8 As 175/2024 — Nejvyšší správní soud

15 A 49/2023- 51 - text  9 15 A 49/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobkyně: D. P., narozená X, bytem X, zastoupená Mgr. Martinem Bartošem, advokátem, sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha 6, proti žalovanému: Městský úřad Roudnice nad Labem, sídlem Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem, zastoupený JUDr. Vojtěchem Vávrou, LL.M., advokátem, sídlem Štěpánská 644/35, 110 00 Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě podala prostřednictvím svého právního zástupce žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, ve znění její opravy, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti o informace ze dne 5. 10. 2023 v části, kterou se žalobkyně domáhala poskytnutí informace, „v kolik hodin začínala a v kolik hodin končila pracovní doba Mgr. P. Ch. (pan tajemník) dne 25.9.2023“, ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že požádala žalovaného o dvě informace, a to jaká byla pracovní doba tajemníka a v jakém čase byl tajemník na pracovišti. Zdůraznila, že jde o dvě odlišné informace, neboť pracovní doba může plynout i v případě např. služební cesty nebo home office, leč pracovník není přítomen na pracovišti. Stejně tak je možná situace, kdy je pracovník přítomen na pracovišti, ale neplyne mu pracovní doba, typicky proto, že nepracuje. Z těchto dvou požadovaných informací byla žalobkyni poskytnuta jen jedna informace, a to kdy byl tajemník na pracovišti. Žalobkyni však nebyla poskytnuta informace, jaká byla dne 25. 9. 2023 jeho pracovní doba. Žalovaný sice „přidal“ informaci o tom, že pracovní doba tajemníka je v pondělí pružná a doplnil i její limity, tím však nezodpověděl otázku žalobkyně, jaká byla jeho pracovní doba konkrétně dne 25. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni neposkytl jednu ze dvou požadovaných informací, ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, je ve vztahu k vyřízení části informace, „v kolik hodin začínala a v kolik hodin končila pracovní doba Mgr. P. Ch. (pan tajemník) dne 25.9.2023“ nečinný. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný k výzvě soudu předložil příslušný spisový materiál spolu s písemným vyjádřením k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí, neboť ji shledává nedůvodnou. K věci žalovaný uvedl, že na otázku, v kolik hodin začínala a končila pracovní doba tajemníka úřadu dne 25. 9. 2023, bylo žalobkyni sděleno, že tajemník má pružnou pracovní dobu, dne 25. 9. 2023 bylo pondělí a pro tento den je stanovena pevná část pružné pracovní doby od 8:00 hodin do 15:00 hodin, volitelný počátek pracovní doby je v době od 6:00 do 8:00 hodin, volitelný konec pracovní doby je od 15:00 do 18:00 hodin. K tomu žalovaný uvedl, že nejen tajemník, ale i další zaměstnanci města zařazení do městského úřadu nemají stanovenou pevnou pracovní dobu, ale pružnou pracovní dobu v souladu s § 85 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Dle tohoto ustanovení pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel, přičemž zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době. V rámci volitelné pracovní doby si pak zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. S ohledem na úřední hodiny úřadu je stanovena pružná pracovní doba rozdílně pro jednotlivé dny v týdnu. Žalobkyně se dotazovala na konkrétní den, kterým bylo pondělí, a tudíž jí bylo sděleno, jaká pracovní doba je stanovena pro pondělí. Konstatoval, že na otázku žalobkyně, v kolik hodin se tajemník dostavil dne 25. 9. 2023 na pracoviště a v kolik jej opustil, jí bylo sděleno, že dne 25. 9. 2023 se dostavil na pracoviště v 6:45 a opustil je v 19:27. Uvedené časy byly zjištěny z docházkového systému. Žalovaný měl za to, že odpověděl v plném rozsahu na požadované informace a nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, že informaci poskytl jen částečně, ani s tím, že jí nesdělil, jaká byla konkrétní pracovní doba v požadovaný den. Replika žalobkyně 4. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně poukázala na to, že žalovaný otázku 2) zodpověděl tak, že se tajemník na pracoviště dostavil v 6:45 hodin a opustil jej v 19:27. O tom, že žalovaný řádně zodpověděl otázku 2), tak mezi stranami není sporu. Poznamenala dále, že žalovaný odpověděl též na otázku 1), a sice tak, že 25. 