— Nejvyšší správní soud

154 A 2/2024- 54 - text  9 154 A 2/2024 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci navrhovatele: Ing. Miroslav Vacek, narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Petrem Přikrylem sídlem Poděbradovo náměstí 1374/8a, 796 01 Prostějov a účastníků řízení: 1) Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem 2) Zdeněk Vaňkát bytem X o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem doručeným soudu dne 1. 10. 2024, tj. v zákonem stanovené desetidenní lhůtě, se navrhovatel podle § 53 odst. 3 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta č. 5 na kandidátní listině SPD, Trikolora a PRO Zdeňka Vaňkáta ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 20. a 21. září 2024. Návrh 2. V návrhu navrhovatel uvedl, že jej kontaktovali někteří voliči s tím, že mu udělili preferenční (přednostní) hlas, který podle zveřejněných výsledků voleb nebyl započítán. Navrhovatel označil konkrétní okrsky, kde se tak stalo, a k návrhu připojil čestná prohlášení voličů, kteří mu měli přednostní hlas udělit. Podle navrhovatele postupovaly okrskové volební komise v daných okrscích při zpracování přednostních hlasů nesprávně. Navrhovatel podotkl, že obdobné informace má i z dalších volebních okrsků, avšak voliči s odkazem na tajné hlasování, osobní, případně jiné důvody nechtěli volbu SPD, Trikolora a PRO včetně udělení přednostního hlasu navrhovateli písemně potvrdit. Podle navrhovatele by tak mělo dojít k přepočítání přednostních hlasů ve všech volebních okrscích Ústeckého kraje. Navrhovatel uzavřel, že volba Zdeňka Vaňkáta proběhla v rozporu se zákonem. 3. Navrhovatel navrhl, aby soud rozhodl o neplatnosti volby Zdeňka Vaňkáta a aby v souladu s § 90 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) vyhlásil za zvoleného kandidáta navrhovatele. Vyjádření účastníků řízení k návrhu 4. Volební orgán [účastník 1)] ve svém vyjádření popsal role jednotlivých volebních orgánů a konstatoval, že ve věci sčítání přednostních hlasů pro zvolené kandidáty a jejich náhradníky nemá žádné pravomoci. 5. Účastník 2) se k návrhu nevyjádřil. Posouzení věci soudem 6. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí, že za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. 7. Tímto zvláštním zákonem je výše citovaný volební zákon (zákon č. 130/2000 Sb.), podle jehož § 53 odst. 1 podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. 8. Soud shledal, že nejsou dány překážky, které by mu bránily o návrhu věcně rozhodnout. Návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován, neboť je zapsán v seznamu voličů ve volebním okrsku č. 3 v Chabařovicích. Z tohoto seznamu voličů soud současně zjistil, že navrhovatel své volební právo využil. 9. Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta. V souladu s § 90 odst. 2 větou třetí s. ř. s. ve spojení s § 53 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena, tj. Zdeněk Vaňkát. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s § 11 volebního zákona Krajský úřad Ústeckého kraje. 10. Soud předesílá, že při rozhodování o tomto návrhu vycházel z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2024, č. j. Vol 17/2024-59, které se rovněž týkalo přepočtu přednostních hlasů. 11. Podle § 53 odst. 4 volebního zákona platí, že návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. 12. Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby, nikoli jen ochrana subjektivního volebního práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, bod 56; či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, č. 3682/2018 Sb. NSS, bod 28). I proto je pro závěr o důvodnosti návrhu na neplatnost volby kandidáta nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoli pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22). Pro důvodnost návrhu na neplatnost volby kandidáta nepostačuje pravděpodobnost hrubého ovlivnění, ale je nutné takové ovlivnění prokázat. Volební soudy přitom mají omezené možnosti, jak zkoumat skutečnosti související s nezákonnostmi a intenzitou jejich dopadu do výsledků voleb. Pro závěr o hrubém ovlivnění voleb je „určující komplexní hodnocení skutkového stavu zjištěného v (časově) omezených možnostech volebního soudu z hlediska toho, zda skutková tvrzení o jiném přidělení mandátů, pokud by nebylo došlo k vadě volebního procesu, odpovídají zkušenostem běžného života a soudce je o jejich pravdivosti vnitřně přesvědčen bez rozumných pochybností“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 4178/18, body 75 a 76). 13. Svobodné volby nejsou nevyhnutelně ohroženy běžnou chybou nebo nepravidelností ve volebním procesu, pokud byly dodrženy obecné principy rovnosti, transparentnosti, nestrannosti a nezávislosti organizace a správy voleb. Svobodné volby mohou být ohroženy pouze v důsledku prokázaných procesních pochybení, která jsou způsobilá zmařit vyjádření svobodné vůle voličů, pokud na národní úrovni neproběhl dostatečný přezkum (srov. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. 7. 2020, Mugemangango proti Belgii, č. stížnosti 310/15, bod 72). I z pohledu mezinárodních lidskoprávních závazků je tak pro zpochybnění voleb a jejich výsledků nutná vyšší míra závažnosti pochybení zjištěná ve volebním přezkumu. 14. Soud dále připomíná význam a zásadní postavení okrskových volebních komisí, jejichž stěžejní úlohou je zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků. Volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, zjistí-li konkrétní skutečnosti naznačující porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, bod 38). Volební komise přitom hrají zásadní roli i z pohledu ústavních práv a principů vyplývajících z čl. 5 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Zásadní význam má proto právo všech kandidujících subjektů delegovat členy a náhradníky do všech volebních komisí ve volebním obvodu, v němž daný subjekt kandiduje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47, body 28 až 30; či ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014-110, č. 3162/2015 Sb. NSS, bod 27). 15. Při přezkumu výsledků voleb volební soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní tedy stíhá navrhovatele. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne-li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51; nebo č. j. Vol 58/2017-187, bod 33). Za významnou indicii soud považuje například prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas; zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 18/2014-46, b