59 Af 6/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

59 Af 6/2025- 80 - text  59 Af 6/2025 - 80 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X, DIČ X místem podnikání X proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j. 14422/2025-900000-24160 a ze dne 31. 3. 2025, č. j. 14422-2/2025-900000-24160 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora označených rozhodnutí žalovaného. Napadeným rozhodnutím ze dne 25. 3. 2025, č. j. 14422/2025-900000-24160, byla zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí Celního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen „celní úřad“) - dodatečné platební výměry ke snížení nároku na vrácení spotřební daně ze dne 15., 18., 20. a 21. 11. 2024, kterými celní úřad žalobci dodatečně vyměřil spotřební daň z minerálních olejů za zdaňovací období srpen 2020 až květen 2021, srpen 2021 až prosinec 2021 a srpen 2022 až prosinec 2022 v souhrnné výši 323 541 , a platební výměry k nároku na vrácení spotřební daně ze dne 5. 12. 2024, kterými celní úřad žalobci přiznal nárok ve výši 0 Kč namísto za zdaňovací období srpen 2023 až březen 2024 uplatněného nároku v souhrnné výši 73 841 Kč. Napadeným rozhodnutím ze dne 31. 3. 2025, č. j. 14422-2/2025-900000-24160, byla zamítnuta odvolání žalobce a potvrzena rozhodnutí celního úřadu - platební výměry na penále ze dne 15., 18., 20. a 21. 11. 2024, kterými celní úřad žalobci na základě dodatečných platebních výměrů ve vztahu ke zdaňovacím obdobím srpen 2020 až květen 2021, srpen 2021 až prosinec 2021 a srpen 2022 až prosinec 2022 vyměřil penále v souhrnné výši 43 910 Kč. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ze dne 25. 3. 2025, č. j. 14422/2025-900000-24160, uvedl, že žalobcem předložené doklady o prodeji osvědčují nákup topných olejů za cenu včetně spotřební daně, označkovaných a obarvených v souladu s požadavky zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. V otázce splnění této podmínky není mezi žalovaným, celním úřadem a žalobcem sporu. Stejně tak není sporu v otázce žalobce jakožto osoby, která topné oleje pro výrobu tepla sama spotřebovávala. K samotnému způsobu zjišťování spotřeby topných olejů žalovaný odkázal na protokol o místním šetření ze dne 14. 7. 2023, z něhož vyplývá, že ke zjištění naplněnosti nádrží TZ 1 byl při místním šetření užit metr nikoli měrná tyč. Dále je v protokolu doslovně uvedeno: „Na žádost úředních osob provedl X zjištění aktuálního stavu zásob topného oleje, a to tak že za pomoci světla baterky zjistil přes stěnu každého zásobníku. Podle takto provedeného zjištění aktuální zůstatek topného oleje činí v každé nádrži cca 1 050 l.“ V prostoru s kotli a prostoru se zásobníky nebylo vizuální kontrolou zjištěno žádné měřící zařízení, kterým by bylo možno zjistit spotřebu topných olejů či jejich úbytek v nádržích. Totožné zjištění bylo konstatováno i k nádrži TZ 2. K nádrži TZ 2 je v protokolu dále uvedeno: „Na žádost úředních osob provedl pan X zjištění aktuálního stavu zásob topného oleje a to tak, že za pomoci světla z baterky zjistil přes stěnu zásobníku výšku hladiny topného oleje. Podle takto provedeného zjištění aktuální zůstatek topného olej činí v nádrži cca 1 800 l. Objem nádrže je dle vyjádření pana X 3 000 l. Výška hladiny topného oleje se nacházela nad ryskou s hodnotou 1 500.“ Na otázku, jakým způsobem zjišťuje žalobce spotřebu topných olejů u jednotlivých topných zařízení, žalobce uvedl: „Spotřebu topných olejů zjišťuji 1x až 2x měsíčně, ale vždy ke konci měsíce, a to odečtem výšky hladiny topného oleje v nádržích. Hodnotu cca v litrech pak získám zohledněním objemu nádrže a mnou zjištěné výšky hladiny oleje. U zásobníku u Kotelny 2 (nádrž TZ 2) přihlížím i k ryskám, které jsou vyznačené na stěně nádrže. Způsob měření jsem fyzicky předvedl dnes při zjišťování aktuálních zůstatků topného oleje v nádržích. Rozdíl mezi stavem topného oleje v nádržích na začátku a na konci měsíce je spotřeba topného oleje.