41 Ad 8/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2025:41.Ad.8.2024.25
Datum: 2025-08-01
Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. MPSV-2024/114524-916 ze dne 17. 5. 2024 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
41 Ad 8/2024- 25 - text  7 41 Ad 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: V. N., narozen X zastoupen opatrovnicí P. S., narozenou X oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2024/114524-916 ze dne 17. 5. 2024 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. MPSV-2024/114524-916 ze dne 17. 5. 2024 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 15. 11. 2023 Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem (dále jen „úřad práce“) odňal žalobci od 1. 11. 2023 příspěvek na péči. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl žalobou napadeným rozhodnutím. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že nebyl přizván na jednání posudkové komise, a proto si žalovaný nemohl udělat odpovídající představu o jeho zdravotním stavu. Konstatoval, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“) nezohlednila vyjádření žalobcova ošetřujícího psychiatra MUDr. D. Posudek posudkové komise nesplňuje podle žalobce požadavky úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti a nehodnotí dostatečně schopnost žalobce vykonávat některé denní aktivity. Žalobce uvedl, že má od dětství specifické potíže a jeví známky Aspergerova syndromu; k tomu odkázal na psychologické vyšetření ve Speciálně pedagogickém centru ze dne 26. 4. 2021. Vyšetření MUDr. F. podle žalobce prokázalo poruchu autistického spektra, od roku 2020 je žalobce držitelem průkazu osoby s poruchou autistického spektra. Žalobce popsal, že má ojedinělé zájmy (obliba v autobusech, překvapivý všeobecný přehled), ale má velké obtíže v navazování sociálních vztahů, které jej limitují v osobním a případném pracovním životě. Poukázal také na své potíže v emočním porozumění, známky stereotypního chování, vznětlivé reakce na změny a emoční výkyvy. Žalobce podotkl, že dokončil praktickou školu a začal využívat sociální služby u Sociální rehabilitace v Arkadii, o. p. s., což nasvědčuje jeho potřebě pomoci, podpory a dohledu. Shrnul, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen samostatné existence a vyžaduje každodenní dohled a dopomoc. Z lékařské dokumentace a z posudku MUDr. F. podle žalobce plyne, že jeho postižení mu neumožňuje zvládat základní životní potřeby v přijatelném standardu. 3. K základní životní potřebě orientace žalobce uvedl, že se nezvládá orientovat v obvyklých situacích a přiměřeně reagovat, mívá nepřiměřené duševní kompetence. K základní životní potřebě komunikace konstatoval, že má potíže s chápáním obsahu přijímaných a sdělovaných zpráv. K základní životní potřebě péče o zdraví uvedl, že nezvládá dodržovat stanovený léčebný režim, provádět preventivní, léčebné, rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu vhodné pomůcky a léky. K základní životní potřebě osobních aktivit žalobce podotkl, že má problémy v navazování vztahů, plánováním a uspořádáním osobních aktivit, stanovit a dodržet denní program a vykonávat běžné aktivity odpovídající věku, jako jsou zaměstnání, volnočasové aktivity a vyřizování svých záležitostí. K základní životní potřebě péče o domácnost uvedl, že není schopen nakládat s penězi, manipulovat s předměty denní potřeby, uvařit jednoduché teplé jídlo, ovládat sporák, vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, obstarat si běžný nákup a udržovat pořádek. 4. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že zdravotní stav žalobce byl v odvolacím řízení posuzován posudkovou komisí, která měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobce, a to včetně opatrovnicí doložené lékařské zprávy MUDr. D. Nepřítomnost žalobce a jeho opatrovnice na jednání posudkové komise není podle žalovaného při úplné a objektivní podkladové dokumentaci v rozporu s platnými právními předpisy. Posudková komise vyhodnotila účast žalobce jako neúčelnou, neboť by nepřinesla nová zjištění o jeho zdravotním stavu. Žalovaný dále uvedl, že posudková komise se dostatečně vyjádřila k základním životním potřebám namítaným v odvolání a zdůvodnila, proč základní životní potřeby orientace, komunikace, mobility, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby a osobní aktivity shledala zvládnutými. Žalovaný připomněl, že při posuzování stupně závislosti se hodnotí funkční důsledky zdravotního postižení. Žalovaný dále definoval neschopnost zvládat základní životní potřeby a přijatelný standard. Závěrem žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Posouzení věci soudem 6. Žaloba je důvodná. 