4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

178 Ad 15/2024- 34 - text  11 178 Ad 15/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci žalobce: M. B., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M. sídlem Mánesova 1175/48, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/228656-916, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/228656-916, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Teplice (dále jen „úřad práce“), ze dne 11. 4. 2024, č. j. 34160/2024/TEP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo prvostupňové rozhodnutí změněno tak, že výrokem I. byl žalobci dle § 7, § 8, § 9 a § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, (dále jen „zákon o sociálních službách“) nadále poskytován příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč (III. stupeň – těžká závislost pro osoby starší 18 let věku). Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobci se v souladu se zákonem č. 164/2024 Sb. od 1. 7. 2024 poskytuje příspěvek na péči ve výši 14 800 Kč měsíčně. Žaloba 2. Žalobce v žalobě uvedl, že rozhodnutí správních orgánů považuje za nezákonná, neboť naplňuje zákonné podmínky pro přiznání IV. stupně závislosti. Měl za to, že žalovaný stupeň závislosti posoudil chybně, když dospěl k závěru, že zvládá potřeby orientace a komunikace. Žalobce konstatoval, že rozhodnutí o snížení příspěvku na péči představuje zásah do jeho veřejných subjektivních práv, zejména práva na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu ve smyslu čl. 28 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva“), jakož i do jeho práva na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti ve smyslu čl. 19 Úmluvy. V důsledku snížení příspěvku na péči je ohrožen tím, že nebude schopen hradit náklady na podporu a péči, čímž je ohrožena jeho nezávislost, tedy schopnost vést nezávislý život na rovném základě s lidmi bez zdravotního znevýhodnění. V důsledku snížení příspěvku na péči je rovněž ohrožen i chudobou (resp. jeho rodina), neboť jeho otec je v invalidním důchodu ve II. stupni a jeho matka je v invalidním důchodu ve III. stupni a pobírá příspěvek na péči v I. stupni. Podle názoru žalobce došlo i k porušení jeho práv z důvodu nevypořádání se odvolacím správním orgánem s jeho argumenty a s nesprávným vyhodnocením zjištěného skutkového stavu. S ohledem na shora uvedené měl žalobce za to, že správní orgány porušily § 2 odst. 1 a 4, a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“). 3. Žalobce sdělil, že mu byla diagnostikována kongenitální myotinie, vývojová porucha řeči nebo jazyka, smíšená porucha školních dovedností, susp. narkolepsie, mutace v DST genu. Tyto diagnózy se projevují přetrvávající (trvalou) únavou, spánkem v délce minimálně 15 hodin denně a náhlým usínáním. Spánek netrvá pravidelně, ale různě se mění jeho délka. Po probuzení se nemůže hýbat i několik desítek minut. Při náhlém (nečekaném) probuzení pak i několik hodin, kdy se k nehybnosti přidává bolest hlavy, zvracení apod., což může být velmi nebezpečné, pokud není pod dohledem. Často u něj dochází k třesu (hlavně nohou), jeho váha je kolísavá. Rovněž se zhoršuje i stav jeho rukou, kde se zmenšuje výdrž držení předmětů v ruce, dříve se dostavuje výrazná bolest a svalová slabost, a tím se zhoršuje i manipulace s předměty v ruce. Viditelně mu ubývají svaly. Při chůzi se často objevuje náhlá slabost v nohou. Není schopen nosit hodinky a problém má i s nošením pásků, lemy ponožek apod., kdy je mu tlak nepříjemný až bolestivý. Nedokáže určit čas na analogových hodinách. 4. K základní životní potřebě komunikace žalobce uvedl, že má též problémy s řečí, které jsou větší či menší dle aktuálního zdravotního stavu. Srozumitelnost jeho projevu se pohybuje od částečné po úplnou nesrozumitelnost. Někdy zkomolí při mluvení písmena nebo je nahrazuje jinými. Občas se mu musí pomoct najít vhodné slovo. Když se s ním mluví, nesmí být v okolí šum. Potřebuje absolutní ticho, jinak nerozumí, ale porucha sluchu u něj prokázaná nebyla. Komunikaci s ním pečující osoby výrazně přizpůsobují jeho potřebám, například když mu otec nabízí jídlo, tak ho vyjmenovává. Žalobce následně odpovídá jen „to první/druhé apod.