5 Afs 126/2020 — Nejvyšší správní soud

59 Af 3/2023- 38 - text 8 59 Af 3/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: Jablonecká energetická a.s. sídlem U Rybníka 2402/5, Jablonec nad Nisou zastoupena advokátem Mgr. Lukášem Votrubou sídlem Moskevská 637/6, Liberec IV-Perštýn proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2022, č. j. 34057-2/2022-900000-319 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 17. 5. 2022, č. j. 56527-9/2022-560000-11. 2. Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím celní úřad uložil žalobci jakožto držiteli povolení k nabytí zemního plynu osvobozeného od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů pokutu ve výši 1 000 Kč podle § 247a odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a to za nesplnění oznamovací povinnosti uvedené v § 11 odst. 1 části čtyřicáté páté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z plynu“), když neoznámil celnímu úřadu změnu typu a čísla měřicího zařízení plynu původního typu RABO G100 RO_608-PR G100/80 výrobního čísla 77118615 2021 na nový typ RO_608-PR G100/80 výrobního čísla 77112285 provedenou dne 15. 2. 2022, ve lhůtě do 15 dnů od dne změny, neboť změnu ohlásil až dne 12. 4. 2022. Šlo o měřící zařízení, kterým je osazeno odběrné místo určené pro odběr plynu osvobozeného od daně na adrese Liberecká 5324/56, Jablonec nad Nisou 3. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně ve smyslu § 9 odst. 2 písm. c) zákona o dani z plynu mj. obsahuje údaj o typu a výrobním čísle měřícího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, je-li plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení. Podle § 11 odst. 1 zákona o dani z plynu je držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny. Uvedená lhůta není koncipována jako subjektivní, její počátek se váže ke dni, kdy ke změně skutečně došlo, nikoliv ke dni, kdy se o této změně držitel povolení dozvěděl. Proto je rozhodné, že dle protokolu ze dne 15. 2. 2022 došlo k výměně plynoměru dne 15. 2. 2022. Okolnost, kdy se o této výměně dozvěděl žalobce, je nerozhodná a nebylo třeba ji zjišťovat a ověřovat. Jde o objektivní právní odpovědnost bez možnosti liberace. K námitkám, které se týkaly smyslu právní úpravy směřujícímu k řádnému evidování údajů o měřicím zařízení, žalovaný odkázal na závěry celního úřadu a zdůraznil, že ztížení kontroly plnění daňových povinností držitelem povolení nemusí spočívat výlučně v konkrétním případě, ale zahrnuje i nepříznivé situace, které by reálně nastat teprve mohly. Žalovaný následně odmítnul námitky týkající se uložení pokuty a její výše, neboť ta byla určena na základě zjištěných skutečností určujících závažnost protiprávního jednání. Žalovaný odmítnul argumentaci, že by se v případě povinnosti stanovené § 11 odst. 1 zákona o dani z plynu nejednalo o povinnost stanovenou daňovým zákonem, jak to předvídá § 247a odst. 1 písm. a) daňového řádu. Žalovaný odkázal na § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 daňového řádu, dále na § 1 odst. 1 zákona o dani z plynu a uzavřel, že zákon upravující zdaňování plynu je daňovým zákonem i za situace, kdy to v něm není explicitně uvedeno. II. Žaloba 4. Ve včasné žalobě žalobce nejprve popsal vydaná rozhodnutí a zopakoval svoji odvolací argumentaci. Následně namítal nezákonný výklad § 11 odst. 1 zákona o dani z plynu a zpochybňoval závěr žalovaného, že pro počátek běhu lhůty pro oznámení je rozhodující provedení výměny měřidla. Je zjevné, že adresát právní normy musí mít vědomost o plnění povinnosti, aby ji mohl splnit. V konkrétním případě nemohl žalobce oznamovat výměnu měřidla (typ a číslo), pokud o ní nevěděl. Úvaha žalovaného, že žalobce má zajistit pravidelnou kontrolu měřidel, je nevhodná, neboť právní norma by žalobci ukládala povinnosti nad rámec zákona. Počátek běhu lhůty pro oznámení výměny měřidla musí být u držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně vždy vázán na jeho vědomost o této výměně. 