“ Žalovaný se dále vyjadřoval k odbornému posudku předloženému žalobcem spolu s odvoláním. Konstatoval, že znalcem byla posuzována relevance žalobcem k posouzení předložených měrných tyčí (dřevěných latí) vybavených stupnicí jak v centimetrech, tak v litrech, přičemž však tyto měrné tyče nebyly při místním šetření ani zmíněny, nenachází se na žádné z pořízených fotografií, především však při demonstraci způsobu měření žádnou takovou pomůcku ke zjišťování stavu topných olejů v nádržích žalobce neužil, ačkoli byl pracovníky požádán o zjištění aktuálního stavu zásob topných olejů. Současně dle svého vyjádření tímto demonstroval způsob, jakým byl zůstatek topných olejů v dotčených nádržích zjišťován. V odvolání žalobce tvrdil, že měrné tyče slouží k přesnému určení výšky hladiny topných olejů v konkrétní nádrži, kdy aktuální objem nádrží při znalosti objemu nádrže se již snadno dopočte. Žalobce v žádné části řízení netvrdil odečet hodnoty z měrné tyče přímo v litrech, naopak je opakovaně zmiňován odečet v délkových jednotkách a následný matematický přepočet na litry. Pokud by žalobce skutečně užíval ke zjištění stavu topných olejů v nádržích TZ 1 a 2 měrné tyče předložené k posouzení znalci, po odečtu hodnoty v litrech by již nebylo zapotřebí žádného přepočtu délkových údajů na údaj v litrech. Ve vyjádření ze dne 8. 6. 2024 žalobce mimo jiné uvedl, že minimálně 2x měsíčně osobně měřil výšku hladiny nádrže a z toho určoval stav zásob topných olejů v litrech, přičemž ke stanovení přesného a konkrétního množství zůstatku topných olejů bylo užíváno základní matematiky při skutečném měření stavu zásob. K problematice výpočtu objemu tělesa pak žalobce uvedl, že jediným základním matematickým výpočtem je v tomto případě výpočet objemu válce. K tomu žalovaný konstatoval, že dle pořízené dokumentace jsou nádrže TZ 1 a 2 svým tvarem výrazně vzdáleny tvaru pravidelného válce. Vzhledem k uvedenému nelze dle žalovaného odborný posudek pro předmětná zdaňovací období nijak zohlednit, neboť jak z obsahu protokolu ze dne 14. 7. 2023 a jeho příloh, tak z tvrzení žalobce v celém průběhu předmětného řízení vyplývá, že měrné tyče posuzované znalcem v předmětných zdaňovacích obdobích žalobcem prokazatelně užívány nebyly. Ze stejného důvodu neshledal žalovaný důvodnou ani realizaci výslechu znalce. Žalovaný připomněl, že se v případě nádrží TZ 1 a 2 jednalo o plastové nádrže nepravidelného tvaru. Ke zjištění zůstatku žalobce neměl k dispozici žádná měřící zařízení či pomůcky původem od výrobce nádrží TZ 1 a 2, nedisponoval ani litrovacími (přepočítacími) tabulkami. Stupnici provedenou ručně na nádrži TZ 2 nelze vzhledem ke tvaru nádrže, velkému rozmezí rysek (500 l) a zejména absenci autorizace nebo alespoň verifikaci této stupnice akceptovat jako relevantní, stejně tak jako užití metru v případě nádrže TZ 1 bez jakýchkoli dalších pomůcek pro relevantní zjištění stavu topných olejů v nádrži. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu k této otázce, zejména rozsudky ze dne 18. 3. 2021, č. j. 1 Afs 289/2019-41, ze dne 7. 9. 2023, č. j. 1 Afs 31/2022-67 a ze dne 16. 6. 2023, č. j. 2 Afs 72/2022-63. Závěrem žalovaný zdůraznil, že celním úřadem zjištěný skutkový stav je zachycen v protokolu ze dne 14. 7. 2023 a jeho přílohách, přičemž žalobce zjištěné skutečnosti a jejich záznam do protokolu v průběhu místního šetření ani před jeho podepsáním nijak nerozporoval ani nekorigoval a svým podpisem obsah protokolu následně potvrdil. V průběhu řízení pak žalobce užití žádného jiného konkrétního specifického měřidla netvrdil. Dle žalovaného mají zjištěné skutečnosti za důsledek neprůkaznost žalobcem vedených evidencí, tudíž i jím uplatněného nároku, a to i při odhlédnutí od hodnoceného samotného způsobu zjišťování zůstatku topných olejů v nádržích TZ 1 a 2. II. Žaloba 3. Ve včasně podané žalobě žalobce především tvrdil, že správce daně neprovedl žalobcem navržené důkazy k ověření metod používaných žalobcem, konkrétně znalecký posudek a výslech znalce. Správce daně pochybil také při místním šetření prováděném dne 14. 7. 2024 (poznámka soudu: správně mělo být uvedeno 14. 7. 2023), když žalobci nepoložil exaktně vyjádřené dotazy zejména ve vztahu ke zjišťování spotřeby topných olejů u jednotlivých topných zařízení. Dotaz správce daně zněl: „Jakým způsobem zjišťuje daňový subjekt spotřebu topných olejů u jednotlivých topných zařízení?“, ačkoliv správce daně očekával odpověď na to, jakým přesně způsobem žalobce měří stav topných olejů v jednotlivých nádržích a jakým způsobem provádí výpočet spotřeby topných olejů. Pokud by se správce daně dotázal přesně, obdržel by také přesnou odpověď žalobce, případně mu mohl být způsob tohoto měření na místě demonstrován. Správce daně i žalovaný také opom