9 Aps 1/2007 — Nejvyšší správní soud

15 A 27/2023- 88 - text  16 15 A 27/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobci: a) Jiří Pilát, narozený X, bytem X, b) Martin Fiřt, narozený X, bytem X, c) Miroslava Danková, narozená X, bytem X, d) Bc. Monika Pilátová, narozená X, bytem X, e) RNDr. Helena Palovská, Ph.D., narozená X, bytem X žalobci b) – e) zastoupeni zmocněncem Jiřím Pilátem, bytem X, proti žalovanému: Zastupitelstvo obce Jetřichovice, sídlem Jetřichovice 24, 407 16 Jetřichovice, zastoupené Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem, sídlem U Starého Mostu 111/4, 405 02 Děčín, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím ve vydání osvědčení Zastupitelstva obce Jetřichovice o tom, že se Jiří Svoboda stal členem zastupitelstva, takto: I. Žaloba se odmítá v části, ve které se žalobci domáhali, aby soud rozhodl, že „I. Rezignace Jiřího Svobody ze dne 12. 4. 2023 na postavení náhradníka volební strany č. 5 Férová obec a doručená starostovi obce Jetřichovice dne 18. 4. 2023, je platná“ a „II. Postavení náhradníka zaniklo Jiřímu Svobodovi dne 18. 4. 2023“. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 13 052 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, podanou v zákonem stanovené lhůtě, domáhali toho, aby soud vydal rozsudek, jímž určí, že „I. Rezignace Jiřího Svobody ze dne 12. 4. 2023 na postavení náhradníka volební strany č. 5 Férová obec a doručená starostovi obce Jetřichovice dne 18. 4. 2023, je platná, II. Postavení náhradníka zaniklo Jiřímu Svobodovi dne 18. 4. 2023 a III. Osvědčení zastupitelstva obce Jetřichovice o tom, že se Jiří Svoboda stal členem zastupitelstva obce je nezákonné. Současně žalobci navrhli, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jim náhradu nákladů soudního řízení. Žaloba 2. Žalobci v podané žalobě předně zrekapitulovali dění v Zastupitelstvu obce Jetřichovice po volbách do zastupitelstva obce konaných v září roku 2022. Uvedli, že byli dlouhodobě nespokojeni s výkonem funkce starosty obce Marka Kny, avšak nedisponovali většinou hlasů v zastupitelstvu obce tak, aby mohli osobu vykonávající funkci starosty změnit. Žalobci (tj. jeden zastupitel a všichni jeho náhradníci za volební stranu č. 5 „Férová obec“) poté postupovali ve vzájemné shodě se zástupci volebních stran č. 1 „Tradice i pokrok“ a č. 3 „Správná volba“ tak, aby rezignacemi na mandáty zastupitelů a jejich náhradníků klesl celkový počet zastupitelů obce Jetřichovice pod 5, a bylo tak nezbytné vypsat nové volby do obecního zastupitelstva. Dle žalobců šlo o jediný krok umožňující změnu ve vedení obce, a tedy i její správy, s níž nesouhlasili. 3. Zastupitelstvo obce Jetřichovice jako orgán obce poté nesprávně a v rozporu se zákonem uznalo zpětvzetí rezignace Jiřího Svobody na postavení náhradníka volební strany č. 5 „Férová obec“. Podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), přitom nelze vzít náhradníkem podanou rezignaci zpět a uznáním jejího zpětvzetí ze strany zastupitelstva obce byla přímo porušena práva žalobců, resp. jejich oprávněných zájmů a legitimních očekávání. Žalobci k tomu doplnili, že s ohledem na skutečnost, že uznáním zpětvzetí rezignace náhradníka Jiřího Svobody nedošlo k poklesu členů zastupitelstva pod 5, byly všechny ostatní rezignace členů zastupitelstva a náhradníků podány zbytečně. Žalobci proto tvrdili, že byli ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přímo zkráceni na právu podílet se na správě obce. Jestliže tedy náhradníkovi Jiřímu Svobodovi bylo vydáno osvědčení o tom, že mu vznikl mandát zastupitele, pak tento mandát vykonává osoba, která by jej v případě dodržení zákonných podmínek zastupitelstvem obce vykonávat neměla. Postupem Zastupitelstva obce Jetřichovice, resp. vydáním osvědčení o vzniku mandátu zastupitele Jiřímu Svobodovi, tudíž dle žalobců došlo k porušení jejich práv. 4. Podle žalobců je tak klíčovou otázkou posuzované věci, zda došlo k platně podané rezignaci na postavení náhradníka ze dne 12. 4. 2023 Jiřím Svobodou (tj. náhradníkem volební strany č. 5 „Férová obec“), popř. zda došlo k platnému zpětvzetí jeho rezignace. K tomu žalobci zrekapitulovali, že rezignace Jiřího Svobody ze dne 12. 