5. Žalobce dále brojil proti aplikaci § 247a odst. 1 daňového řádu na danou věc, a to z několika důvodů. Předně plnění oznamovací povinnosti nebylo spojeno s placením daně, ale naopak s daňovým zvýhodněním. Žalobce byl sankcionován dvakrát, neboť nejprve musel odvést daň ze zemního plynu, následně žádat o její vrácení poté, co se o výměně dozvěděl. Po určitou dobu tedy nemohl nakládat s finančními prostředky, které odpovídaly dani ze zemního plynu, vedle toho mu stát uložil ještě sankci. Ustanovení § 247a daňového řádu bylo do zákona včleněno s účinností od 1. 1. 2015 a má umožnit správci daně udržovat daňovou kázeň u plnění nepeněžitých povinností, se kterými je spojen řádný výběr daní, v konkrétním případě se ale jednalo o daňové osvobození. Dále žalobce namítal, že není stanoven žádný výčet, ve kterém by zákon byl označen za daňový. Žalobce odkázal na argumentaci v odvolání, že zákon o dani z plynu byl novelizačním zákonem a jako v přílepku se v něm objevila úprava, ve které se zavádí daň ze zemního plynu a ostatních plynů. Úprava v tomto zákoně zahrnuje i správní delikty, v § 29 odst. 1 je uvedeno, že úprava je komplexní. Tudíž nelze na porušení oznamovací povinnosti aplikovat § 247a odst. 1 daňového řádu, neboť tak se fakticky rozšiřuje odpovědnost na správní delikty, které nejsou upraveny v daňovém řádu. 6. Dospěl-li by soud dospěl k závěru, že na daný případ lze aplikovat právní úpravu dle § 246 a násl. daňového řádu, namítal žalobce, že je rozhodnutí vydané v rozporu s § 248 odst. 1 daňového řádu. Podle žalobce neměl celní úřad sankci uložit. Jednak bylo stanovení pokuty fakultativní, jednak mělo odpovídat významu porušené povinnosti a závažnosti následku pro správu daní a nemá k nim být v hrubém nepoměru. V daném případě však byl následek pro správu daní pozitivní, neboť stát hospodařil s prostředky, které by jinak žalobce neplatil z důvodu osvobození. Význam porušené povinnosti je diskutabilní, celní úřad sám porušení nezjistil, ale žalobce na ně upozornil při plnění oznamovací povinnosti. Pokud jde o závažnost následku pro správu daní, neoznámení změny plynoměru nemá z pohledu osvobození od daně z plynu žádný význam, neboť to vzniká automaticky u daného použití plynu. Právní řád nadto obsahuje u obdobné povinnosti různé úpravy, u elektrické energie postačuje nahlásit číslo odběrného místa, zatímco u plynu musí být nahlášeny typ plynoměru a jeho číslo, tedy zákon zavádí dva různé postupy u podobných daní. Žalobce tedy brojil proti výši pokuty, která neměla být vůbec udělena, resp. udělena ve výši 0 Kč. 7. Žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, případně zrušil i prvostupňové rozhodnutí, a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný konstatoval, že kdyby žalobce objektivně nemohl zákonem stanovenou povinnost plnit, souhlasil by s názorem, že ho nelze za porušení předpisů trestat. Taková situace však nenastala. Posledním dnem pro oznámení změny typu a čísla měřicího zařízení byl podle § 11 odst. 1 zákona o dani z plynu den 2. 3. 2022, uvedené ustanovení nekoncipuje lhůtu pro oznámení změny jako subjektivní. Bylo v moci žalobce přijmout taková opatření, aby povinnost řádně splnil. Žalovaný příkladem uvedl pravidelné kontroly měřícího zařízení, které s ohledem na tvrzený každodenní interval odečtů nemusely znamenat zvýšené zatížení žalobce. V rámci řízení pak bylo nadbytečné provádět dokazování za účelem zjištění, kdo převzal protokol o výměně plynoměru od společnosti GasNet a v jaké formě byl žalobci zaslán. Celní úřad vycházel ze stavu, že nelze jednoznačně prokázat, že se žalobce o výměně plynoměru dozvěděl již 15. 2. 2022, tato okolnost však nemá dopad na posouzení jeho odpovědnosti za splnění oznamovací povinnosti. 9. K námitce aplikace § 247a odst. 1 písm. a) daňového řádu žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí. Uvedl, že nemá pochybnosti o tom, že zákon o dani z plynu je daňovým zákonem. Tudíž motivace pro plnění této daňovým zákonem uložené oznamovací povinnosti spočívá právě v hrozbě uložení sankce podle § 247a odst. 1 písm. a) daňového řádu. 10. Názor žalobce, že § 29 odst. 1 zákona o dani z plynu vylučuje užití § 247a odst. 1 písm. a) daňového zákona, je nesprávný. Již proto, že se jedná o právní úpravu, která pozbyla účinnosti před víc