dosavadní průběh řízení a poukázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2015, č. j. 15 Af 44/2013-48, jímž bylo zrušeno předchozí rozhodnutí o odvolání v dané věci a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce upozornil na to, že důvodem zrušení předchozího rozhodnutí byla nedostatečná identifikace skutku ve výroku rozhodnutí o správním deliktu a dále to, že v předchozím rozhodnutí nebylo reagováno na námitku žalobce týkající se rozporů v adrese místa kontroly a místa skladování tabáku. Žalobce uvedl, že s prvním důvodem zrušení původního rozhodnutí se žalovaný vypořádal tím, že změnil část výroku rozhodnutí celního úřadu. Žalobce namítal, že i po provedené změně nadále platí, že podle výroku rozhodnutí celního úřadu neoprávněně skladoval tabákové výrobky, které nebyly značeny tabákovou nálepkou, v prodejně označené „SAZKA – Tabák“ na adrese Budovatelská 487. Podle žalobce tak jeho námitka opět nebyla vypořádána. 3. Žalobce připomněl, že celní úřad, který prováděl kontrolu, v protokolu o ústním jednání ze dne 5. 4. 2012, v rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků ze dne 5. 4. 2012, v protokolu o zjištěném důvodném podezření z porušení právních předpisů ze dne 20. 4. 2012 a v přípisu ze dne 7. 6. 2012 uvedl zcela jinou adresu kontroly a skladování předmětného tabáku, a to prodejna „SAZKA – Tabák“ na adrese Školní 488, 431 51 Klášterci nad Ohří (dále jen „Školní 488“). Žalobce podotkl, že žalovaný k tomu uvedl pouze to, že pracovníci celního úřadu nesprávně vycházeli z toho, že ulice Školní obklopuje komplex budov, ve kterém je umístěna provozovna, a že budovy, jejichž křídla svírají pravý úhel, mají dvě čísla popisná. Podle žalobce je z uvedeného zřejmé, že pracovníci celního úřadu ještě dne 7. 6. 2012 „nesprávně vycházeli z toho, že ulice Školní obklopuje komplex budov, ve kterém je umístěna provozovna“, ačkoli měli k dispozici fotodokumentaci, kterou žalovaný zmiňuje v napadeném rozhodnutí. Žalobce konstatoval, že celní úřad vydal předmětné písemnosti jako orgán veřejné moci v mezích svých pravomocí, tudíž se předpokládá jejich pravdivost. Podle žalobce považuje žalovaný adresu uvedenou v rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků ze dne 5. 4. 2012 za nesprávný údaj, nicméně nikdo doposud tento „nesprávný“ údaj neopravil způsobem, který zákon stanoví, tudíž je adresa Školní 488 považována za pravdivý údaj. Podle žalobce proto nemůže současně platit, že rozhodnutí celního úřadu o správním deliktu obsahuje pravdivý údaj, když uvádí adresu Budovatelská 487. Vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Nesouhlasil s tvrzením žalobce, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem. Podle žalovaného byla námitka žalobce týkající se rozporu v adresách vyčerpávajícím způsobem vypořádána na straně 4 napadeného rozhodnutí. Žalovaný dodal, že rozhodnutí o správním deliktu v tomto směru žádnou vadou netrpí. Opravu nesprávného údaje o adrese místa skladování neznačených tabákových výrobků v rozhodnutí o jejich zajištění ze dne 5. 4. 2012 ve smyslu § 104 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), žalovaný na základě podnětu žalobce nařídí správci daně, ačkoli podle názoru žalovaného nemá tato skutečnost v projednávané věci žádnou relevanci. K dodatečné opravě zřejmých omylů a nesprávností v protokolech žalovaný poznamenal, že daňový řád takový postup neupravuje. Žalovaný uzavřel, že setrvává na svém právním posouzení věci uvedeném v napadeném rozhodnutí. Replika žalobce 5. Žalobce v replice nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že námitku rozporu v adresách vypořádal vyčerpávajícím způsobem. Zdůraznil, že nikdo nic neopravil zákonem předepsaným postupem, a proto i nadále platí ve výroku rozhodnutí o správním deliktu uvedený popis, že žalobce dne 5. 4. 2012 v prodejně označené jako „SAZKA – Tabák“ v ulici Budovatelská 487 neoprávněně skladoval tabákové výrobky, které nebyly značeny tabákovou nálepkou. Žalobce dále zopakoval svou žalobní argumentaci a upozornil na omezenou dobu pro provedení opravy zřejmých nesprávností uvedenou v § 104 odst. 2 daňového řádu. Konstatoval, že v daném případě byla lhůta pro opravu tříletá, ale do 5. 4. 2015 nebylo žádné opravné usnesení vydáno, takže v rozhodnutí celního úřadu ze dne 5. 4. 2012 o zajištění vybraných výrobků bude adresa kontroly a skladování předmětného tabáku prodejna „SAZKA – Tabák“ na adrese Školní 488. Duplika žalovaného 6. Žalovaný v duplice znovu poznamenal, že předmětnou odvolací námitku v napadeném rozhodnutí podrobně a logicky vypořádal, čímž považuje vadu řízení za odstraněnou. Dodal, že existence nesprávného údaje v žalobcem zmiňovaných protokolech, úředním záznamu a rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nemá na tuto skutečnost vliv. Připomněl, že adresa Školní 488 se v rozhodnutí o správním deliktu nevyskytuje. Žalovaný uzavřel, že ačkoli nebylo možné nesprávný údaj v rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků opravit (podle § 104 odst. 2 daňového řádu bylo možné tuto opravu realizovat jen do doby zaplacení daně, tj. do 9. 5. 2014), nelze zásadně souhlasit s názorem žalobce, že právě tento údaj o místu zajištění vybraných výrobků je správný. Posouzení věci soudem 7. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“), bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. 8. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 9. Na tomto místě soud předesílá,