4. 2023 byla podána dne 18. 4. 2023 prostřednictvím datové schránky žalobce a). Žalobce a) byl zároveň ústně zmocněn k podání rezignací všech náhradníků volební strany č. 5 „Férová obec“, což také učinil prostřednictvím vlastní datové schránky, a to tak, že tyto rezignace byly přílohou datové zprávy jako skeny vlastnoručně podepsaných rezignací (tj. bez dalších elektronických podpisů či elektronické konverze listin). Na základě stanoviska Ministerstva vnitra, odboru voleb, posoudilo Zastupitelstvo obce Jetřichovice dotčené rezignace podané jako prosté skeny za neplatné a v tomto smyslu prostřednictvím starosty obce informovalo žalobce a), přičemž ho vyzvalo k doložení originálů těchto rezignací. Žalobce a) následně dodal originály předmětných rezignací na obecní úřad. V mezidobí však náhradník Jiří Svoboda na obecní úřad doručil dvě podání, z jejichž obsahu mělo vyplynout, že jeho rezignace byla právním jednáním učiněným v omylu, a proto rezignaci bere zpět. Zastupitelstvo obce Jetřichovice poté opět na základě stanoviska Ministerstva vnitra, odboru voleb, posoudilo zpětvzetí rezignace náhradníka Jiřího Svobody jako platné a vydalo mu osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce. Žalobci k tomu odkázali také na dikci § 57 a § 58 volebního zákona. 5. Dle žalobců byla rezignace Jiřího Svobody ze dne 12. 4. 2023 platně podána i přesto, že se jednalo o prostý sken vlastnoručně podepsané listiny. Volební zákon totiž k platně podané rezignaci na postavení náhradníka vyžaduje, aby měla rezignace písemnou formu a byla doručena starostovi obce. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2012, č. j. 8 As 84/2011208, přitom platí, že ačkoliv má podání rezignace jako úkon samotný veřejnoprávní povahu, je třeba jeho platnost posoudit podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. V tomto ohledu žalobci odkázali na § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jakož i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Z listiny označené jako „Rezignace na postavení náhradníka zastupitele“ datované dne 12. 4. 2023 pak dle žalobců vyplývá, že úmyslem Jiřího Svobody bylo vzdát se postavení náhradníka zastupitele obce – z textu listiny je zřejmé, kdo právní úkon učinil a čeho chtěl dosáhnout, přičemž jmenovaný projevil svoji vůli určitě a srozumitelně a k listině též připojil svůj podpis. I z prosté kopie listiny doručené datovou schránkou jiné osoby lze tedy podle žalobců bez důvodných pochybností zjistit jak obsah právního jednání, tak určit i jednající osobu. Dne 10. 5. 2023 byly Obecnímu úřadu Jetřichovice doručeny též originály rezignačních listin. S ohledem na znění § 57 písm. b) volebního zákona pak bylo dle žalobců nezbytné odmítnout zpětvzetí předmětné rezignace. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný předložil k výzvě soudu spisovou dokumentaci. K samotným žalobním tvrzením nejprve odkázal na dikci § 57 písm. b) volebního zákona, přičemž uvedl, že je nutné, aby se rezignace dostala do sféry starosty (pasivně legitimovaného), který vyhodnotí náležitosti rezignace. Volební zákon dle žalovaného požaduje, aby forma rezignace byla písemná. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2021, č. j. 4 As 403/2020-88, zároveň platí, že při posouzení projevu vůle, kterým je vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce, se použije občanský zákoník, tedy norma soukromého práva, byť na situaci, jež se projevuje v právu veřejném. Žalovaný následně poukázal na § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 29 Odo 965/2006, z něhož plyne, že písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, jež musí být splněny současně (kumulativně), a sice písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu. Písemný projev vůle však musí být zároveň podepsán, takže je platný až po podpisu jednající osoby. Podpisem se přitom rozumí jméno jednající osoby napsané její vlastní rukou, a potom jde o podpis vlastnoruční, přičemž jednajícího lze identifikovat též podpisem elektronickým. Osoba jednajícího tedy může být v