9. 2023 bylo pondělí a pro tento den je stanovena pevná část pružné pracovní doby od 8:00 hodin do 15:00 hodin, volitelný počátek pracovní doby je v době od 6:00 do 8:00 hodin, volitelný konec pracovní doby je od 15:00 do 18:00 hodin. Žalobkyně však měla za to, že tato odpověď neodpovídá na jí položenou otázku, a nepředstavuje tak poskytnutí požadovaného informace. Žalovaný totiž zjevně žalobkyni poskytl informaci o tom, jak je obecně stanovena pracovní doba tajemníka v pondělky, tj. v jakém rámci se tato pracovní doba pohybuje. Takovou informaci však žalobkyně nepožadovala. Žalobkyně se žalovaného tázala na to, v kolik hodin začala a v kolik hodin skončila pracovní doba konkrétního dne a konkrétní osoby, a nikoliv obecně, jak může pondělky chodit do práce tajemník. Skutečnost, že odpověď žalovaného nebyla vztažena konkrétně ke dni 25. 9. 2023, je dle žalobkyně zřejmá již z toho, že žalovaný uvedl, že volitelný konec pracovní doby je od 15:00 do 18:00 hodin; současně však uvedl, že tajemník opustil pracoviště v 19:27 hodin. Podle žalobkyně je zřejmé, že minimálně část pobytu tajemníka na pracovišti nebyla započítána jako pracovní doba (tzn. buď nebyl povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele, nebo nebyl na pracovišti připraven k výkonu práce). Mohlo se přitom jednat jen o časový úsek od 18:00 (nejzazší možný konec pracovní doby tajemníka) do 19:27 hodin (kdy pracoviště fakticky opustil), ale také se mohlo jednat o časový úsek od 15:00 hodin (kdy nejdříve mohla končit pracovní doba tajemníka) do 19:27 hodin (kdy pracoviště fakticky opustil). S ohledem na to žalobkyně neví, lapidárně řečeno, „za kolik odpracovaných hodin dne 25. 9. 2023 byl tajemník z veřejných prostředků zaplacen,“ neví tedy, kdy začala a kdy skončila jeho pracovní doba. Právě na to se však žalobkyně žalovaného tázala. 5. Konstatovala, že rozumí tomu, že v mezilidské komunikaci může dojít k nedorozuměním. Žalovaný mohl např. nesprávně vyložit pojem „pracovní doba“ a „čas strávený na pracovišti“ a tyto pojmy nedostatečně odlišit. Jakkoli je žalobkyně přesvědčená o tom, že svou žádost formulovala dostatečně jasně a srozumitelně, připouští, že zvlášť v řízeních o žádosti o informaci může docházet k nedorozuměním mezi tím, „co má žadatel na mysli“, a tím, „jak povinný subjekt žádosti porozumí“. Právní předpis však na takovéto situace myslí – umožňuje povinnému subjektu vyzvat žadatele k upřesnění žádosti, stejně tak umožňuje povinnému subjektu reagovat na podanou stížnost, aniž by ji předával nadřízenému orgánu. Nejpozději z podání stížnosti, které bylo učiněno dne 19. 10. 2023, tak muselo být žalovanému zřejmé, že žalobkyně považuje část žádosti o informaci za nezodpovězenou. Žalovaný tak měl dostatek času žalobkyni svůj postoj objasnit či svou odpověď zpřesnit. Neučinil tak však dodnes; žalobkyně totiž stále neví, kdy začala a kdy skončila pracovní doba tajemníka žalovaného dne 25. 9. 2023, tj. za kolik hodin výkonu práce byl z veřejných prostředků zaplacen. Duplika žalovaného 6. Žalovaný v duplice uvedl, že žalobkyně v replice předkládá řadu otázek nebo tvrzení, na něž si vzápětí sama odpovídá, přičemž tyto odpovědi formuluje takovým způsobem, aby se jevily jako jediné možné správné. Tyto odpovědi jsou ve všech případech formulovány v její prospěch a ani se nesnaží zamyslet nad tím, že odpověď na položenou otázku může být úplně jiná, častokrát mnohem jednodušší a logičtější. Žalovaný opakovaně zdůraznil, že žalobkyni předložil veškeré informace, o něž žádala, tj. 1) v kolik hodin začínala a končila pracovní doba tajemníka dne 25. 9. 2023 a 2) v kolik hodin se téhož dne dostavil na pracoviště a v kolik hodin jej opustil. Žalovaný na to žalobkyni odpověděl, že pracovní doba tajemníka je rozvržena pružně, tedy že si tajemník může sám určovat začátek a konec pracovní doby ve stanovených časových úsecích, a rovněž žalobkyni sdělil, v kolik hodin se tajemník tento den na pracoviště dostavil a v kolik hodin jej opustil. Žalovanému není jasné, na co směřují další námitky žalobkyně. Žalovaný jí totiž sdělil všechny informace, o které žádala. To, že se žalobkyně dle jejího názoru v žádosti o informace nesprávně vyjádřila, nemůže jít k tíži žalovaného, neboť ten poskytl kompletní informa