41 Az 6/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

41 Az 6/2024- 48 - text  14 41 Az 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: D. P. W., narozen X státní příslušník Nigerijské federativní republiky bytem X zastoupen obecnou zmocněnkyní Mgr. P. M., narozenou X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-837/ZA-ZA11-K03-2024 ze dne 7. 11. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 7. 11. 2024 vyslovilo, že se žalobci neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, neboť si žalovaný neopatřil dostatečné podklady k situaci v zemi jeho původu, nesprávně vyhodnotil míru rizika, které mu při návratu do Nigérie hrozí, a dále nesprávně vyhodnotil realističnost vnitřního přesídlení v rámci Nigérie. Žalovaný jeho azylový příběh zcela vytrhl z kontextu situace v Nigérii, kterou v napadeném rozhodnutí podrobněji nezkoumal. 3. Uvedl, že pochází z vesnice Mangu ve státě Plateau v tzv. středním pásu Nigérie, který je oblastí s prudce násilnými konflikty, neboť se zde střetává převážně muslimský sever a křesťanský jih. Dodal, že na celém území Nigérie panuje problematická bezpečnostní situace. V této souvislosti poukázal na údaje o počtu mrtvých uváděných organizací ORFA a na zprávu organizace Open Doors No Road Home z roku 2024. Žalobce konstatoval, že nemalou část těchto úmrtí mají na svědomí útoky Fulanů vůči křesťanským farmářům, které se odehrávají zhruba poslední dvě desetiletí. V posledních letech přitom dochází spíše ke zhoršení situace. Poznamenal, že násilí ze strany Fulanů se neomezuje pouze na oblast středního pásu a přelévá se na jih. 4. Žalobce namítal, že podle žalovaného je velmi komplikované přesně určit, z jakého důvodu došlo k útoku, motivací útočníků se již však dále nezabýval a napadené rozhodnutí neobsahuje žádnou úvahu o možnosti, že by mohl být po návratu do Nigérie vystaven zvýšenému nebezpečí z důvodu křesťanského vyznání. Dodal, že žalovaný situaci označil za farmářské tahanice o pozemky, avšak opomněl nábožensko-etnické pozadí situace. 5. S poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Azs 39/2019-77 žalobce uvedl, že příslušnost k náboženství může odůvodňovat obavy z pronásledování již jen na základě samotné příslušnosti, pokud u této náboženské skupiny existuje přiměřená pravděpodobnost pronásledování. Doplnil, že v jeho případě by se mohlo jednat i o pronásledování z důvodu příslušnosti k sociální skupině křesťanských farmářů, na něž útoky ze strany Fulanů přímo míří. 6. Dále namítal, že žalovaný nevzal v potaz ani rozměr a závažnost násilí ze strany Fulanů. Dostatečně se nevěnoval kontextu agrese ani specifickým událostem, jimž čelila jeho rodina a sousedé poté, co Nigérii opustil. Žalovaný rovněž nezohlednil novinové články a fotografie, které v řízení doložil. Pouze zpochybnil pravost fotografií. Žalobce měl za to, že se žalovaný v rozhodnutí podrobně nevěnoval událostem z roku 2023, na které v průběhu řízení upozorňoval a jež citelně zasáhly jeho rodný region, a jsou tedy relevantní z hlediska posuzování jeho žádosti o mezinárodní ochranu. V květnu 2023 došlo k eskalaci dlouhotrvajících útoků ze strany Fulanů vůči křesťanským farmářům. Žalobce poznamenal, že žalovaný si k této problematice obstaral jedinou zprávu, a to Informaci OAMP ze dne 19. 8. 2021, která je více než 3 roky stará a nezachycuje vývoj v poslední době. Dodal, že se jedná o masivně rozšířený a dlouhodobý problém, který by se jej při návratu do Nigérie dotýkal, neboť ochrana v podobě vnitřního přesídlení by nebyla efektivní. 7. Žalobce sdělil, že z vlasti utekl na základě vyhrožování ze strany Fulanů. Nějakou dobu po jeho odjezdu došlo k velmi ostré eskalaci násilí, jeho vesnice byla zčásti vyvražděna, domy vypáleny a obyvatelé včetně jeho matky a sourozenců byli vyhnáni ze svých domovů. Tyto skutečnosti v něm vzbuzují odůvodněný strach z návratu. K odůvodněnému strachu z pronásledování žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 Az 37/2018-73 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Azs 71/2006-82. Namítl, že žalovaný situaci v zemi jeho původu podrobně nezkoumal, jeho azylový příběh vytrhl z kontextu dění v Nigérii a nevěnoval se