7. Před vypořádáním jednotlivých žalobních bodů soud předesílá, že správní orgány žalobci uznaly jako nezvládnuté základní životní potřeby péče o zdraví a péče o domácnost. Námitky, které žalobce uplatnil v žalobě ve vztahu k těmto základním životním potřebám, jsou proto bezpředmětné. 8. Soud se nejprve zabýval námitkou žalobce, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jeho odvolacími námitkami a nezohlednil tvrzená zdravotní omezení žalobce a jejich vliv na schopnost uspokojovat své základní životní potřeby. 9. Podle konstantní judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví z odůvodnění rozhodnutí musí být vždy zřejmé, z jakých skutkových zjištění správní orgán ve vztahu k jím vyhlášenému výroku vycházel a na základě jakého právního názoru k závěrům o něm dospěl. Správní rozhodnutí, které takovouto skutkovou a právní úvahu neobsahuje, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nemůže plnit svou základní funkci, tedy osvětlit účastníkům řízení, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v jeho výroku (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, č. j. 6 Ads 87/2006-36, č. 1389/2007 Sb. NSS, ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 As 10/2005-298, č. 1119/2007 Sb. NSS). 10. Z ustálené judikatury soudů ve správním soudnictví vyplývá, že o nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů se jedná zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka reagovat. Pokud se správní orgán podstatou námitky řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky, o nepřezkoumatelnost rozhodnutí se nejedná. Správní orgány nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí. Rozhodnutí správního orgánu není nepřezkoumatelné, pokud je odpověď na dílčí odvolací námitku alespoň implicitně obsažena v odůvodnění (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64). 11. Soud shledal, že žalovaný na odvolací námitky reagoval odkazem na závěry posudkové komise. V napadeném rozhodnutí vysvětlil, že posudková komise k namítaným základním životním potřebám uvedla, že žalobce netrpí funkčním postižením končetin a je schopen zvládat namítané základní životní potřeby v přijatelném standardu, případně s použitím facilitátorů. 12. Posudková komise v posudku ze dne 25. 4. 2024 uvedla, že žalobce zvládá sporné základní životní potřeby orientace, komunikace a osobních aktivit v přijatelném režimu, neboť nemá deklarované žádné funkční deficity na pohybovém ústrojí ani těžkou duševní poruchu, pro které by výkon těchto základních životních potřeb samostatně nezvládl. 13. K potřebě orientace posudková komise uvedla, že žalobce je orientovaný místem, časem i osobou, disponuje přiměřenými duševními kompetencemi, které mu umožňují orientovat se v přirozeném sociálním prostředí a v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat; nemá žádnou poruchu smyslových funkcí, která by mu bránila poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem; nebyla prokázána střední, těžká nebo hluboká mentální retardace ani středně těžká nebo těžká demence nebo těžké psychické postižení s prokazatelnými dlouhodobými těžkými poruchami orientace. K potřebě komunikace posudková komise uvedla, že žalobce je schopen se vyjadřovat srozumitelně mluvenou řečí v rozsahu běžné slovní zásoby, chápat smysl sdělovaných informací, psát, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky; nebylo prokázáno těžké psychické postižení s prokazatelnými dlouhodobými poruchami komunikace. 14. Z uvedeného je zřejmé, že posudková komise srozumitelně a přesvědčivě zdůvodnila, proč tyto dvě základní životní potřeby považuje za zvládnuté, a reagovala též na všechny odvolací námitky žalobce směřující k posouzení zvládání základních životních potřeb orientace a komunikace. Ve vztahu k těmto dvěma potřebám považuje posudek posudko

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)