“ Při opakování stejných otázek odpovídá jen „jako vždycky". Lékaři, kteří jej znají, mu kladou jen takové otázky, aby mohl odpovídat krátce. V záležitostech týkajících se školních povinností probíhá komunikace s dopomocí asistentky pedagoga. Ta dochází za ním pravidelně domů. Vše, co je možné, píše a vyplňuje na počítači podle aktuální výdrže, neboť má problém psát na klávesnici delší dobu. Taktéž mívá problém s pochopením textu psané otázky v zadání nebo úkolech, písemce apod. Zadání nerozumí i přesto, že konkrétní látku, na kterou otázka cílí, zvládá. Když chce vysvětlit nějakou myšlenku, tak mluví rychle a často nestíhá artikulovat, vyslovuje pouze část slov nebo nahrazuje písmena ve slově jinými. Shrnul, že vyžaduje každodenní mimořádnou péči. 5. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí výrazně nadhodnotilo jeho samostatnost a velmi podhodnotilo mimořádnou pomoc a asistenci, kterou denně potřebuje, a to i v oblasti orientace a komunikace. Podle žalobce se žalovaný s tímto skutkovým stavem a veškerými tvrzeními dostatečně nevypořádal, když mu nepřiznal vyšší stupeň závislosti. 6. Dále poukázal na § 1 a § 2a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, (dále jen „vyhláška“). Uvedl, že v základní životní potřebě orientace nezvládá aktivitu orientace v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat, v oblasti komunikace pak nezvládá srozumitelně se vyjadřovat mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení a rovněž nechápe obsah přijímaných a sdělovaných zpráv. V této souvislosti žalobce poukázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 4 Ads 57/2009-53, a ze dne 2. 4. 2014, č. j. 3 Ads 50/2013-32, a vyjádřil své pochyby o úplnosti a přesvědčivosti lékařského posudku, ze kterého správní orgány vycházely. Měl taktéž za to, že při posuzování jeho zdravotního stavu byl zejména opomenut § 1 odst. 4 věta třetí vyhlášky. 7. Na podporu své argumentace žalobce navrhl provést důkaz lékařskou zprávou z Fakultní nemocnice Motol ze dne 25. 9. 2024 a výslechem jeho rodičů. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž zrekapituloval průběh správního řízení a navrhl žalobu zamítnout. Podotkl, že rozhodnutí změnil pouze z procesního důvodu, nikoli z důvodu změny stupně závislosti. Žalovaný dodal, že ve správním řízení bylo postupováno v souladu s platnými právními předpisy. Podotkl, že posudková komise zasedala v odborném složení za přítomnosti lékaře z oboru dětské neurologie a posudek považoval za odborný, stěžejní a úplný důkazní prostředek, na jehož základě bylo možné rozhodnout. Podle posudkového zhodnocení žalobce nezvládal základní životní potřeby mobilita, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s námitkou, že u žalobce byl naplněn IV. stupeň závislosti, neboť nezvládá 7 až 8 základní životních potřeb. Konstatoval, že neporušil Úmluvu a dodal, že podmínky nároku na příspěvek na péči jsou zakotveny v zákoně o sociálních službách a na základě těchto podmínek byl žalobci poskytován příspěvek odpovídající III. stupni závislosti. Podle žalovaného se posudková komise vyjádřila k tomu, proč neuznala jako nezvládnuté základní životní potřeby orientace a komunikace. 9. Konstatoval, že zdravotní stav je vždy hodnocen individuálně na základě konkrétní objektivních podkladů. Žalovaný poznamenal, že mimořádná péče se hodnotí u zletilých osob, přičemž předmětné řízení bylo zahájeno z důvodu zletilosti žalobce v souladu s § 14a odst. 2 zákona o sociálních službách, kdy příspěvek byl snížen z důvodu zletilosti nikoli z důvodu snížení stupně závislosti. Dodal, že výše příspěvku na péči není závislá na sociální a příjmové situaci rodiny. Žalovaný měl za to, že posudková komise se vyrovnala s předloženou podkladovou dokumentací a odvolací řízení bylo provedeno v souladu se zákonem o sociálních službách i v souladu se správním řádem a netrpí vadami, pro které by bylo nutno rozhodnutí zrušit. Replika 10. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které upozornil na nesrovnalosti ve vyjádření žalovaného ohledně průběhu řízení. Uvedl, že ke snížení př