specifickým rizikům, která pro něj plynou z jeho náboženského vyznání i ze skutečnosti, že v oblasti odkud pochází, je násilí ze strany Fulanů setrvalou hrozbou. K argumentaci žalovaného řešením problému ze strany nigerijské vlády žalobce podotkl, že plán vlády je neúčinný, k čemuž poukázal na zprávu organizace World Evangelical Alliance a Open Doors No Road Home. 8. K možnosti vnitřního přesídlení žalobce sdělil, že pro něj není bezpečné a reálné. Posouzení vnitřního přesídlení ze strany žalovaného považoval žalobce za nedostatečné a neodpovídající standardům stanoveným judikaturou. Žalovaný pochybil, když toliko vycházel z obecné informace, že v Nigérii jsou zřizovány tábory pro vnitřně vysídlené osoby. Poznamenal, že žalovaný si měl opatřit informace o reálném fungování těchto táborů a reálné situaci vnitřně vysídlených osob. V souvislosti s posuzováním možnosti vnitřního přesídlení poukázal žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 40/2009-74 a na rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 45 Az 23/2018-55. K situaci vnitřně přesídlených osob dále upozornil na zprávu Internal Displacement Monitoring Centre z roku 2024, zprávu organizace Open Doors No Road Home, jakož i na internetové články, podle kterých jsou v táborech špatné materiální podmínky i nedostatečné zajištění bezpečnosti. Stejně tak z důvodu nestabilní bezpečnostní situace není pro vnitřně přesídlené osoby možný návrat do původního místa bydliště. Doplnil, že proveditelnost vnitřního přesídlení je značně komplikovaná, neboť významným faktorem a bariérou pro bezpečné a důstojné vnitřní přesídlení může být náboženské vyznání. 9. Žalobce rovněž namítal, že žalovaný nedostatečně posoudil ekonomický aspekt jeho vnitřního přesídlení. V Nigérii se živil manuálně prací na farmě. Uvedl, že jeho matka a sourozenci se již nenachází v táboře pro vnitřně přesídlené osoby ve městě Panyam. Vládou zřizované tábory nezajišťují bezpečí a důstojné podmínky. Většina uprchlíků žije v neoficiálních osadách nebo zůstávají u přátel či rodiny. Jeho rodina se v současnosti nachází ve značně nestabilní a nebezpečné situaci, do níž by byl při svém návratu do Nigérie uvržen. Podle žalobce si tak žalovaný k možnosti vnitřního přesídlení neopatřil dostatek podkladů. V této souvislosti poukázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 Az 16/2019-36 a na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 41 Az 50/2020-69. 10. Měl za to, že splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany, a to jednak z důvodu podle § 12 písm. b) zákona o pobytu cizinců, a také z důvodu hrozby vážné újmy podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Dodal, že je nutno zvážit, zda situace v Nigérii nedosahuje úrovně vnitřního ozbrojeného konfliktu ve smyslu § 14a odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců. 11. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že zjistil skutečný stav věci, případ posuzoval ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl, opatřil si potřebné podklady a objektivní informace pro rozhodnutí. Poukázal na zásadu individuálního posuzování jednotlivých žádostí, kdy je ve svých úvahách omezen samotnými sděleními žadatele o azyl a až následně může tato sdělení hodnotit na podkladu informací o zemi původu. Povinnost zjistit skutečný stav věci má správní orgán pouze v rozsahu důvodů, které uvedl žadatel v průběhu správního řízení. Jako podklad k rozhodnutí žalovaný využil kromě samotné žádosti a protokolu o pohovoru též širokou škálu informací o zemi původu, o politické a bezpečnostní situaci v zemi a stavu dodržování lidských práv v Nigérii. Veškeré tyto informace jsou součástí spisového materiálu a žalobci byla dána možnost se s nimi seznámit, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. 13. K žalobní námitce možného pronásledování z důvodu křesťanského náboženského přesvědčení žalovaný uvedl, že žalobce pronásledování z tohoto důvodu nikdy netvrdil. Poprvé byl uplatněn až v žalobě, a proto se jím nemohl v řízení zabývat. Tuto námitku žalovaný označil za irelevantní. Poznamenal, že není jeho úkolem domýšlet důvody, které by žadatel o mezinárodní ochranu mohl ještě uplatnit jako dů